V africkém Mali se opravdu nudit nebudete. „Africké Benátky“ v Mopti, hliněné město Djenné, legendami opředená země Dogonů nebo nádherné parky plné exotických zvířat a ptactva. To vše na vás čeká v zemi, která kulturou a přírodní krásou láká stále více turistů.
Již odnepaměti láká „černý kontinent“ cestovatele svojí tajemnou krásou a mystičností. Nevšední památky afrických národů uchvacují svojí dokonalostí a originalitou vědce i do dnešních časů. Na území Mali je jich k nalezení celá řada.
Cestu za poznáním Mali lze začít například příletem do města Mopti, které se stalo výchozím bodem pro mnoho cestovatelů. Mopti se také říká „africké Benátky“. Město leží na soutoku řek Niger a Bani. Je fascinující ukázkou kultury a mnoha malijských etnik (Bambara, Bobo, Bozo, Dogon, Fula, Tuareg a Hausa). Stalo se také centrem hrnčířství a proslulo i výrobou látek a šitím oděvů.
Z Mopti je to jen kousek do Djenne – hliněného města, které je zapsáno na seznamu UNESCO. Město leží na říčním ostrově řeky Bani a vzniklo jako uzlový bod transaharského obchodu. Odnepaměti tu kupci směňovali otroky, zlato nebo slonovinu za střelné zbraně nebo saharskou sůl.
Djenne se do povědomí zapsalo i jako centrum islámských studií, které v dřívějších dobách lákalo žáky a učence z ostatní koutů Afriky. Nyní zde najdete mnoho domorodých marabutů zběhlých v mnoha „kouzlech“ a prodávající magické amulety.
Hliněná mešita se představuje
I při letmém pohledu vás zaujmou vysoké věže homolovitého tvaru, které jsou protkány dřevěnými trámky. Ty tvoří kostru a slouží taky jako opěry pro opravu, která se provádí každý rok. Vnitřek je zaplněn podpěrnými sloupy, které trochu připomínají průchod lesem. Když pozvednete hlavu, oslní vás světlo dopadající z 204 otvorů ve střeše. Ty se v deštivém období zakrývají keramickými miskami, aby dovnitř nevnikla voda. Na vrcholcích věži spatříte pštrosí vejce.
Djenne se také nazývá „perlou Delty“. Můžete tady navštívit pondělní trhy konající se před mešitou. Hýří všemožnými barvami a nepřeberným sortimentem místního zboří. Spatříte zde i místní ženy s velkými vrtulemi (z tenkého zlatého plechu) v uších. Větším lákadlem je ale samotná mešita, která se pyšní nejvyšší věží na světě. Nechal ji vystavět král Mansa (Ganga) Musa, který nechal povolat i muslimské vzdělance a řemeslníky, básníky a architekty. Ti vytvořili zcela nový styl, tzv. súdánský sloh.
TOP 10 Maroka: královská města, největší poušť světa i domy zahalené v modré
Země Dogonů se na jihozápadě Mali stala jedním z hlavních cílů turistů a cestovatelů. K zemi Dogonů se pojí i Mopti a Djenné. V těchto třech lokalitách se bez průvodce neobjedete. Silná návštěvnost nechala vyšplhat i ceny služeb do závratných výšin (vstup do vesnice, nocleh, jídlo). Další problém nastává v jazykové bariéře, která se rozprostře mezi vámi a místním obyvatelstvem. Málokdo tu umí francouzsky. A anglicky? To byste museli mít neskutečné štěstí.
Na úpatí skalnatého útesu naleznete Yabatalu, dogonskou vesnici čítající na 300 obyvatel. Je celá z hlíny, domy mají čtvercový půdorys, rovněž sýpky jsou čtvercové (někdy i kruhové). Bývají přikryty slaměnými krytkami připomínající „klobouky“. Okolí je „vydlážděno“ hliněnými cihlami – to je nový prostor pro stavbu domků.
Dogoni přišli na území Bandiagara, útesu zvedajícího se do výše 400 m, z polopouštní roviny, ve 14. století. Jejich populace se pohybuje kolem 200 000. O Dogonech se tvrdí spousta věcí. Třeba to, že jsou nejlepšími hvězdáři Afriky nebo že se v jejich kultuře vyskytují mimozemské motivy. Proto je jejich kultura tak tajemná a přitažlivá. Pokud zrovna natrefíte na jejich tance, budete odměněni neskutečným zážitkem. Zažijete vír masek, tanečníků, do toho všeho se mísící zvuky bubnů a neskutečné pohyby, kde každý z nich má svůj přesně daný účel. Jedním z nejpozoruhodnějších rituálů je Singui. Ta se koná jednou za 65 let a trvá několik let. Jedna skončila roku 1973, další by se měla uskutečnit v roce 2032.
Pokud se vydáte ještě dále, tak nad vesnicí (těsně u skalní stěny) naleznete malé domky. Nyní jsou již opuštěné, ale dříve v nich přebývali Tallemové, předchůdci Dogonů. Domky volně přecházejí ve známé tallemské jeskyně, které jsou dodnes Dogony používané. Můžete přenocovat v náčelníkově domě, jehož výzdoba je vskutku bohatá.
Uvnitř se pokocháte směsí dřevorytů a sošek, které jsou typickou ukázkou místního umění. Vstup do každé vesnice si musíte zaplatit. Další vesnicí, kam můžete zavítat, je Endé. Není to pouze jedna, ale hned tři vesnice v jedné – muslimská, křesťanská a animistická. Jednou z pozoruhodností je fakt, že se tady ženy procházejí do půl těla nahé.
Věž v Agadez: Nejkrásnější z památek, za kterými nejezdí turisté
Použité zdroje: