Světové řeky mají dokonce svůj den, a to 27. září. Řeky stály za osídlením konkrétních oblastí, protože bez vody by nemohla vzniknout a fungovat ani ta nejmenší vesnička. My je a jejich okolí dneska vnímáme jako místo k rekreaci, v některých koutech světa jsou na nich ale lidi stále existenčně závislí. Teď už ale dost o řekách obecně, pojďme se společně podívat na pět nejdelších na světě! 

Amazonka

•    Délka: 7 062 km (uvádí se i 7 025 km)
•    Povodí: 6 915 000 km čtverečních
•    Státy: Peru, Kolumbie, Brazílie

Nejdelší a nejvodnatější řeka planety pramení v Andách na území Peru. Má víc než 1 000 větších přítoků, tedy řek o délce 1 500 až 3 000 km. Na řece je po celý rok vysoký stav vody, pravé a levé přítoky se doplňují. Už 350 km od Atlantského oceánu začíná delta Amazonky – má rozlohu asi 100 000 km čtverečních, což je stejná plocha jako například polovina území státu Nebraska.

Amazonka je nejdelší a nejvodnatější řeka světa.

Zdroj:

Bigstockphoto

Nil

•    Délka: 6 671 km
•    Povodí: 3 400 000 km čtverečních
•    Státy: Súdán, Egypt

O prameni druhé nejdelší řeky světa se dlouho diskutovalo, nakonec však odborníci dospěli k tomu, že nejzazším zdrojem Nilu je řeka Ruvyironza, která pramení na Východoafrické vysočině. Součástí toku Nilu je známé Viktoriino jezero (taky Ukerewe). Některé části Nilu „se chovají“ jinak než ostatní. Například v rovníkové části povodí jsou dvě roční maxima srážek (na jaře a na podzim), což způsobuje letní a zimní zvýšení průtoku pod soutěskou Nimule. V Súdánu zase hrají roli monzunové deště, jejichž vlivem se Nil rozlévá do šířky, ale voda se z velké části hned vypařuje.

Součástí toku Nilu je známé Viktoriino jezero.

Zdroj:

Bigstockphoto

Jang-c'-ťiang

•    Délka: 6 300 km
•    Povodí: 1 800 000 km čtverečních
•    Státy: Čína

Třetí nejdelší řeka světa je známá taky jako Modrá řeka a je nejdelší na eurasijském kontinentu. Svůj pramen má v ledovcích v nadmořské výšce 6 621 m a má taky víc než 700 přítoků. Nejvíc vody je v ní v létě díky monzunovým dešťům, horní tok je hodně ovlivněn odtáváním ledovců. V Sečuánské kotlině v létě stoupá hladina až o 20 metrů a v soutěskách je rozdíl mezi zimou a létem i 40 metrů.

Řeka Jang-c'-ťiang je největší řekou na eurasijském kontinentu.

Zdroj:

Bigstockphoto

Mississippi

•    Délka: 3 770 km
•    Povodí: 3 268 000 km čtverečních
•    Státy: USA

Mississippi je nejdelší řeka Severní Ameriky. Její pramen najdeme nedaleko Hořejšího jezera v nadmořské výšce jen 446 m. Protéká 10 americkými státy a nakonec ústí do Mexického zálivu, ještě před samotným vyústěním ale vytváří deltu o rozloze 36 000 km čtverečních. Řeka s sebou přináší nánosy a tak se prodlužuje do moře o 85-100 metrů za rok. Její pravé přítoky přináší hlavně vodu ze sněhu a ledu ve Skalnatých horách a ty levé především z dešťů. Mississippi je hojně využívanou vodní cestou, která spojuje Mexický záliv se střední části kontinentu.

Mississippi je nejdelší řeka Severní Ameriky.

Zdroj:

Bigstockphoto

Jenisej

•    Délka: 5 539 km
•    Povodí: 2 580 000 km čtverečních
•    Státy: Rusko

Řeka Jenisej vzniká na soutoku Malého a Velkého Jeniseje u ruského města Kyzyl. Od soutoku výš se jí říká Horní Jenisej, níž už jen Jenisej. Ústí do Karského moře a její povodí je velmi nesouměrné – na pravém břehu je totiž 5,6x větší než na levém. Až polovinu zdroje vody tvoří sněhové srážky, na jaře dochází k vzestupu hladiny a v létě i k povodním. Řeka je využívána jako dopravní tepna Krasnojarského kraje.

Jenisej je dopravní tepnou Krasnojarského kraje.

Zdroj:

Bigstockphoto

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2