Řadu takových míst jsme si představili už v prvním díle tohoto děsivého miniseriálu. Dnes se podíváme na další šestici lokalit, kde se budete zaručeně bát i za bílého dne.

Velhartický hřbitov

Asi neexistuje nikdo, kdo by neznal Erbenovu Kytici. Málokdo už ale tuší, že k napsání jedné z balad inspirovalo autora tajemné místo v Česku. Konkrétně šlo o gotický kostel sv. Máří Magdalény ve Velharticích na Šumavě, na jehož děsivé atmosféře se prý podepsaly satanské mše a černá magie. Hřbitov je ústředním motivem balady Svatební košile a vydávat se sem po soumraku prý není nikterak moudré. I za bílého dne tady údajně ženy během mší omdlévají a lidé se zde cítí – mírně řečeno – divně.

Velhartický hřbitov inspiroval K. J. Erbena k napsání balady Svatební košile.

Zdroj:

Bigstockphoto

Hrad Kašperk

Nejen hrad samotný, ale i lesy, které ho obklopují, působí ponuře i v pravé poledne. Proto se asi nikdo nebude divit, že šumavská památka patří k těm nejstrašidelnějším v Čechách. O podivných zvucích a nevysvětlitelných záhadách se tady dozvíte pravděpodobně od každého, kdo na hradě byl nebo zde pracoval.

Bývalí průvodci hovoří třeba o krocích ozývajících se v patrech, kde nikdo není, nebo o dveřích, které se otevírají v liduprázdných místnostech. Přesto se sem vydávají nadšenci a badatelé, kteří touží najít starobylý poklad, údajně ukrytý v tajné podzemní chodbě vedoucí z hradní studny až k nedalekému Pustému hrádku.

V prázdných prostorách hradu se údajně ozývají těžké kroky a dokonce se tady samy otevírají dveře.

Zdroj:

Bigstockphoto

Kostnice Sedlec

Zajímavou a temnou historii má za sebou samozřejmě i kostnice v Sedlci u Kutné Hory. Po morové ráně roku 1318 bylo na místním hřbitově pochováno přes 30 tisíc zesnulých a dalších 10 000 lidí zde bylo uloženo během husitských válek. Na konci 15. století byl ovšem hřbitov zrušen a kosti několika desítek tisíců lidí byly následně uloženy do spodní kaple kostela.

Jistý František Rint z České Skalice pak z jednotlivých kostí, které vydesinfikoval a vybělil chlorovaným vápnem, vytvořil unikátní výzdobu v podobě kosterních pyramid, lustrů z lebek a dalších podivných dekorací. Dnes na vás v kapli shlíží prázdné oční důlky a člověku se skoro až nechce věřit, že lesklé a nepřirozeně bílé kosti patřily kdysi skutečným lidem.

V kostnici najdete dekorace vyrobené z ostatků cca 60 000 lidí.

Zdroj:

Bigstockphoto

Les Pánova březina

Pokud máte rádi pověsti, jistě vaší pozornosti nesmí uniknout ani další tajemné místo známé jako les Pánova březina. Podle jedné z nejznámějších legend těmito místy unikala kněžna Ležárka se zlatým kalichem, kterou pronásledovali a následně umučili švédští vojáci. Kalich, který se ale nikdy nenašel, údajně schovala u malé studánky. Ten, kdo by po něm pátral, se podle pověsti setká s duchem černého psa, který poklad střeží. Dodnes existují svědecké výpovědi o mlhavých ženských postavách mezi stromy a temné energii, která se místem mezi obcemi Žernovka a Mukařov ve středních Čechách nevysvětlitelně šíří.

Les Pánova březina je protkán řadou legend a pověstí. Lidé tady údajně vidí ducha kněžny Ležárky.

Zdroj:

Bigstockphoto

Hrad Zvíkov

Hrad Zvíkov jste mohli zahlédnout ve filmové pohádce Marie Růžička. Na tom by asi nebylo nic bůhvíjak záhadného, pokud by během jeho natáčení nemusel štáb řešit neustálé problémy s technikou nebo šumějícím obrazem. Během jedné ze scén se filmařům obrazovky dvou monitorů zalily červenou barvou a nebylo možné je znovu zprovoznit. Potřebné záběry tak nakonec musely být natočeny jinde.

Aby toho nebylo málo, režisér pohádky zemřel za velmi podezřelých okolností a hlavní hrdina snímku spáchal sebevraždu. Dodnes údajně na některých místech nefungují fotoaparáty ani kamery a lidé tady pociťují nepříjemné emoce.

Na Zvíkově se točila pohádka Marie Růžička. Filmaře ale zlobila technika, režisér snímku za podivných záhad zemřel a hlavní protagonista spáchal sebevraždu.

Zdroj:

Bigstockphoto

Kostel sv. Jiří v Lukové

Dalším místem, které sice není opředeno řadou strašidelných legend a příběhů, je i kostel svatého Jiří v Lukové. Přesto si vysloužil místo v TOP desítce ankety nejstrašidelnějších míst světa. V zaprášených lavicích tady totiž rozjímají duchové. Respektive sádrové sochy připomínající věřící obyvatele, kteří ve vesnici dřív žili. O jejich výrobu se zasloužil student Jakub Hadrava. Reakce na místní „duchy“ jsou prý vesměs pozitivní. Díky návštěvníkům se dokonce podařilo vybrat více než 100 000 korun, které posloužily k nezbytným opravám kostela.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5