Zasvětili jsme ho podzemní továrně Rabštejn nacházející se nedaleko obce Jánská v Českém Švýcarsku. V tak malebné krajině byste nejspíš nečekali připomínku válečných hrůz, ale co se dá dělat – život přináší samá překvapení.

V těchto místech, na levém břehu řeky Kamenice, dříve stával německý koncentrační tábor a továrně tvrdě dřeli zdejší zajatci. Továrna už tu stála před 2. světovou válkou, byla v ní přádelna, z níž se bavlna dostávala do celého světa. I tak ale přádelna zkrachovala a Henleinovci její osud prezentovali jako důkaz českého útlaku.

Malý exkurz do historie

Z komplexu textilek místo na výrobu součástek do letadel

Na počátku války tady vznikl tábor, kam byli přesunuti Němci z Besarábie. V roce 1942 byl komplex Preidlových textilních továren dočista zkonfiskován, a to jak v České Kamenici, tak v Jánské a v údolí mezi těmito obcemi. Prostor získala firma Weser Flugzeugbau GmbH, která měla původní sídlo v Brémách. To ale utrpělo škody během britského bombardování a pro výrobu součástek do letadel Junkers a vrtulníků Fa-223 bylo nutné najít nenápadné místo. 

V podzemí pracovalo na 6 000 osob, které tu vyrubaly mimo jiné 4,5 kilometru chodeb.

Zdroj:

Radek Bartoš/Creative Commons/CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs)

Továrna s 6 000 totálně nasazených v 11 halách

Postupem času tu vzniklo neuvěřitelných 11 továrních hal, v nichž pracovalo na 6 000 totálně nasazených osob 18 národností. Tito vězni jinak pobývali ve 34 táborech v okolí, kromě nich vznikly taky dva tábory zajatecké speciálně pro ruské a britské zajaté piloty.

Koncentrační tábor KT Flosenburg

V roce 1944 byl poblíž komplexu zřízen taky koncentrační tábor označovaný jako KT Flosenburg. Nebyl vyloženě vyhlazovací, ale vzhledem k tomu, v jak příšerných podmínkách tu vězni pracovali, není divu, že jich tu spousta zemřela. Každý den museli pracovat 12 hodin v chladných štolách, sužoval je hlad a infekční nemoci, naprosto nedostatečná hygiena a surové zacházení. Oficiálně zde zahynulo 56 vězňů, další desítky ale byly údajně rovněž zabity a pohřbeny v okolí.

Vězni tu dokázali dohromady vyrubat 17,5 kilometrů čtverečních plochy a 4,5 kilometru chodeb. To všechno za 8 měsíců.

Po válce sklad ženijní munice, dnes tu najdete expozici

V komplexu práce probíhaly až do 7. května 1945. Prostory pak propadly státu a v roce 1952 je získala Vojenská správa, která je využila k uložení ženijní munice. Došlo i k několika úpravám, například Werk A se dočkal zazdění nevyztužených štol a taky úpravy podlahy. V podzemí se dlouho nacházely zásoby pohonných hmot, které dosahovaly objemu i 8 miliónů litrů.

V roce 1968 si prostory rozdělila Československá lidová armáda a Sovětská armáda. Dnes tu funguje stálá expozice, která popisuje historii Rabštejna a okolí. Na prohlídku se můžete vydat po celý rok, jen je nutné si ji aspoň den předem domluvit. Vstupné je 200 Kč.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2