Hrad co vlastně nebyl hradem

Pražský hrad byl prapůvodně středověkým hradištěm, o jehož budoucí slávě se mohli mnozí jenom dohadovat. Podle historických zdrojů byla ostrožna Pražského hradu osídlena již v období neolitu. Původní hradiště začalo dostávat podobu hradu v roce 1135, kdy zde vládl kníže Soběslav I. Jeho snahu o vybudování honosného hradu podpořil král Přemysl Otakar II. – jeden z nejváženějších panovníků své doby. V prvních letech vlády se zaměřil na zdokonalování opevnění, zejména na té nejcitlivější západní straně, kde byly rozšířeny příkopy, a vchod v Černé věži na východě zrušil. Nechal přestavět královský palác pro potřeby reprezentace a bydlení.

Kus Francie na hradě

Přestavby hradu probíhaly také v gotickém období. Už ve 30. letech 14. století začala nákladná přestavba královského paláce podle vzoru francouzských paláců. Tehdy bylo přestavěno románské patro a palác byl rozšířen arkádami směrem do hradu, které tak umožnily vybudování dalšího rozměrného reprezentačního patra. Není náhodou, že se v tomto patře nacházel tzv. Velký sál, který byl předchůdcem sálu Vladislavského. V roce 1344 položil tehdy ještě kralevic a markrabě Karel IV. s dlouholetým přítelem Arnoštem z Pardubic a se svým otcem – králem Janem Lucemburským, základní kámen katedrály sv. Víta. Katedrála byla dokončena za prezidenta T.G. Masaryka a arcibiskupa pražského Františka Kordače, kdy byla slavnostně otevřena ke Svatováclavskému miléniu 28. září 1929.

K Pražskému hradu se váže řada pověstí a bájí

Zdroj: Pixabay.com

Velké přestavby

Za vlády Jagellonců, konkrétně tedy Vladislava Jagellonského, byl na hrad povolán architekt Benedikt Ried, který záhy postavil úplně novou severní hradbu se třemi obrannými věžemi. Tato nová hradba rozšířila hrad o několik metrů směrem k Jelenímu příkopu, čímž vznikl prostor mezi starou románskou a novou pozdně gotickou hradební zdí, ve kterém později na východní straně hradu vznikla proslulá Zlatá ulička. Velkých a nákladných přestaveb se dočkal také královský palác. Při přestavbách se poprvé v českých zemích uplatnila renesance, a to v portálech a oknech sálu. V letech  1508-1510  přibylo královskému paláci nové jižní křídlo, které bylo primárně určené k obytným účelům. Pojmenováno bylo jako křídlo Ludvíkovo.  

Stavba pozastavena

Vladislav Jagellonský se také pokusil dostavět Katedrálu sv. Víta. Nechal opravit Svatováclavskou kapli, která byla nově vymalována Mistrem Litoměřického oltáře, a zahájil stavbu Severní věže katedrály, která měla vyvažovat parléřovskou Jižní věž. Bohužel mu v průběhu stavby došly finance a stavební práce tak musely být pozastaveny.

Tulipány poprvé v Evropě a rovnou na hradě

Za vlády Habsburků, konkrétně tedy Ferdinanda I. Habsburského, který zde pobýval poměrně často se svou ženou, se hrad dočkal zdařilé přestavby v duchu renesance. Některé prostory plnily účel reprezentativní a na svou dobu také velmi moderní královské rezidence. Ferdinand založil roku 1534 na severním předpolí hradu Královskou zahradu, jednu z prvních renesančních zahrad na sever od Alp. V zahradě byly, mimo jiné, pěstovány i exotické rostliny a ovoce. Zajímavostí zůstává, že v zahradě rostly jako první v Evropě tulipány.

Pražský hrad slouží jako prezidentská rezidence

Zdroj: Pixabay.com

Ničivý požár v roce 1541

Bohužel hrad v roce 1541 zachvátil ničivý požár, který zničil kapli Všech svatých a poškodil také Starý královský palác, jehož pozdně gotická stanová střecha lehla popelem stejně jako Křídlo zemských desek se sněmovnou. Požár zničil také samotné desky a poškodil katedrálu. Během následujících let tak probíhalo odstraňování škod, které oheň napáchal. Jižní věž katedrály sv. Víta dostala nový ochoz a střechu, pro věž byly Tomášem Jarošem odlity nové zvony (včetně největšího zvonu Zikmund) a katedrála byla uzavřena novou renesanční kruchtou podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Vybudován zde byl také přepychový renesanční palác pánů z Pernštejna a ještě přepychovější palác Rožmberků.

Období největších stavebních úprav

Rudolf II. nastoupil na český trůn roku 1576 a v roce 1583 si zvolil Pražský hrad jako svou hlavní trvalou rezidenci. Císařský dvůr se tak přesunul do Prahy, což mělo velký vliv na další stavební úpravy. Na hradě začalo období největších stavebních úprav v dějinách. Během nich vzniklo dnešní II. nádvoří s přiléhajícími budovami. Vybudován zde byl také tzv. letní palác pro potřeby ubytování císaře. Některé nově vybudované stavby se staly základem dnešních reprezentačních prostor hradu.

Exotická zvířena na hradě a zrod Zlaté uličky

V Královské zahradě byl vybudován Lví dvůr pro exotickou zvěř a do Jeleního příkopu vysazeni jeleni, kteří mu dali své typické jméno. Za Rudolfovy vlády vznikla také slavná Zlatá ulička. Ta však neměla nic společného s tím, jak ji známe v dnešní době. Tehdy šlo o obvyklou parazitní chudinskou zástavbu. Po smrti Rudolfa II. roku 1612 Pražský hrad přestal být hlavní a trvalou rezidencí panovníka a už se jí také nikdy nestal. Jeho význam byl však i nadále veliký. Útočiště poskytl třeba protestantskému králi Fridrichu Falckému, který ale nechtěl mít v katedrále žádné modlářské předměty, proto ji nechal vyplenit. Po porážce Fridricha Falckého v bitvě na Bílé hoře katedrála postupně dostávala nové vybavení, první kus - kalvárii - věnoval sám císař Ferdinand II.

Hrad je jednou z nejvýznamnějších památek Česka

Zdroj: bigstock.com

Švédové na hradě

V roce 1648 vtrhli na hrad Švédové a poničili jeho vnitřní vybavení. Ukradli také většinu rudolfinských sbírek. Po této události se pak královská rodina snažila o okamžité obnovení rozkradených sbírek. Do roku 1652 tedy vznikla nová obrazárna tvořená zachráněnými rudolfinskými obrazy a nově přikoupenou bývalou Buckinghamovou sbírkou. Co se týče nových dostaveb Pražského hradu, ty se týkaly zejména Jeleního příkopu. Nedaleko něj vzniklo divadlo Comedihaus a v letech 1694-1695 zde pak byla dostavěna monumentální jízdárna.  

Jednotná fasáda za vlády Marie Terezie

Vláda Marie Terezie byla poznamenána válkami, které se přímo dotýkaly Pražského hradu. Hrad obléhali Francouzi i Prusové. V letech 1755-1775 pak proběhla obrovská přestavba západní části hradního areálu, při níž dostal Nový královský palác svou dnešní jednotnou fasádu, a úplně nově vzniklo čestné nádvoří. Za vlády habsbursko-lotrinské dynastie by zrušen Klášter sv. Jiřího a namísto něj zde vyrostly kasárny. V letech 1865 až 1868 byl do dnešní podoby upraven Španělský sál a Rudolfova galerie v Novém královském paláci. 1. října 1873 byl kardinálem Bedřichem Schwarzenbergem položen základní kámen k dostavbě západní části katedrály svatého Víta.

Prezidentská rezidence

Po vzniku První československé republiky bylo nutno hrad upravit k jeho novým funkcím. Stala se z něj totiž prezidentská rezidence, kterou vůbec jako první obýval prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Kromě prostor hradu byla přestavěna také hradní zahrada.  Dnešní budovy Pražského hradu zastupují prakticky všechny architektonické styly 2. tisíciletí. Mezi nejvýznamnější a nejnavštěvovanější patří Starý královský palác, Bazilika sv. Jiří, Ústav šlechtičen, Zlatá ulička s věží Daliborkou, Obrazárna Pražského hradu, Prašná věž nebo Svatováclavská vinice.

Pod hradem se údajně nachází jeskyně s věčným ohněm

Zdroj: Pixabay.com

Zajímavosti o Pražském hradu

• Pražský hrad se rozkládá na ploše o více než 70 000 m²
• Hrad je zapsán v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
• Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad největším souvislým hradním komplexem na světě
• Druhé a třetí nádvoří jako součást prezidentské kanceláře spojuje záhadný podzemní tunel
• Tajemno obestírá jednu zdejší oblast – pahorek zvaný Žiži. Podle odborníků má nebývalou energii, které se říká „genius loci“.
• Některé historické prameny tvrdí, že se na hradě nachází Svatý grál
• Pod hradem se má nacházet přírodní jeskyně, v níž podle pověstí hoří věčný oheň

Legendy, strašidla a záhady

S Pražským hradem a jeho okolí je spjato mnoho bájí a legend:

• Na konci Zlaté uličky se prý objevuje Dům u poslední lucerny, ve kterém má být skryt práh mezi viditelným a neviditelným světem.
• Legenda koluje také okolo lamp v chrámu sv. Víta. Říká se, že lampa visící nad hrobem sv. Jana Nepomuckého není původní. Ta původní totiž prý vždycky zmizela, když ji chtěl někdo ukrást. Výjimkou byl její zhotovitel, který se dostal do nouze. Ve snu se mu údajně zjevil Jan Nepomucký a poradil mu, aby lampu vzal a roztavil. Lampa tentokrát nezmizela, ale údajně klesla ke zlatníkovi, který se následně z bídy opravdu dostal.
• Straší na Pražském hradě? Podle Karla IV. a jeho životopisu Vita Caroli prý na hradě straší. Jakmile totiž panovník ulehl do postele, uslyšel kroky a chichotání. V životopise dále uváí, že jednou na vlastní oči viděl, jak neviditelná ruka přes celou místnost vrhla číši s vínem, která se následně roztříštila na milion kousků.
• Kdo si prý neoprávněně nasadí korunovační korunu na hlavu, ten zemře. Říšský protektor Reinhard Heydrich si ji nasadil na hlavu dva dny před atentátem 27. 5. 1942.
• Když hrozí velké nebezpečí, pukne prý srdce největšího zvonu jménem Zikmund v chrámu sv. Víta. Stalo se tak i před povodní v roce 2002.
• Na Pražském hradě prý dodnes žije jeden ze dvou pražských vodníků, kteří nežijí ve vodě. Jmenuje se Paklt a střeží vodu na Pražském hradě. Má něco kolem 60 centimetrů a chodí hradem s podivným úsměvem. Na pozdravy neodpovídá, a když ho chtěl někdo sledovat, zmizel mu v některé z vlhkých zdí hradu.
  

  Pražský hrad jako jeden ze Sedmi divů Česka zvolili čtenáři portálu iDnes

  Zdroj: bigstock.com