Nejvtipnější na tom je, že pro tu velkou dnešní slávu přímořského letoviska St. Tropez, samotné město vlastně nic neudělalo. Žádné kolosální architektonické skvosty či nějak zvláštní kulturní památky „nasekané“ jedna vedle druhé. St. Tropez nic z toho ve větším počtu nemá a ani mít nemusí.

Atmosféra St. Tropez inspiruje geniální umělce

Celá jeho síla totiž tkví v jedinečné atmosféře, kterou jsou prostoupeny nádherné okolní pláže, jen už se honem zabořit do vyhřátého písku, pobřeží jemně šplouchajících vln z hlubin blankytně modrého království a zapadajícího slunce nad starým přístavištěm města, který vrhá stín na dům ověnčeným divokým vínem.

Třeba i jedna z takovýchto smyslových impresí nadchnula i mnohé francouzské mistrů štětce a plátna včetně velkého Paula Signaca, jednoho ze zakladatelů pointilistického stylu malby, který zde na počátku 20. století rozhodil své umělecké „sítě“. Obrazy inspirované Riviérou, ale i další díla francouzské moderny si můžete prohlédnout v le Musée de l’Annonciade, bývalé kapli ležící poblíž přístavu. Další známou osobou, která se nechala unést elegancí místa, byl kromě malířů i literát Guy de Maupassant.

• Zajímáte se aktivně o malířské umění? A víte, že slavný barokní malíř Rubens si v Antverpách postavil dům, který dnes slouží jako muzeum?

Malebná ulička v centru města.

Zdroj: PlusONE (Bigstockphoto.com)

Rozhled z citadely je dar pro každou romantickou duši!

Pokud ale chcete zažít stejné mravenčení pod kůži jako francouzští post-impresionisti, uchváceni přirozeným kouzlem města, tak pak doporučuji vypravit se na místní citadelu. Ta nabízí úchvatný výhled na celý mořský záliv. Kdysi zde kotvilo jen pár rybářských bárek. Dnes je zde „mraveniště“ bílých luxusních lodí a jacht, známý to obraz z pohlednic posílaných domů ze St. Tropez.

Samotná citadela se třemi obrannými věžemi je bývalou námořní pevnosti (během 1. světové války zde bylo poté vězení pro civilisty), postavenou v 17. století a od roku 1993 definitivně patřící městu. Až se dostatečně vynadíváte a nasajete do plic zdravý mořský vzduch, tak uvnitř pevnosti je připravena pro případné zájemce stálá expozice námořní historie města.

Ze saintropézské citadely je nádherný výhled.

Zdroj: PlusONE (Bigstockphoto.com)

Ale nyní nechme už minulost minulostí a vydejme se vstříc sluneční atmosféře v centru města, která se odráží od barevných fasád typických vysokých domů. Na každém rohu najdete poklidnou kavárničku, vybízející k ponoření se do hlubokých intelektuálních debat, četbě oblíbené knížky či prostě jen pozorování lidí kolem vás. Mléčně bílá barva s jemně prostupujícími jantarovými odlesky ve sklenici nalitého pastisu - národního nápoje země, který byl původně vyroben jako náhrada za ve své době zakázaný absint – budiž vám dobrým společníkem pro tento příjemný čas. A možná, že zrovna na vašem místě seděla před chvíli nějaká známá celebrita, trávící zde dovolenou v letní vile.  

Když už jsme u toho času, tak rozhodně byste si ho měli trochu ponechat i na důkladnou návštěvu místních provensálských trhů pod korunami majestátních platanů na Place des Lices, ke kterému neodmyslitelně patří petanquové koule a hlasitý smích a povzbuzování místních špílmachrů. Tady nejlépe poznáte místní lidi a jejich zvyklosti. Procházku celým centrem města a všech těch křivolakých uliček můžete směle zakončit u Notre-Dame de l'Assomption, kostela vybudovaném v italském barokním stylu s nádhernou zvonicí.

Za všechno mohou sexbomba a četník

Jedním z vůbec prvních „zahraničních turistů“ byl japonský samuraj Hasekura Tsunenaga, který městečko navštívil v roce 1615. Pikantnost této trochu netradiční návštěvy ještě umocňuje fakt, že šlo vůbec o první diplomatický kontakt mezi zemí galského kohouta a zemí vycházejícího slunce.

Horká poptávka po stále prosluněném St. Tropez jako turistické destinaci „par excellence“ začíná strmě stoupat od 50. let minulého století. A na svědomí to mají dva zásadní důvody! Důvod první! Píše se rok 1956 a nádherně opálené tělo mladé - bylo jí 22 let - „Bardotky“ exceluje na nádherně nasnímaných pozadí města v kinematografickém mezníku své doby Et Dieu…creá la femme (A Bůh stvořil ženu), který režíroval její tehdejší manžel Rogera Vadim.

• Když už jsme u toho filmu, tak víte, že poušť v Polsku posloužila jako hlavní přírodní kulisa pro slavný film Faraon?

"Veliteli, veliteli!" Jako bychom tu slyšeli Františka Filipovského. Proslulá četnická stanice stojí v St. Tropez dodnes.

Zdroj: Veniamin Kraskov (Bigstockphoto.com)

Důvod druhý! Muž malého vzrůstu s přezdívkou „muž čtyřiceti tváří za minutu“ – Louis de Funes alias jako nesmrtelný četník ze Saint-Tropez (četnická stanice z filmu je třetím nejfotografovanějším místem Francie vůbec!). To se píše rok 1963 a scénárista Richard Balducci je v St. Tropez na výletě. Bohužel, je mu ukradena kamera a roztomile zmatené jednání místních četníku, nabývající až komického rázu, je mu inspirací pro první díl později slavných četnických sérií. 

Ale vězte, že nebýt odvahy jednoho římského důstojníka, který se odmítl vzdát křesťanské víry a „krutovládce a pyroman“ císař Neron ho za to roku 68 popravil a mrtvé tělo nechal dát do loďky, jenž ho zanesla do zálivu dnešního St. Tropez, tak by ani nikdy z našich televizních obrazovek nemohla zaznít legendární hláška nezbedného Cruchota: „Sem se mi dívejte Fougassi, rozumíte?“. Když už jsme u těch perliček, tak hold městu vzdala i slavná kapela britská art rocková Pink Floyd na svém šestém studiovém albu Meddle z roku 1971.

Pýcha města: Obrovské pláže se skrytými zátokami

Ach, ty zdejší pláže a procházka podél moře! To je pravý vrchol všeho požitku, který si v St. Tropez při letní dovolené můžete jen představit. Pobřežní stezky vás snadno zavedou „srdce“ nejkrásnějších písečných pláží francouzské Riviéry. Kupodivu zde po cestě nepotkáte ani tolik sídel usedlých místních boháčů, jak by se dalo i čekat. To je dáno velkou aktivitou státní organizace Conservatorie du Littoral, která se snaží cíleně chránit místní přírodu. A na to jsou i rozmarní milionáři krátcí.

• Požitek musí být také jistě to, když máte možnost zakoupit si dům na pláži v Punta Del Este, což dělá každá druhá VIP osobnost v latinskoamerické Uruguayi.

Tento kouzelný maják najdeme na jedné z pláží v Saint-Tropez.

Zdroj: Veniamin Kraskov (Bigstockphoto.com)

Milovník tiché přírody se tak může cestou kochat pestrobarevnými druhy vzácných květin a ostře skalnatými mysy a zátokami. Cestou si zvyknete i na křik všudypřítomných mořských racků, poletujíc volně na obloze a osamocené stojící majáky, přístřešky chránící letní milostná vzplanutí čerstvě zamilovaných párů. Jeden takový maják třeba najdete na mysu Cap Camara.

Ale i milovník přírody přeci jen čas od času uvítá i rozmarnější kapku nějaké té zábavy. Pláže u St. Tropez jsou pravým domovem pro noční „pařby“ plné hudby, krásných dívek a dobrého pití. Noční radovánky ve velkém stylu představují velký magnet pro všechny mladistvé z celé Evropy.

#facebook#

A nějaký konkrétnější tip? Jen necelých 5 km od města můžete zkusit pláž jménem Tahiti či více proslulejší (známou kulisu mnohých filmových děl) Pamepelonne. Ale nenechte se mýlit, že to na plážích žije jen v noci! Klidně i něco málo přes 30 tisíc lidí se tu přes den oddává vodním sportům, či prostě jen volného „cachtání se“ se v Azurovém moři. To znamená, nezapomenout si plavky, šnorchl a na večer pořádně naditou peněženku!     

A kdyby náhodou na vás jednou dolehl pocit, že jste se již už asi přejedli (či spíše asi i přepili) těchto všech neskutečně šťavnatě chutných plodů tohoto „malého evropského ráje“, tak vysvobození je hned na dosah. Poblíž města St. Tropez se nacházejí významná města jako Cannes, Monaco nebo Nice.