Mezi 15. a 17. stoletím se každý evropský mořeplavec, který chtěl obchodovat v Baltském moři, bál děl dánského zámku Kronborg. Byly připraveny poslat ke dnu každého, kdo by se nechoval podle zdejších celních pravidel nebo jakkoli narušoval klid.
To je prosím drama! Kam se hrabe Shakespearův Hamlet, který zde na nádvoří poprvé šílel před více než 200 lety.
Psal se rok 1816, kdy zde slova „být, či nebýt“ společně s neodmyslitelnou lebkou v ruce prince dánského na (jeho domovském hradě, který se ve hře jinak nazývá Elsinor) Kronborgu zazněla. Od té doby se tu vždy v srpnu odehrává toto velké divadelní drama od začátku do konce. Před 8 lety tady Hamletovský festival slavil výročí 400 let od úmrtí Williama Shakespeara.
Byl Shakespeare stvořitel postavy Hamleta, nebo jen lišácky vytáhnul informace z kronik?
Toť otázka. Faktem zůstává to, že příběh Hamleta, prince jutského, zachytil dánský kronikář Saxo Grammaticus (okolo 12. století) v kronice jménem Gesta Danorum. A to, jestli britský dramatik navštívil ve skutečnosti zámek Kronborg, či nikoliv, zůstane navždy zahaleno mlhou… Přesně takovou jak z Hamleta.
Tomu, že festival má prvotřídní kvalitu, nasvědčuje i fakt, že například v roce 2009 si Hamleta zahrál slavný britský herec Jude Law (hrál například v celovečerních filmech Anna Karenina, Návrat do Cold Mountain nebo Sherlock Holmes). A byli tu i jiní známí herci.
Přes přezdívku „Hamletův hrad“ (což v létě pravidelně láká davy turistů především kvůli již zmíněnému každoročnímu festivalu) nebyla pravidelně tvarovaná dvoupatrová čtyřkřídlá renesanční budova původně postavena kvůli kulturnímu přínosu městu Helsingor. Když totiž okolo roku 1420 Erik VII. Pomořanský, král dánský, norský i švédský, pevnost Krogen (původní název Kronborgu) stavěl, chtěl především strážit vstup do úžiny Öresund. Šlo tedy spíš o majestátní celnici než zámek, to přišlo daleko později.
Jen 4 kilometry od hradu se přes úžinu nachází švédské město Helsingborg. Od roku 2000 jsou města Helsingor a Helsingborg spojena moderním mostem. A byl to právě král Erik VII. Pomořanský, který také Helsingoru udělil statut města.
Ještě chvíli zůstaňme u tématu vybírání cla neboli od lodních kapitánů. Úžina byla důležitou vodní obchodní tepnou ze Severního moře do Baltského a naopak. Díky tomu si Dánové plnili kapsy jedna báseň. Peníze šly rovnou do královské pokladny a tvořili de facto základ příjmu celého státu. Takhle se vydělává!
Každá legrace ale musí jednou skončit. V polovině 17. století během Dánsko-švédské války byl hrad Švédy dobyt a vyrabován. Od roku 1726 až do 20. let minulého století Kronborg plnil už jen funkci vojenské kasárny. Až teprve v roce 1935 přišla větší rekonstrukce a ze zámku se stalo muzeum.
Kronborg za celá ta století své existence prodělal několik přestaveb. Zřejmě ta nejdůležitější přišla na konci 16. století, kdy se z ničím zajímavého hradu stal lépe opevněný zámek, který byl hrdým představitelem architektonického stylu tzv. holandské renesance. To měl na svědomí dánský král Fredrik II. Tím jsme se nyní dostali k velmi zajímavému bodu, vskutku královskému.
Møns Klint: jedinečný kousek Dánska, o kterém možná nevíte
Zámek nikdy nebyl trvalým sídlem králů a královen Dánska. Oslavy narozenin, plesy a bály, svatby či státní návštěvy se zde konaly v minulosti a konají se i dnes, ale to bylo asi tak vše. Když už narážíme na panovnické rody, tak vězte, že při prohlídce interiéru zámku budete mít dostatek času a prostoru vidět důležité mezníky dánských dějin. Tyto výjevy se nacházejí v sálu s devíti vzácnými gobelíny.
V banketním sále můžete zase obdivovat 7 nádherných gobelínů (původně jich bylo 40, ale to by nesměl v roce 1629 přijít ničivý požár). V severním křídle zámku vás jistě zaujme menší muzeum mořeplavby, které působivě vykresluje, v čem spočívá umění dánských lodivodů.
A to nejlepší nakonec, jak se říká. Pod zámkem se nacházejí tajuplné komplexy sklepních chodeb, kde panovníci kdysi dávno věznili politické rebely. Pokud se nebudete bát (je tam opravdu velká tma), možná narazíte na sochu legendárního dánského hrdiny Holgera. Vizáž má trochu jako vousatý trpaslík Gimli z Pána prstenů a je připraven dánskému lidu přispěchat na pomoc, až nastane ta nejkrušnější hodinka. V podzemí hradu sedí už od roku 1907 (vytesal ho dánský sochař Hans Peder Pedersen).
Grenen: Tam, kde se setkává Balt se Severním mořem
Kronborg můžete navštívit denně kromě 1. ledna, 24., 25. a 31. prosince. Otevřeno je denně kromě pondělí od 11.00 do 16.00 hod. (od ledna do konce března), denně od 10.00 do 17.00 hod. (v dubnu a květnu), denně od 10.00 do 18.00 hod. (v červnu, červenci a 1. září), denně od 10.00 do 17.00 hod. (od 2. září do konce října), denně kromě pondělí od 11.00 do 16.00 hod. (v listopadu a prosinci).
Od června do konce srpna bývá hlavní sezóna a vstupenky seženete za 145 DKK pro dospělého, 135 DKK pro studenty a děti do 18 let mohou jít zdarma. Mimo hlavní sezónu zaplatí dospělí za vstup 125 DKK a studenti 115 DKK.
Použité zdroje: