Že vás přešla chuť? To byste Inuity pěkně urazili! Přesně tahle přírodní konzerva je totiž jejich zásobárnou vitamínů na dlouhé grónské zimy. Nutno podotknout, že kiviak, jak se téhle „pochoutce“ říká, ochutná jen málokterý turista. Proč? Vysvětlení o pár řádků níž…

Grónsko může na první pohled vypadat jako kouzelná zimní krajina a připomínat vánoční pohádky s ledovými scenériemi. Při pohledu na fotky nebo videa z téhle prakticky z 80 % trvale zaledněné země se vás možná zmocní nostalgická a romantická vánoční atmosféra.

Grónsko je ale ve skutečnosti neuvěřitelně tvrdou zemí, která nemilosrdně zahubí každého, kdo se tamním podmínkám nedokáže přizpůsobit. Proto se asi nelze divit, že zemi o rozloze 2 166 000 kilometrů čtverečních obývá asi jen 60 000 stálých obyvatel. Ti sice nemají s chlazením a uchováváním potravin na horší časy problém, přesto však vynalezli důmyslné způsoby, jak některá jídla konzervovat a uchovat v nich maximum vitamínů.

Jedním z nich je i tradiční pokrm s názvem kiviak, který je vlastně takovou koncentrovanou chutí téhle divoké a drsné krajiny. Pokrm dodá zkřehlému tělu dostatek vitamínů, a pokud ho nezvládnete zkonzumovat najednou, nic se nestane. S klidem vám totiž vydrží klidně až do další zimy. Jak je to možné? Tajemství hledejte uvnitř téhle přírodní „konzervy“.

Otrava jako nezbytné riziko

Ačkoli není „recept“ na grónský kiviak bůhvíjak náročný, všechno záleží na správném načasování. Bez něj jste odsouzeni v lepším případě k neúspěchu, v horším pak ke smrti hlady nebo otravě botulinem.

Botulin, známější spíš jako botulotoxin, totiž patří mezi neurotoxiny (nervové jedy) vyznačující se velkou toxicitou. V lehčích případech může způsobit slabosti svalů, poruchy polykání nebo dvojité vidění. V těch závažnějších pak ochrnutí dýchacích svalů a smrt.

Dalším předpokladem úspěchu je tuleň s dostatečnou zásobou podkožního tuku. Lov tak není radno nechávat na pozdní jaro, kdy zásoby tuku z těl tuleňů mizí. Jakmile toho „správného“ tuleně místní objeví, uloví ho, vydlabou jeho břišní dutinu, obsah povaří k pozdějšímu zpracování a vrhnou se na lov „nádivky“.

Tulení tělíčka se plní mláďaty alky malé, kde několik měsíců fermentují.

Zdroj:

bigstockphoto

Nádivka z nebohých ptáčků

Onou zmíněnou nádivkou jsou těla mrtvých ptáčků. Konkrétně jde o alky malé, jejichž mláďata loví Inuité vysoko na útesech. Dřív byly součástí nádivky alky velké, které ovšem námořníci během 19. století vyhubili. Zda tenhle osud čeká i jejich příbuzné, s tím si asi místní hlavu nelámou.

Jakmile jsou ptačí mláďata usmrcená a posbíraná (ideální je prý naplnit jedno tělo tuleně zhruba 400 až 600 ptáčátky), jejich tělíčka místní vkládají do vydlabané dutiny břišní. Důležité je, aby se mezi ptáčky nezamíchal jiný druh, který by v „tulení konzervě“ zrál delší dobu, což by mohlo mít za následek právě zmíněnou otravu botulinem.

Podstatné je taky nenechávat žádná volná místa a tak zabránit nadměrnému zavzdušnění obsahu. Aby bylo tohle riziko minimalizováno, „nádivka“ se zalije tukem tuleně a jeho břicho se pak neprodyšně uzavře a zašije. Takhle připravenou konzervu místní uloží na stinné, chladné místo, mimo dosah dravců, kde bude odpočívat 3–18 měsíců.

Konzumace jenom pro otrlé

Jakmile je kiviak řádně uleželý, můžete se vrhnout na jeho konzumaci. I ta je ale, řekněme, mírně specifická. Masité váčky, které alky už ani zdaleka nepřipomínají, sevřete v dlaních a lehce zmáčkněte. Pak za zobák odtrhněte hlavičku.

Díky prvotnímu stisku jste porušili zbylé tkáňové vazby uvnitř ptáka, jehož vnitřní obsah včetně dutých kostí se během fermentace už dávno rozložil. Teď už můžete polotekutý obsah váčku vysrknout, a to ideálně na jeden pokus. Nechutné? Možná. Nutné? Rozhodně.

Závěrem je potřeba podotknout, že ať už se na konzumaci fermentovaných ptáčat z tulení dutiny díváme jakkoli, pro Inuity je kiviak jedním z mála způsobů, jak do svého těla dostat vitaminy, které by se z tepelně upraveného masa jinak ztratily. Bez nadsázky tak můžeme tvrdit, že tulení konzerva nadívaná malými ptáčky zachraňuje životy…

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3