Tradiční vánoční trhy, ochutnávání dobrot u stánků a popíjení svařáku. To je – dalo by se říct – takový základ přípravy na Vánoce. Víte ale, jak advent a samotné Vánoce prožívají obyvatelé jiných evropských zemí? Prozradíme vám to!

V Belgii děti vyhlížejí Sinterklaase

Sinterklaas jezdí v noci 5. prosince po domech, kde bydlí děti, a se svým pomocníkem Černým Petrem rozdává dárky. Je to taková obdoba našeho Mikuláše. Děti pro jejich koně připravují cukr a oves. 

V Dánsku řádí skřítci

V Dánsku si malí skřítci dělají z lidí po dobu adventu žertíky – ať už z malých, tak i z velkých. K dánskému čekání na Vánoce patří svíčka rozdělená čarami na pomyslný adventní kalendář. Každý den lidé nechávají uhořet tu správnou část svíčky. Před tím, než si o Vánocích rozdají dárky, zpívají a tančí kolem vánočního stromku tradiční tanec.

Adventní a vánoční zvyky v Kanadě – to jsou maškary, „kouzelné“ fazole i humři

V Itálii si Vánoce protahují do ledna

Italové jako by se vánoční atmosféry nemohli dostatečně nabažit. Průběžně se více či méně oslavuje od 8. prosince až do 6. ledna, kdy je svátek Epiphany (zjevení Krista nebo Tří králů). Část Italů se 23. a 24. prosince postí a nají se teprve po půlnoční mši. 

Po celé tohle období bývají italské domácnosti vyzdobeny poinsettiemi, kterou u nás známe jako vánoční hvězdu.

Vánoční hvězda? Tak bez té by se v Itálii během adventu a Vánoc neobešli!

Zdroj:

Shutterstock

K italským Vánocům patří kromě obligátního stromečku a výzdoby hlavně jesličky, což je chápáno jako vzpomínka na Františka z Assisi, jenž začal jako první vyprávět vánoční příběhy pomocí drobných figurek. 

V Anglii si potrpí na polibek pod jmelím

I české domácnosti o Vánocích zdobívá jmelí a ani polibek pod ním není neobvyklý. V Anglii se na něj ale extra potrpí. 

V Německu se rozdávají dárky už před Vánocemi

Očekávání příchodu Vánoc je v Německu o něco velkolepější než jinde. Děti už se začátkem prosince dostávají nejrůznější adventní kalendáře, a to zdaleka ne jen ty čokoládové, které jsou nejčastější u nás. Obvykle si každý den rozbalí drobný dáreček, a to až do Štědrého dne, kdy během večera dostanou ten největší, nejdůležitější dárek. 

K německému, respektive k saskému adventu a taky k Vánocům rozhodně patří hvězda mnoha přízvisek, která se zavěšuje na domy i do oken, jak to jen jde. Říká se jí například drážďanská, hernhutská nebo taky ochranovská. Je hodně prostorově výrazná, má základ jako archimedovský mnohostěn a zároveň má dlouhé špičky. Tyhle hvězdy bývají žluté, bílé nebo červené a nejčastěji se s nimi setkáte v Sasku. 

Drážďany: saské hlavní město ve zlatém hábitu už zase voní Vánocemi

V Řecku hledají minci v dortu

V Řecku je zvykem zapéct do dortu, který se během svátků servíruje, minci. Ten, kdo ji ve svém kousku najde, má mít po celý rok štěstí. Kromě toho tady o Vánocích chodí děti od domu k domu, bubnují na bubínky a zpívají oslavné písničky. Dospělí zase místo stromečků zdobí sváteční plachetnice. Dárky přináší svatý Basilej v noci na 1. ledna.

Ve Španělsku se o Vánocích slaví bez dárků

Ve Španělsku jsou vánoční svátky zaslíbené setkávání, oslavám a dobrotám. Dárky se tu rozdávají na Tři krále. K nejpopulárnějším tradicím patří tříkrálové cukroví – kulaté koláčky s ořechy a ovocem, v nichž jsou i malá překvapení.

Dárky se dávají všude. Někde ale až v lednu!

Zdroj:

Shutterstock

Ve Švédsku dárky rozdává kozel

Co naplat, Švédsko to má prostě trošku jinak. Ke Štědrému dni neodmyslitelně patří návštěvy a mlsání, často se tu baští šafránový chléb nebo povidlový dort. Dárky tady rozdává vánoční kozel zdobený červenou mašlí. Zvláštní zvyk je tu 13. prosince, kdy podle tradice děti nosí jídlo svým rodičům, a to na vzpomínku na sv. Lucii, která údajně ve 4. století zachránila Švédy před hladomorem.

Ve Francii se pracuje i o Štědrém dnu

Francouzi mají na Štědrý den běžný pracovní den. Jakmile ale skončí pracovní doba, jdou za svou rodinou na okázalou večeři. Francouzský „Ježíšek“ se jmenuje Pere Noël a dárky nosí v noci z 24. na 25. prosince.

Adventní a vánoční zvyky v USA: Skřítek coby velvyslanec Santy a povinně dobrovolný Louskáček

Poláci si potrpí na půst

Zatímco někteří Italové drží půst 23. a 24. prosince, Poláci si na něj taky potrpí – drží ho ovšem „jen“ na Štědrý den do večeře, zato se toho účastní i spousta dětí. Na stole musí být bílý ubrus a nejdřív ze všeho se rodina dělí o vánoční hostii. Vždycky se tu prostírá pro jednoho navíc, kdyby přišel nečekaný host.

V Norsku putuje ovesná kaše za okno

Norské Vánoce jsou i v moderní době plné starých zvyků. Jedním z nich je například to, že v noci před Štědrým dnem děti připravují ovesnou kaši a tu pak nechávají za oknem, aby se jí mohl posilnit Julenissen (norský rozdávač dárků) a jeho pomocníci. Ovesná kaše se během Vánoc i běžně servíruje. Kdo v ní najde celou mandli, během příštího roku se vdá nebo ožení.

V Norsku se hojně konzumuje ovesná kaše. Kdo v ní najde celou mandli, do roka se vdá nebo ožení.

Zdroj:

Shutterstock

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5