Ať chceme, nebo ne, Václav Havel byl ikona. První prezident „nové doby“ symbolizoval demokracii v našich končinách a právem mu patří nejedno pamětní místo.
Uplynulo již 12 let, kdy nás poslední československý a první český prezident opustil. Už v říjnu 2012 došlo k přejmenování pražského letiště Ruzyně na Letiště Václava Havla, i když Havel sám prý létal dost nerad. Připomínají si ho ale třeba v Trutnově, blízko něhož je známý Havlův Hrádeček. Tady je totiž nábřeží Václava Havla.
Od října 2016 je ale třeba v Praze náměstí Václava Havla. Jde o piazzettu Národního divadla.
Nakonec toho po dramatikovi, spisovateli a nakonec i politikovi moc pojmenováno nebylo. Ovšem pak v Česku, Evropě, ale i v zámoří začaly vznikat lavičky se stolkem, tedy Lavičky Václava Havla.
S myšlenkou, že by si Havla mohl celý svět připomínat tak nějak jednotně, přišel jako první český velvyslanec v USA Petr Gandalovič. Oslovil proto Bořka Šípka, který byl v letech 1992–2002 hlavním architektem na Pražském hradě.
Šípek dobře věděl, jaké hodnoty Havel vyznával, a proto navrhl, aby dílo zahrnovalo dvě kovová zahradní křesla s kulatým stolem, přičemž středem stolu prorůstá lípa, národní strom České republiky. Dílo získalo název Hovoří demokracie, ale dneska se mu snad neřekne jinak než právě Lavička Václava Havla.
Živá pochodeň Jan Palach ve světě: kde všude ho najdeme?
Úplně první lavička byla instalována ve Washingtonu, D.C., na Georgetownské univerzitě. Slavnostně tu byla odhalena 3. října 2013. První lavička v Evropě vznikla v Irsku v prosinci 2013. V roce 2014 ji získala Barcelona a teprve čtvrtá v pořadí stanula lavička v Praze na Maltézském náměstí. V naší metropoli je jich dneska už několik.
V současnosti ji najdeme kromě toho taky v Českých Budějovicích, ve Philadelphii (zdejší lavička ale není v designu Bořka Šípka), u italských Benátek, v Hradci Králové, Plzni, Oxfordu, Haagu, Novém Boru, Portlandu (Oregon), Karlových Varech, Tel Avivu, Pardubicích, Krásné Lípě, Liberci, Kroměříži, Černošicích, Ústí nad Labem, Olomouci, Lisabonu, Mladé Boleslavi, Košicích, Brně, Zlíně, Čeladné, Brandýse nad Labem a v Jihlavě, v Limě, Bruselu, Athénách, Hirošimě, Jičíně, v Paříži, Poděbradech, Kutné Hoře, Mnichově Hradišti a v Ostravě.
Použité zdroje: