Protože v Rusku dominuje pravoslavná církev, Vánoce jsou trošku jiné. K pravoslaví se hlásí asi 100 miliónů lidí, ovšem ne všichni jsou praktikující. Někteří tuhle církev uznávají jako autoritu a symbol ruské kultury. 

Pravoslavné vs. světské Vánoce

Hlavní rozdíl od Vánoc, jak je známe z našich končin, jsou tedy dva termíny. Jeden je 6. a 7. ledna, kdy jsou Vánoce pravoslavné a velmi náboženské. Nebo si můžou Rusové střihnout sváteční zvyky na Nový rok, kdy se u nich slaví tzv. světské Vánoce. Obojí je možné a prázdniny bývají od 1. do 8. ledna, kdy Rusové hojně chodí na návštěvy.

K ruským Vánocům patří maškary.

Zdroj:

Bigstockphoto

Pravoslavné Vánoce jsou ty „důležitější“ a pro věřící jsou druhým nejdůležitějším svátkem v roce, hned po Velikonocích. Během nich běží na televizních kanálech přenos slavnostní liturgie z Katedrály Krista Spasitele v Moskvě, což je největší pravoslavný svatostánek na světě. 

Vánoce se slaví asi od 10. století, až v 16. století ale dostaly tak nějak jednotný ráz. Pravoslavní věřící se na svátky připravují 40 dní dlouhým půstem, při němž se smí jíst až po večerní bohoslužbě. Lidé musí z jídelníčku vynechat maso, mléko, vejce, sýry a alkohol. K téhle přípravě na Vánoce patří i zpívající a koledující děti.

Rusové se před Vánocemi i během nich hodně modlí.

Zdroj:

Bigstockphoto

I v Rusku jsou to svátky ve znamení spousty jídla. K tradičním pokrmům se řadí pšeničný nákyp, azvar (kompot ze sušeného ovoce), pak se hojně jí i palačinky, želé nebo koláče. A k pití nechybí pivo a vodka.

V roce 1918 to sovětská vláda Vánocům dost zavařila a místo náboženských symbolů se objevil Děda Mráz, který společně se Sněhurečkou naděloval dárky. Zatímco Děda Mráz zůstal, po pádu režimu se Rusové postupně vraceli i ke starším, výrazně náboženským zvykům.

Někde se říká, že Sněhurečka je vnučka, někde dcera Dědy Mráze.

Zdroj:

Bigstockphoto

Jak to o Vánocích vypadá?

Během pravoslavných Vánoc probíhá celonoční mše, po které se jde ráno domů hodovat. To, co osazenstvo nesní, se nechává přes noc na stole, aby se mohli občerstvit taky duchové a předci, kteří jsou v tuto magickou noc živým nejblíž.

Ještě od 7. do 19. ledna probíhají oslavy a maškarády. Mladší ročníky chodí koledovat a každá správná hospodyňka by pro ně měla mít vždycky nachystaného něco k snědku. 

S 19. lednem se pak pojí vysekávání děr do ledu a ponoření se do ledové vody po vzoru Ježíše v řece Jordán. 

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2