Tahle žába je vážně drsná

Základní surovinou pro přípravu pokrmu Oshiketakata je žába hrabatka drsná. Ta může při troše fantazie připomínat velmi vzdáleně „naši“ ropuchu. S tím rozdílem, že její jed je pro člověka smrtelný. 

V Namibii ale očividně milují adrenalin a mají pro strach uděláno. Hrabatky tak rádi a často připravují jako slavnostní pokrm. A to nejen pro vlastní rodinu, ale taky pro významné hosty. Pokud má kuchař smůlu na špatný kousek nebo žábu nesprávně upraví, strávníci to většinou rychle pocítí.

Extrémní kuchyně: Jihokorejská pochoutka vypadá jako pánské přirození a konzumuje se zaživa

Riziko má snížit vhodné období i dřevo

Po generace předávaná lovecká moudrost praví, že vhodná doba pro sběr habatek je „až po třetím dešti“. Ani tehdy se však nedoporučuje sbírat exempláře, které hlasitě kvákají. Pravděpodobně totiž mají před obdobím páření a jejich tělo je stále plné toxinů.

Místní věří, že žabí maso zbaví přebytečných toxinů ve chvíli, kdy ho nechají pár dnů vysušit na slunci a v hrnci ho povaří se dřevem. Zatímco někde používají dřevo stromu Spirostachys africana, jinde dávají přednost křídloku a kafrovému dřevu. Ani přes výše uvedené opatření ovšem není riziko otravy nulové.

Žáby se v mnohých zemích upravují rozmanitými způsoby.

Zdroj:

Shutterstock

Extrémní kuchyně: Jedovatí a opilí úhoři utíkají během přípravy z pánve

Nejdříve se zbavíme těch starších…

Konzumace pokrmu Oshiketakata se řídí přísnými pravidly a hierarchií rodiny. Jakmile jsou žáby zbavené kůže, dlouze se povaří. V rámci rodiny pak ochutnávají jako první její nejstarší členové. Pak přicházejí na řadu muži a ženy a nakonec si pochutnají děti.

Tento model dělené konzumace má velmi racionální vysvětlení. Pokud by byla hrabatka jedovatá, „odejdou“ po otravě „jen“ ti staří, které už žádný dlouhý život stejně nečeká. Mladí dokážou případný toxin s jistými obtížemi ustát a jejich potomci jedí teprve to, co je spolehlivě bezpečné.

Zajímavost: Problémem téhle jasně stanovené a přesně dané hierarchie je bohužel skutečnost, že hosté, kteří přijdou do rodiny povečeřet, patří mezi významné strávníky a řadí se tudíž hned vedle nejstarší členy rodiny. Hrabatku tak konzumují mezi prvními. 

Během krátkého lovu může samec Hrabatky nabrat klidně i dva kilogramy.

Zdroj:

Shutterstock

Extrémní kuchyně: Tiết Canh je „tak trochu“ jiná pho, ze které se vám zvedne žaludek

Jako by vám někdo užíral střeva zevnitř

A na co se připravit, pokud není hrabatka zbavená veškerého jedu? Když budete mít štěstí a stihne vás „jenom“ parazitická nákaza, motolice krevničky se postarají o to, že budete pár dnů vylučovat moč s krví v příšerných bolestech. V tomto případě pomáhají širokospektrální antibiotika.

Horší je to, když máte smůlu na kombinaci infekce a otravy. Jako první vás překvapí výrazné pocení a návaly horka. Po nich následuje urputná bolest břicha, kterou mnozí přirovnávají k situaci, kdy se vám někdo snaží střevy prokousat skrze břicho ven.

Pokud v téhle fázi, kterou doprovází i bolestivé vyměšování a stolice plná krve, nenastoupíte do nemocnice, pravděpodobně vás čeká totální selhání ledvin a následná smrt. Hrabatka se zkrátka brání i po smrti a rozhodně vám nedá svoje maso zadarmo. 

Použité zdroje:

• thefactsite.com/most-poisonous-foods
• funtimesmagazine.com/2023/02/12/425995/only-the-brave-can-eat-these-african-dishes
• eu.usatoday.com/story/travel/destinations/2014/02/08/deadly-dangerous-food/5287953
• idnes.cz/xman/styl/oshiketakata-zaba-hrabatka-drsna-jed-namibie.A180625_152148_xman-styl_fro
• jimeto.cz/oshiketakata-smrtelne-jedovata-zaba-kterou-povazuji-africke-kmeny-za-posvatne-jidlo