Někde si gurmeti pochutnávají na sýru s červíky, jinde nedají dopustit na krvavou polévku nebo třeba tulení „konzervu“ nadívanou fermentovanými těly malých ptáčků.

A když už jsme ptáčky zmínili, doplníme taky, že i dnešní příspěvek bude věnován těmto zástupcům ptačí říše. V jihovýchodní Asii totiž žije ptáček jménem salangan ostrovní (Aerodramus fuciphagus), který ke stavbě hnízd nepoužívá větvičky a stébélka, ale vlastní sliny.

Těmi lepí hnízdo, které následně ztvrdne a samička do něj naklade vajíčka. Tím ale jeho osud nekončí. Pro suchá hnízda totiž vyrážejí speciálně vycvičení sběrači, kteří je prodávají nejen do kuchyní vyhlášených restaurací, ale také jako ceněné artefakty tradiční čínské medicíny.

Ptačí hnízda se musí vařit ve vodní lázni. V opačném případě by přišla o veškerou svoji chuť.

Zdroj:

Bigstockphoto

Ke konzumaci došlo vlastně úplnou náhodou

Pravděpodobně prvními, kdo ptačí hnízda ochutnal, byli členové posádky čínské flotily kapitána Zheng Ha. Ti se plavili kolem Malajsie, kde je zastihla silná bouře. Muži proto zakotvili na jednom malém ostrůvku, který ale – žel bohu – příliš potravy nenabízel.

Kapitán proto dal svým mužům rozkaz, aby ostrov důkladně prozkoumali. Námořníci tak objevili jeskyně s podivnými ptačími hnízdy, která generálovi přinesli. Ten dal pokyn hnízda umýt a zkonzumovat. Nikdo v té době netušil, jestli jsou hnízda jedlá, ale hlad byl silnější.

Jaké bylo generálovo překvapení, když ho druhý den čekala posádka plná síly a energie! Na nic proto nečekal a hnízda přivezl na čínský dvůr, kde se stala vzácnou pochoutkou císařského dvoru.

Dnes už jsou sice ptačí hnízda dostupnější, ochutnat je mohou ale jen ti nejodvážnější a nejbohatší. Jediné kilo hnízdeček totiž stojí 25 až 50 tisíc korun. Pokud navíc prahnete po vskutku luxusní pochoutce, poručte si polévku z černých ptačích hnízd. Kilogram jich stojí přibližně 10 tisíc dolarů.

Mezi největší vývozce ptačích hnízd patří už tradičně Malajsie.

Zdroj:

Bigstockphoto

Pár kousků za dva tisíce i sliny za stovku

Jedním z největších vývozců ptačích hnízd je Malajsie. Ročně odtud putuje do celého světa na 600 tun netradiční pochoutky, z níž se vyrábí polévka, dezerty nebo nápoje. Nabídka vyčištěných a luxusně zabalených ptačích hnízd ale nechybí ani ve Vietnamu.

Kaviár východu, jak se téhle pochoutce zcela po právu přezdívá, se prodává hlavně čínským a ruským turistům. Osm kousků pročištěných hnízd tady stojí asi 1 800 Kč. Levnější jsou potom nápoje z ptačích hnízd nebo koncentráty určené k přímému pití. Malou 0,5 dcl lahvičku s 10% roztokem slin pořídíte okolo stokoruny.

A proč vlastně lidé ptačí hnízda nebo plivance konzumují? Podle některých totiž mají pozitivní vliv na naše zdraví. Jak ale vyplývá ze studií, které ptačí hnízda zkoumaly, sliny jsou tvořeny hlavně bílkovinami, následovanými sacharidy. To ovšem asijské ženy od konzumace hnízd neodradí. Věří totiž, že jim tahle „zázračná“ pochutina pomůže vyhladit pleť a pozastaví proces stárnutí.

Kilogram polévky, který obsahuje kolem sta hnízd, se prodává za více než 2 000 dolarů!

Zdroj:

Bigstockphoto

Na lovu ptačích hnízd

Dřív se ptačí hnízda sbírala ve vápencových jeskyních v Indonésii, Malajsii, na Borneu nebo v severním Vietnamu. Kvůli rostoucí poptávce ale dnes v Thajsku vznikají umělá betonová hnízdiště, kde ptáci hnízdí a poté se jejich hnízda dále komerčně zpracovávají.

Samotný hnízdící cyklus ptáčka trvá 35 dní. Poté hnízdo seberou sběrači, kteří ho doručí k dalšímu zpracování. Nad párou se nechá hnízdo rozpustit na jednotlivá vlákna, která se pinzetou vyčistí a znovu poskládají do původního tvaru.

Takto vyčištěná hnízda jsou následně základem pro další zpracování. A to ať na gastro scéně, nebo v tradiční čínské medicíně. Nejoblíbenějším a zároveň nejžádanějším produktem je nepochybně tradiční polévka. Připravují ji tak, že hnízdo na dvě hodiny namočí do vody.

Jakmile hnízdo nabobtná, začíná proces vaření ve vodní lázni. Ten může trvat 2–3 hodiny. K vývaru z ptačích hnízd se následně přidává řada dalších ingrediencí. Nechybí například datle, cukr, šafrán, zázvor nebo sušený longan. Výsledkem je rosolovitá polévka nepříliš výrazné chuti.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3