Kde se vzal, tu se vzal… Halloween

U kořenem svátku, který dnes označujeme jako Halloween, jsou Keltové, respektive jejich staré tradice. Halloween vznikl ze svátku, který se nazýval Svatý večer nebo Předvečer všech svatých (All Hallows' Evening). Tuto původní tradici doprovázely keltské obřady, mající za cíl jediné – oslavit konec keltského kalendářního roku a přivítat nástup zimy.

Konec keltského kalendářního roku se nazývá Samhain a Samhain jako takový slaví třeba ve Skotsku anebo některých částech Irska. A u Irů ještě chvíli zůstaneme. Irští přistěhovalci totiž přivezli svátek do USA, kde se stal jakýmsi strašidelným rejem a získal onu nenáviděnou, ale i zbožňovanou komerční podobu. Odtud se rozšířil do dalších zemí světa.

Proč dlabeme dýně?

Důvody, proč se u příležitosti oslav Halloweenu dlabou dýně, nejsou tak úplně jasné. Údajně téhle tradici položila základ legenda o jistém pobudovi Jackovi. Ten žil kdysi dávno, dny si krátil popíjením alkoholu a pořádáním lotrovin. Čím si vydělával na živobytí, o tom se legenda nezmiňuje. Můžeme se jen domnívat, že kloudnou prací to jistojistě nebylo. Náš Jack se jednoho dne opil do němoty. A když se jeho duše chystala opustit tělo, zjevil se mu ďábel.

I prosil a naříkal, milý Jack, ale ďábel byl neoblomný. Jeho duši si s sebou odnese. Jack měl ale poslední přání. Chtěl si na onu předlouhou cestu koupit poslední pivo. I proměnil se ďábel v šest mincí. Pět dal Jack hostinskému, šestou si uschoval. Ďábel se nemohl proměnit zpátky do své podoby, a tak Jacka prosil, aby mu poslední peníz vydal. Jack tak učinil, ale až poté, co mu ďábel slíbil, že mu dá rok života navíc. A tak se stalo. Jack získal další rok života a to se přece muselo oslavit.

Legend, které patří Jackovi a jeho lucerničce, najdete v různých obměnách obrovské množství.

Zdroj: Pixabay

Pokud jste si mysleli, že se poučil a přestal pít, musíme vás zklamat. Pil snad ještě víc. Přesně za rok – v předvečer Svátku všech svatých se ďábel zjevil znovu. Tentokrát Jack opět využil své chytrosti a poprosil ďábla, zda si může utrhnout poslední hrušku ze stromu. Ďábel se dlouho ošíval, hruška byla vysoko, nakonec však svolil. Jack vylezl po jeho zádech a do dřevěné kůry vyryl kříž. Ďábel na něj nemohl a tak se opět s nepořízenou vytratil.

Jack žil ještě několik dalších let, které vyplňoval pitím. Až opět nadešel jeho čas. Protože ale jeho duši v nebi nechtěli, zamířila zpět k ďáblu. Ani tady mu ale neuměli nijak pomoct. Ďábel se ale přeci jen slitoval a dal Jackovi malý uhlík, o který se může v předvečer Svátku všech svatých ohřát. Aby ho Jack neztratil, nosí jej údajně s sebou ve vydlabané dýni.

Halloween a Památka zesnulých v ČR

Halloween jako takový nemá v Česku příliš dlouhou tradici, přesto ale jeho obliba roste. A to zejména u dětí nebo teenageerů. Pro děti se pořádají průvody v maskách, které jsou často doprovázeny o rozsvícené louče nebo lucerny, dýně se rázem přetvoří v hrůzostrašné, ale i vtipné obličeje a obchody se zaplní halloweenskou výzdobou. Některé děti dokonce v maskách obchází sousedy a prosí o sladkosti.

Spíše než Halloween je u nás oblíbená Památka zesnulých, během které vzpomínáme na naše nejbližší, kteří už nejsou s námi.

Zdroj: Pixabay

Pokud bychom se ale podívali na svátek v jeho prapůvodní podobě, nesmíme vynechat oslavu Památky zesnulých, která připadá na 2. listopadu. Právě v tento den (a často už několik dnů předtím) lidé vzpomínají na své blízké, kteří již nejsou s nimi. Hroby prochází velkým úklidem a shromažďují se na nich čerstvé květiny, nové svíce i osobní předměty. Dušičky, jak se Památce zesnulých také lidově říká, sice nemají s komerční podobou Halloweenu nic společného, přesto je jejich poselství víc než jasné a mnohým z nás důvěrně známé.

Halloween v USA

Asi nikoho nepřekvapí, že místo, kde holdují Halloweenu nejvíce, je právě USA. Tady probíhají přípravy už několik dnů předem. Rodiče dětem nakupují strašidelné masky (ti šikovnější je také sami vyrábějí), sousedé naopak shromažďují strašidelné sladkosti, kterými obdarují příchozí koledníky. Chybět samozřejmě nesmí ani strašidelné průvody. Jednotlivé domy osvětlují barevné světélkující řetězce, příbytky se mění v malá zelinářství.

U takové pravé oslavy nesmí chybět strašidelné kostýmy, lampionové průvody, sladkosti a všudypřítomné dýně.

Zdroj: Bigstockphoto

Dýně tady totiž nesmí za žádnou cenu chybět. A jejich součástí musí být svíčka, která údajně odhání zlé duchy. Mystickým místem, na kterém se tradičně koná sraz halloweenských převleků je nejstarší část Manhattanu Greenwich Village s bohémskou historií a kulturou. Chybět nesmí ani Jackovy lucerničky (jack-o'-lanterns), přehlídky nebo party strašidelných masek, poslouchání strašidelné hudby či sledování hororových filmů. Spousta seriálů je navíc obohacena o speciální strašidelné díly.

Festival hladových duchů v Číně

Jistou obdobou Halloweenu je i festival hladových duchů v Číně. Ten se slaví nejen zde, ale také si ho oblíbili třeba v Hong Kongu. Pro Číňany je celý sedmý lunární měsíc „měsícem duchů“ – obdobím, kdy mají obavy opustit své příbytky po setmění. Věří totiž, že se všude okolo potulují hladoví duchové a brána do Onoho světa je doširoka otevřená. Po zemi se mají toulat duchové zemřelých, kteří napravují staré spory, ale také trestají hříšníky. Pověrčivé Číňany neuvidíte poblíž vody, kde se mají ukrývat duchové čekající, až budou moct zbloudilé lidi zatáhnout pod vodu. Kromě toho se nedoporučuje pískat.

Číňané jsou nesmírně pověrčiví. Během oslav hladových duchů nevyhází po setmění ven ani se nezdržují v okolí vody. Pálí papírové světské artefakty i bankovky.

Zdroj: Bigstockphoto

V polovině měsíce Číňané uspořádají velkou slavnost, která má za cíl se s neklidnými duchy usmířit. Při ní se lampiony zavěšují, pohřbívají i pouští po vodě, aby navedly hosty ze světa duchů na hostiny a představení čínské opery. Pokud spatříte prázdnou židli, nesedejte si na ni – je určená pro mrtvé. Hřbitovy se navíc zaplní papírovými modely světských předmětů a papírových bankovek, které se v noci spálí. Hroziví duchové se údajně mají shromáždit kolem hranice a opustit tento svět.

Día de los Muertos ve Španělsku

Obdobou našich Dušiček je svátek Día de los Muertos, který se ve španělsky hovořících zemích odehrává počátkem měsíce listopadu. S Halloweenem nemá příliš společného, přesto nesmí v našem výčtu chybět. Kořeny svátku sahají až ke starobylým Aztékům. Aztékové v Mexiku a Střední Americe totiž měli měsíční rituál, který se konal každé léto. Během něj si připomínali své blízké zemřelé. Součástí rituálu bylo například držení lidských lebek v rukou. Když ale přišli španělští conquistadoři, přinesli sem katolické svátky (Den svatých a Dušičky).

Během Dia de los Muertos se zejména ženy převlékají za symbol svátku – La Catrinu.

Zdroj: Bigstockphoto

Kombinací obojího vznikl právě Día de los Muertos, o kterém si mnozí myslí, že oslavuje smrt a mrtvé. Ve skutečnosti to tak není. Během Día de los Muertos lidé vzpomínají na ty, kteří již mezi nimi nejsou, ale netruchlí. Ba právě naopak – připomínají si jejich velké činy a dobré skutky a oslavují tak jejich velkorysost. Věří také, že mrtví se k oslavě připojí a budou hodovat společně s živými. Součástí oslav je všudypřítomná kostra s elegantním kloboukem a luxusním šatem. Říká se jí La Calavera Catrina (zkráceně La Catrina) a během oslav nesmí chybět prakticky nikde.

Samhain ve Skotsku a některých částech Irska

O Samhainu jsme se zmínili už na začátku dnešního příspěvku. A nyní se o něm musíme zmínit znovu. Tenhle původem keltský svátek se dodnes slaví ve Skotsku a některých částech Irska. Lidé věří, že se během tohoto svátku propojuje život mrtvých s životem živých. Mrtví údajně mohou o tomto jedinečném dni přicházet mezi živé a zde svým dechem usmrtit veškerou zeleň.

Kořeny Halloweenu jsou údajně v keltském svátku Samhain. Samhain dnes slaví ve Skotsku a některých částech Irska.

Zdroj: Bigstockphoto

Proto do dalších dnů nezůstávalo nic zelené ani rostoucí a přišla zima. Samhain je tak nejen oslavou konce keltského roku, ale také příchodu zimy. Protože byli všichni plní očekávání z toho, co budoucí dny přinesou, bývá součástí oslav předpovídání budoucnosti. To se děje mnohými způsoby, většinou však u žádného nechybí oheň a sůl. Oheň byl od počátku věků pro lidi svým způsobem magický a sůl měla pro Kelty od doby halštatské velmi důležitý spirituální význam.

Fed Gede na Haiti

Neméně zajímavým svátkem je i Fed Gede, který se slaví především na Haiti. Jeho oslavy probíhají během prvních dvou dnů v listopadu a známý je též jako Svátek předků. Lidé se převlékají do nejrůznějších kostýmů, chodí v průvodech a navštěvují hroby zemřelých. Na ty přináší nejen čerstvé květiny, ale také vlastnoručně připravené pokrmy a prosí o jejich ochranu na další rok.

Fed Gede je známý též jako Svátek předků.

Zdroj: Pixabay

Chybět samozřejmě nesmí tanec, všudypřítomné bubnování, zpěv, smích a litry alkoholu. To vše má údajně pozvednout mrtvé a získat si jejich přízeň pro následující roky. Haiťané uctívají také „prvního muže“ – jistého Papa Gede, který byl údajně padlým vojákem (a nemusel být nutně Haiťanem). Jeho kosti jsou prý uloženy na jednom z Haitských hřbitovů.

Tutti i Morti v Itálii

Halloween se v Itálii vůbec poprvé slavil na Mostě ďábla v Borgo a Mozzano, několik kilometrů severně od Lucca v roce 1993. Od té doby je jeho tradice téměř neměnná. Po mostě se pořádají průvody, v jeho okolí se během noci pouští strašidelné filmy, všichni se radují a veselí.

Kromě Halloweenu v jeho samostatné podobě, který se neobejde bez vydlabaných dýní, převleků, kostýmů, strašidelných oslav a party, sladkostí a lampiónových průvodů se můžete v Itálii zúčastnit také dvou nesmírně příjemných svátků s hlubokým náboženským podtónem. Jde o Den všech svatých, který připadá na prvního listopadu a Den všech duší, který se slaví druhého listopadu. Například na Sardinii tyto dny už po staletí oslavují vydlabáváním dýni, kterým říkají „Concas de Mortu“ – hlavy mrtvých.

Kromě komerční podoby Halloweenu slaví v Itálii i nesmírně duchovně založený svátek Tutti Morti.

Zdroj:

Bigstockphoto