Městečko lákající statisíce turistů ročně

Hallstatt je právem zapsaný na seznamu UNESCO a každý rok tohle zajímavé místo láká statisíce turistů k cestování do severních Alp. Městečko, které nemá ani tisíc obyvatel leží u stejnojmenného jezera a šplhá na vysoké kopce objímající vodní plochu. Malebné domy obložené dřevem kvetou růžovými a červenými muškáty a k jejich vchodům vedou zpravidla strmé kamenné schody. Nad půllitrem místního piva na břehu jezera se nejednomu návštěvníkovi zdá, že život tady je kýčovitý sen.

Kam s hrudním košem?

Turistům však často zmrzne úsměv na rtech při návštěvě místní kostnice. Jedna vybělená lebka vedle druhé se tu honosí nadepsaným jménem, datem narození a úmrtí a nějakou tou kresbičkou. Všechny ostatní kosti jsou pohřbené daleko od lebky a tato tradice tu vládne již od 16. století. Proč v Hallstattu nemůže hlava spočinout s tělem? Důvod je vcelku pragmatický - je zkrátka málo místa.

V kostnici je momentálně uloženo na dvanáct set lebek, které jsou srovnány podle rodinných svazků.

Zdroj: Jitka Erbenová, Wikimedia Commons

Z jedné strany jezero a z druhé strany vysoké skály omezovaly životní prostor Hallstattských. Jedním z prvních míst, na kterých se začalo šetřit, byl hřbitov. Mrtví tu mívali zhruba 10-15 let na pokojné poležení v rakvi. Poté hrobník jejich těla vytáhnul, kosti trupu a končetin odvezl a pohřbil daleko v horách. Lebky nechal vybělit na slunci. Pak je předal místním umělcům, kteří se postarali o posmrtný lebeční makeup. Oblíbenou malůvkou tu bývalo dubové listí, vavřín, břečťan a růže pro svou symboliku slávy, vítězství, života a lásky.

• Nejstarší zoo na světě mají ve Vídni. Vznikla za Marie Terezie

Dnes je v módě žeh

Dnes už není tento způsob pohřbívání příliš atraktivní. Poslední lebka sem byla přenesena v roce 1998 a její majitelka skonala o 15 let dříve. Přestože je nyní módou nechat se zpopelnit v Salzburgu, možnost ukázat své sexy tvarované lícní kosti stále existuje. Stačí, aby si tak místní přáli v závěti. Současná pravidla garantují 15 let odpočinku a následně chemické ošetření hlavy. Toto hloubkové kosmetické ošetření však nyní oceňují spíše turisté než rodina nebožtíka.

Ačkoli umí být alpská příroda kolem Hallstattu velmi drsná, v různých historických obdobích se tu lidem velmi dařilo.

Zdroj: Kevin Botto, Flickr.com

Na prolínání kultur je však Hallstatt zvyklý. Jednu tu dokonce vymysleli... Hallstattská kultura trvala zhruba od roku 800 př. n. l. do roku 400 př. n. l. a zasáhla dokonce i oblast dnešní České republiky. Toto období je spojené s příchodem Keltů do této oblasti a zpracováváním železa. Objevení důkazů o existenci Hallstattské kultury je opět spojené s kostrami - v polovině 19. století objevil archeolog Johann Georg Ramsauer tisíce hrobů z tohoto období.

Když se obšlehne celé město

Hallstatt byl ale prokazatelně osídlen již v době před 7 000 lety. Jeho dávné obyvatele sem přitahovala sůl a později solné doly. Ty si sem dnes jezdí fotit turisté. Občas ale jejich fotky skončí i jinde než jen v rodinných albech. Například tým čínských návštěvníků tu počátkem tohoto desetiletí dělal důkladný průzkum města, aby pak v provincii Kuang-tung postavil jeho kopii. Dílo za téměř miliardu dolarů má sloužit bohatým Číňanům. Delegace z pravého rakouského Hallstattu se však v roce 2012 na slavnostním otevření dlouze pozastavovala nad turistickou špionáží, skrze kterou Číňané získali podklady pro stavbu.