Cest, jak se dostat nahoru, je několik. Já zvolil tu od Smíchovského nádraží přes Koulku, kolem starého radlického židovského hřbitova. Cesta poněkud komplikovaná, nicméně ji zjednodušuje výrazný orientační bod, který máte před sebou – vodárenská věž Děvín.

Cesta nahoru není sice vyloženě náročná, ale co naplat, jde o kopec (jeden z nejvyšších v Praze), takže triko přece jen propotíte.

Z Děvína vidíte velkou část pravobřežní Prahy. Na jedné straně okolí Barrandovského mostu...

Zdroj:

archiv autora

Vltava, pravý břeh Prahy a okolní lesy. Kvůli tomu je Děvín jedna z nejkrásnějších vyhlídek Prahy.

Zdroj:

archiv autora

Kde je pražský Děvín

Kde vlastně Děvín najdeme? Tento 310 metrů vysoký vrch ční nad pražskými Hlubočepy. Dojít na něj můžeme několika způsoby. Já jsem zvolil poněkud delší cestu od nádraží Smíchov přes Dívčí hrady. Ale lze dojít nahoru například z Prokopského údolí nebo od metra Radlická – to je asi nejjednodušší cesta.

Když dorazíte nahoru, vyždímáte propocené triko, trochu se vydýcháte a začnete chodit po děvínské plošině. Na každém výhledu uděláte několik fotek, abyste o pár metrů dál na další vyhlídce zjistili, že tahle je daleko lepší než ta předchozí a musíte blýsknout novou sérii snímků.

Cesta jde pořád nahoru a nahoru. Ale za ten výhled to stojí.

Zdroj:

archiv autora

Kamenité podloží dává tušit, že tady kdysi stála nějaká stavba. Ovšem ne dlouho vznikla a pravděpodobně zanikla během 14. století. O dvě století později, konkrétně roku 1513, již opuštěný Děvín (později se mu říkalo i Starý hrad nebo Dívčí hrad) sloužil jako terč pro zastřelování nových děl. Už před kanonádou šlo o zříceninu a střelci zkázu hradu ještě uspíšili.