Bulharsko frčelo před dávnými časy a vrátilo se do módy stejně jako džíny se širokými nohavicemi. Jestli ho chcete při budoucí dovolené objevit, neváhejte!
V tomhle díle seriálu o Bulharsku se zaměříme na jeho jih. Pokud se chcete dozvědět něco o přímořských letoviscích, vyčkejte prosím na díl věnovaný východní části země. Každá má ale něco do sebe!
Budete-li se chtít podívat do typického bulharského města, pak na vás na jihu státu čeká Plovdiv. Že vám to něco říká? Jistě, možná znáte recept na plovdivské maso s úžasnou omáčkou. Město toho ale nabízí víc.
Druhé největší bulharské město má něco přes 330 tisíc obyvatel a platí za dopravní, kulturní, vzdělávací a ekonomické centrum Plovdivské oblasti. Protéká jím řeka Marica a nachází se v nížině.
Oblast byla osídlená už na konci 5. tisíciletí př. n. l., takže její historie je hodně bohatá. Památky, které tu najdete, pocházejí nejen z moderní doby a ze středověku, ale i ze starověku – k těm nejstarším patří thrácké opevnění, starověký stadion a antické fórum nebo římský amfiteátr. Ten je mimochodem zrekonstruovaný a dá se do něj zajít za kulturou!
Mezi zdejší středověké památky patří mešita Džumaja ze 14. století, kterou považujeme za nejstarší mešitu na území Evropy, a z dob turecké nadvlády nemůžeme nezmínit turecké lázně Čifte baňa. Na vrchu Sachat pak najdete věž s hodinami ze 16. století.
A nechybí ani klasické památky třeba z 19. století – například kostel Panny Marie z roku 1844 nebo kostel sv. Mariny z roku 1853, pak taky Národní divadlo a opera z počátku 20. století.
Populárním turistickým cílem je asi 30 km vzdálený klášter Bachkovo, zděný komplex s arkádovými dvory a extravagantně zdobenými kostely.
Národní park s úchvatnou přírodou se nachází ve stejnojmenném pohoří v jižní, nebo spíš jihozápadní části Bulharska. Území je tu chráněno už od roku 1962, ale postupem času se oblast národního parku rozšiřovala a v roce 1983 byl park zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. K poslednímu rozšíření došlo v roce 2010, a to na (zatím) konečných 353,5 kilometrů čtverečních.
Kromě hor, které dosahují výšky okolo 2 000 m n. m., je tu spousta nádherných horských jezer a pak taky žulové útvary a vápencové jeskyně. Svůj název získal park po Perunovi, bohu bouře a blesků. A je to hodně přiléhavé pojmenování – jde totiž o divokou lokalitu, nezřídka jsou tu bouřky a ostré poryvy větru.
Je tu hojně zastoupena fauna a flóra. Ze zvěře můžeme jmenovat třeba medvědy, jeleny nebo horské kozy, z říše rostlin například plesnivce alpského.
Nebude to úplně zábava v tom pravém smyslu, jako spíš poznání zdejší kultury. Pokud se chcete něco dozvědět přímo na místě, navštivte Etnografický areál ve Zlatogradu poblíž bulharsko-řeckých hranic, asi 150 km od Plovdivu.
Je tu pěkné muzeum, které vám zcela autenticky představí kultury téhle oblasti, a podívat se můžete taky na celkem sedm workshopů – zblízka tak budete moct poznat zdejší řemesla, hrnčířství a třeba výrobu tradičního oděvu.