Jde ale o zemi zajímavou, nejen když se v ní koná prestižní sportovní akce, kterou sledují nadšenci z celého světa. Její historie sahá do dob asi 7 500 let zpátky, kdy došlo k prvnímu osídlení oblasti. Po původním obyvatelstvu, které se živilo rybolovem, se tu v 18. století usadili Arabové, lovci perel. Centrem oblasti bylo město Zubarah. 

Roky 1867–68 byly ve znamení katarsko-bahrajnské války, do které vstoupili i Britové. Ti dopomohli Kataru k jeho nezávislosti a k uznání odlišnosti od Bahrajnu, nicméně svou pomoc podmínili tím, že se Katar podrobí právě Spojenému království. Teprve od roku 1971 je země zcela nezávislá.

Dauhá je metropole, jak se patří. Pod moderní slupkou se skrývá bohatá arabská historie.

Zdroj:

Shutterstock

Kdy Katar zbohatl a kdo je skutečně majetný?

Na konci 30. let 20. století došlo k odhalení ohromného nerostného bohatství a v 70. letech se rozjela těžba. Díky tomu si obyvatelé země žijí na vysoké úrovni a jsou osvobozeni od daně (výjimkou je od roku 2017 zboží, které škodí zdraví – tabák, fastfood nebo přeslazené nápoje). Zajímavostí je, že 88 % obyvatelstva tvoří cizinci, kteří sem přišli za prací. Dvě třetiny z toho jsou muži.

Zdejší životní úroveň se dá hravě srovnat s tou v západní Evropě. Katařané mají bezplatnou zdravotní péči a školní vzdělávání, stát obyvatelům pomáhá i například s nákupem pozemků. Vysoká životní úroveň s sebou ale nese fakt, že spousta Katařanů je obézních. Asi 40 % manželství je podle statistik odsouzeno k záhubě. A protože paliva jsou tu směšně levná, asi vás nepřekvapí, že je to právě tahle země, která má na světě tu největší uhlíkovou stopu.

Cizinci, kteří sem ale jedou za prací, se zdaleka nemívají tak pohádkově. Zatímco běžný obyvatel Kataru má roční příjem v přepočtu zhruba 3 milióny korun, tedy asi 250 000 korun měsíčně, cizinec tu nezřídka pracuje za 5 000 korun měsíčně, ke všemu v nevyhovujících podmínkách. Při výkonu zaměstnání tu prý umírá každý den jeden člověk.

V Kataru je, jak už to v arabských zemích bývá, státní náboženství – islám. Monarchii vládne dynastie Ál Thání. 

TOP 5: hlavní město i bělostné pláže Perského zálivu

Nejen dějinami je Katar bohatý. Najdete tu i celou řadu míst, jejichž opomenutí byste litovali. 

Dauhá

V hlavním městě Kataru se snoubí arabská kultura a historie se supermoderní architekturou. Žije tu asi polovina obyvatel země. Dauhá bylo metropolí už od roku 1916, když byl Katar britským protektorátem, hned po vyhlášení nezávislosti v roce 1971 ve své roli směle pokračovalo.

Co vidět v Dauhá: Katarské národní muzeum, umělé ostrovy (například Perla), historické centrum s královským palácem a mešitami, tradiční tržiště Souq Waqif

Vnitrozemské moře

Pozoruhodným místem, které stále přitahuje zraky turistů, je Vnitrozemské moře, úžasná vodní plocha s vlastním ekosystémem. Rozlehlá laguna se slanou vodou, jež se sem dostává z Perského zálivu, sahá až 35 kilometrů do vnitrozemí a láká na svou čistotu a nedotčenost. A bez zajímavosti není ani to, co je kolem – Katarská poušť. Ta mimochodem zaujímá skoro celou rozlohu poloostrova, na níž se Katar nachází.

Zubarah

Typickou atmosféru arabského světa i dob dávno minulých můžete v Kataru nasát ve starobylých městech a místech archeologických nalezišť. Jedním z nich je třeba zmíněné městečko Zubarah, které bývalo centrem oblasti. Z toho přístavního města se vyvážely perly do celého světa. Dneska tu najdete tradiční domky stavěné z hlíny a vápence a dvě pevnosti. 

Za historií a atmosférou dob minulých se vydejte třeba do městečka Zubarah.

Zdroj:

Shutterstock

Dokonalé pláže s bílým pískem

Pokud si během poznávání cizích zemí rádi dopřejete i odpočinek u moře, Katar vás nezklame. Najdete tu úchvatné bělostné pláže, které tvoří v kombinaci s tyrkysovou vodou báječnou podívanou. Když si vyberete pláž mimo turistické resorty, může se vám stát, že na ní zažijete absolutní klid. Místní totiž na koupání prý moc neužije.

Nejlepší pláže: Katara, Umm Bab, Zekreet, Sealine, Maroona

Zekreet

Navštěvujete rádi lokality, které si vybírají filmové štáby pro natáčení svých trháků? Pak se určitě podívejte i do vesnice Zekreet. Tady je to vlastně ale trošku jinak – tahle vesnice přímo vznikla pro natáčení, konkrétně proto, aby mohl světlo světa spatřit arabský televizní seriál Eyaal Al Theeb. 

Hlavním bodem vesnice je hřibovitý sloup s obývatelnou částí nahoře. A turisti, pro které to tu vůbec nebylo zamýšleno, sem míří tuze rádi!

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4