V Česku jsou čtyři národní parky. Jenom jeden se ale nachází na Moravě. I když je NP Podyjí tím vůbec nejmenším v Česku, svou rozmanitostí zvládne ostatní hravě zastínit.
Přírodní pásmo o celkové rozloze 63 km² bylo za národní park vyhlášeno 1. července 1991. Jako jediný z národních parků v Česku se nachází v nížině, což z něj dělá evropský unikát plný rozmanitých rostlinných i živočišných druhů. Ročně jej navštíví více než půl milionu návštěvníků z Česka i zahraničí.
Na území národního parku Podyjí se nachází zhruba 1 300 druhů rostlin, z nichž mnohé jsou kriticky ohrožené. Podobně je na tom park i z hlediska živočišných druhů. Díky nepřístupnosti pohraničního pásma v minulých letech se tady zachoval jedinečný ekosystém bohatý na všechny třídy živočichů.
Bohatá fauna a flóra, která oblast charakterizuje, je typická spíše pro neprobádané malajsijské džungle než Českou republiku, jak ji mnozí známe. I díky tomu patří park k těm nejnavštěvovanějším a nejkrásnějším lokalitám u nás. Zajímavostí NP Podyjí je i skutečnost, že ve zhruba 40 kilometrů dlouhém údolí nenajdete jediné lidské obydlí.
Národní park reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí v pahorkatinném stupni střední Evropy a kaňon řeky Dyje pak vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními tvary, kamennými moři a příkrými stěnami.
Milovníci balad, historie a legend se jistě budou zajímat o zdejší skalní útvary, které už po staletí vzbuzují u místních obyvatel zvědavost. Nouze tady není o nejrůznější více či méně děsivé skalní obličeje nebo zkamenělé „ovečky“.
Legendy ale hovoří taky o lesním duchovi, kterému se ze zcela zjevných a pochopitelných důvodů přezdívá Lesan. Žije prý v podzemí a v minulosti mu musely místní rody dávat pravidelné desátky, za což chránil jejich majetek proti ohni, vodě a přírodním katastrofám.
Národní park České Švýcarsko: ze zdejších lesů načerpáte sílu, z pískovců jen tak nespustíte zrak
Domy místních chránili podle pověstí dobrodějní hadi, kterým dříve neřekli jinak než dobrodějní hádci. Ti se většinou ukrývali ve sklepě, komoře nebo pod dutým prahem dveří a vylézali jen tehdy, když hledali něco k snědku. Hádci se nesměli z domu vyhnat. Přinášeli totiž stavení štěstí, zdraví a hojnost.
Jedním z nejnavštěvovanějších míst NP Podyjí jsou i Ledové sluje. Tady mají pro změnu podle pověstí sídlit nymfy kožešničky. Jejich ledový ráz jim prý dal zlý obr Mráz. Hodným lidem ale neublíží. Na ty zlé a podlé si nicméně došlápnou.
Procházka národním parkem Podyjí potěší milovníky treku, cyklistiky, ale i přírodních památek. Mezi ty nejzajímavější patří nepochybně krajinný útvar Braitava, který pokrývají pralesovité lesní porosty s převažujícím bukem a nechybí tady ani typická skalní města. Území je ale bohužel veřejnosti nepřístupné.
Mezi další přírodní rarity patří Býčí hora – nejvyšší bod NP Podyjí, ležící na hranici s Rakouskem v nadmořské výšce 536 m n.m. Za návštěvu stojí nepochybně i Býčí skála, což je vlastně kolmá žulová stěna nacházející se na začátku vzdutí Znojemské přehrady pod vyhlídkou Sealsfieldův kámen.
Během toulek parkem nezapomeňte navštívit ani Čížovský rybník, který je útočištěm vzácných druhů (např. ostřice česká, skokan ostronosý) a turisté jej často využívají jako přírodní koupaliště. Na své si přijdou i milovníci koní, kteří tady mohou obdivovat 11 divokých krasavců, kteří pomáhají s údržbou pastvin a chrání je před zarůstáním.
Pokud vás láká historie, pak své kroky směřujte na Hradišťské terasy. Najdete tady zbytky středověkých kamenných teras i zpustlé sady a zahrady s výskytem starých, dnes již vzácných odrůd i druhů ovoce. Narazit v těchto místech můžete například na mišpuli německou nebo fíkovník smokvoň.