Před čtrnácti lety se utopilo šest námořníků v silné bouři, v roce 2008 se jachta Novozélanďanů potopila po srážce s velrybou, jachtaři se pravidelně potkávají i s desetimetrovými vlnami. Závod Sydney - Hobart připravuje svým účastníkům pořádnou mořskou nemoc.
V cíli rozhodují vteřiny
Je dlouhý přes jedenáct set kilometrů a jezdí se od roku 1945. Traťový rekord zajel v roce 2012 australan Mark Richards. Ten je mimochodem s lodí Wild Oats XI jen jeden závod od rekordu. Závod vyhrál už sedmkrát, to se zatím povedlo jenom jedné lodi. Mimochodem úplně první vítězný čas byl šest dní a čtrnáct hodin. Ale nenechte se mýlit, i v takto dlouhém závodě jde o vteřiny. V roce 2011 dělal rozdíl mezi první a druhým místem dvě minuty deset. Z australské metropole do hlavního města Tasmánie dorazil na jeden den a osmnáct hodin. Závodu se každoročně účastní na sto lodí a jezdí se na druhý svátek vánoční.
Lodě mizí v bermudském trojúhelníku
Cesta ze Sydney do Hobartu je známá svými drsnými přírodními podmínkami. Silný vítr, nevyzpytatelné počasí či úžina Bass Strait. Tento zhruba dvě stě čtyřicet kilometrů široký průliv mezi Austrálií a Tasmánií je posetý stovkami lodních vraků. V tomto místě se totiž setkává několik mořských proudů a vznikají tu obrovské vlny. Mnoho velkých lodí tu dokonce bezestopy zmizelo. Úžina je proto často přirovnávaná k bermudskému trojúhelníku.
A cena? Světská sláva...
A kvůli jaké úžasné ceně námořníci riskují své životy a majetky v milionových jachtách? Kvůli poháru a cti. V závodu Sydney - Hobart jde skutečně jen o tohle. Peníze na vítěze v cíli nečekají. Překonávání přírody a sama sebe je ale zřejmě to nejsilnější lákadlo.
#facebook#