Kauai: Nejdeštivější místo

Nejdeštivějším místem světa jsou vyšší polohy návětrného svahu sopky Waialeale na ostrově Kauai v Havajském souostroví. Prší tady zhruba 350 dnů v roce a celkový roční úhrn srážek dosahuje 11 400 mm. Jen pro představu – za jediný rok tady naprší tolik, co v Praze za víc než čtvrtstoletí.

Na tomhle místě prší během roku zhruba 350 dnů.

Zdroj:

bigstockphoto

Kaspické moře: Největší jezero

Název téhle vodní plochy vás může v souvislosti se zmíněným prvenstvím maličko mást. O názvu se totiž vedou spory už několik desítek let. Zatímco v žebříčku světových „nej“ je Kaspické moře oficiálně vedeno jako největší jezero světa, státy, které jezero obklopují, se v roce 2018 shodly na jednotném názvu „moře“. To ovšem nic nemění na jeho rozloze, která činí 376 000 km² a katapultuje ho na první příčku.

Kaspické moře je největším jezerem světa.

Zdroj:

bigstockphoto

Mount Everest: Nejvyšší hora

Asi nikdo se nebude přít, že nejvyšší horou světa je legendární Mount Everest. Jeho výška činí 8 848 metrů a zajímavostí je, že se mění vlivem tlaku Indické desky na tu Euroasijskou. V průběhu let tak hora pomalu, ale jistě „roste“. Pokud bychom se ale chtěli na problematiku nejvyšší hory podívat tak trošku z jiného úhlu, pak zjistíme, že nejvyšší horou světa (od základny k vrcholu) by byla Mauna Kea na Havaji s absolutní výškou 10 204 metrů. Její značná část je ale ukryta pod oceánem. 

Pokoření nejvyšší hory světa si už vyžádalo desítky lidských životů.

Zdroj:

bigstockphoto

Atacama: Nejsušší místo

Poušť Atacama najdeme v jihoamerickém Chile. Jde o nehostinné a pusté místo, které se táhne 1 000 km podél Pacifiku od jižní hranice horského státu Peru až do centrálních oblastí zmíněného státu. V jedné její části se objevuje oblast zvaná Calama, kde podle měření v letech 1570 až 1971 téměř nepršelo. Ne nadarmo je tak poušti přezdíváno nejsušší místo světa. Čas od času se tady ale přece jen pár kapek vody objeví a poušť se na malou chviličku promění v rozkvetlou pláň.

Zhruba jednou za šest let spadne na poušť několik kapek deště.

Zdroj:

bigstockphoto

Bajkal: Nejhlubší jezero

Bajkal najdeme v jižní části východní Sibiře mezi Irkutskou oblastí a Burjatskou republikou. Věk jezera je odhadován na přibližně 25–30 milionů let a díky své hloubce 1 642 metrů je navíc považováno za to vůbec nejhlubší jezero na světě. Další zajímavostí je i neuvěřitelná čistota jezera, kterým můžete prohlédnout až do hloubky 40 metrů. Díky tomu zde žije na 1 700 endemických živočichů a rostlin.

Nejhlubší a nejstarší jezero světa je úžasně čisté.

Zdroj:

bigstockphoto

Grónsko: Největší ostrov

Grónsko je díky své rozloze 2 166 000 km² největším ostrovem světa. Naprostou většinu jeho území pokrývá led a žije zde zhruba 56 000 stálých obyvatel. Slunce tady občas vůbec nezapadá a největší raritou ostrova je nepochybně Sermeq Kujalleq – nejproduktivnější ledovec severní polokoule a zároveň největší ledovec, který ústí do moře a do 50 kilometrů dlouhého fjordu vypouští 10 % veškerého grónského ledu.

Grónsko má svoji vlastní univerzitu. Studuje na ní asi 150 studentů.

Zdroj:

bigstockphoto

Salto Ángel: Nejvyšší vodopád

S největším vodopádem světa se pojí zajímavá historka. Objevil ho totiž jistý Jimmy Angel, a to čirou náhodou. Původně totiž hledal zlaté naleziště, které sice zůstalo jeho očím skryto, objevil však docela jinou raritu. Byl jím téměř kilometr vysoký vodopád, z něhož padala voda v souvislém proudu dlouhém 807 m. Vodopád najdeme v Národním parku Canaima v oblasti Bolívar ve Venezuele.

Nejvyšší vodopád světa má na výšku skoro kilometr.

Zdroj:

bigstockphoto

Mariánský příkop: Nejhlubší místo

Nejhlubším místem vůči hladině moře je Mariánský příkop, jehož hloubka po posledním měření činí 10 994 metrů. Najdeme ho pod hladinou Tichého oceánu, východně od souostroví Mariany (Mariánské ostrovy), poblíž ostrova Guam. Místo je plné roztodivných živočichů, ale také plastů, kterých bylo v Mariánském příkopu naměřeno více než ve dvou nejznečištěnějších řekách světa.

Plasty bohužel najdeme i na nejhlubším místě planety

Zdroj:

Bigstockphoto

Sahara: Největší poušť

Sahara je tvořena souvislým pásmem pouští, které na sebe vzájemně navazují a vytvářejí tak jeden ohromující celek. S rozlohou 9 269 000 km² tak jde o největší poušť světa. Táhne se od Středozemního moře směrem na jih a přes celou Afriku od západu k východu, tedy od Atlantského oceánu až k Rudému moři. Klimatické podmínky jsou tady docela drsné. Zatímco během dne může teplota vzduchu dosahovat klidně i 50 °C, v noci se ukazatel teploměru zastavuje mezi 13 a 20 °C.

Extrémní výkyvy teplot jsou pro Saharu typické.

Zdroj:

bigstockphoto

Amazonka: Nejdelší řeka

Délka Amazonky činí 6 400 km, což z ní dělá nejdelší řeku světa. Za rok jí proteče tolik vody, že by za pouhých pět let naplnila Jadranské moře. „Naše“ Lipno by pak Amazonka zvládla napustit zhruba 22 000x za jediný rok! Zajímavostí je i to, že nejdelší řeku světa nepřetíná ani jeden most. Je ale tak hluboká, aby se po ní mohly plavit námořní lodě až do Manausu, vzdáleného 1 690 km od Atlantiku.

Přes nejdelší řeku světa nevede ani jeden most.

Zdroj:

bigstockphoto

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5