Vystoupáte nahoru, popadnete dech… A pak už si jen vychutnáváte ten pohled na okolní krajinu. Odkud? Přece z nejkrásnějších vyhlídek v Česku. Tady je jejich desítka!
Češi prostě milují výlety. Tedy samozřejmě jak kteří. Zatímco občas se rádi projdeme „za domem“ a nepotřebujeme žádné „wow zážitky“, jindy toužíme po dechberoucích výhledech na nádhernou tuzemskou krajinu.
Proto jsme pro vás připravili 10 tipů na ty nejúžasnější vyhlídky, které stojí za návštěvu. Výběr je ale samozřejmě subjektivní a 10 míst je na krásu a rozmanitost naší země opravdu málo…
Vyhlídka Máj, to je prostě něco nepopsatelného. Když vám vyjde počasí, prosedíte tu klidně hodinu a nebude se vám chtít odejít. Jeden z nejkrásnějších pohledů na Vltavu se vám naskytne jen kousek od obce Teletín ve Středočeském kraji, v oblasti Posázaví.
V Teletíně zaparkujete na malém parkovišti a pak se vydáte po žluté přímo k vyhlídce. Čeká vás jen kilometr chůze, který zvládnete zhruba za 20 minut. Kvůli pohledu na skalnatý kaňon, v němž se řeka klikatí a stáčí do tvaru podkovy, se tak ani příliš nenadřete a cestu zvládnou třeba i senioři a děti.
Ještěd zná každý… Aspoň z fotky. Televizní vysílač na stejnojmenné hoře, která se pne nad Libercem, je jedním ze symbolů severních Čech. Budete-li mít cestu kolem, vydejte se sem! Součástí budovy vysílače je taky hotel, restaurace a bistro.
Skvělý výšlap můžete naplánovat z libereckého Horního Hanychova, odkud jsou to necelé 4 kilometry na vrchol (zpátky to pak můžete vzít třeba přes Ještědku a Pláně pod Ještědem).
A co z Ještědu uvidíte? Kromě toho, že budete mít jako na dlani celý Liberec, si za dobrého počasí prohlédnete i Jizerské hory, a dokonce i Krkonoše (stejně jako je z Krkonoš za dobré viditelnosti zahlédnutelný i Ještěd).
Sedm divů Česka: vysílač s restaurací na Ještědu se dotýká oblak
České Švýcarsko schovává spoustu pokladů, k těm absolutně nejúchvatnějším bez diskuze patří Mariina vyhlídka.
Mariinu skálu, na které vyhlídka stojí, najdete asi 1,5 kilometru od Jetřichovic, ale trošku si na ni „máknete“. Výstup se proto nedoporučuje úplně malým dětem, seniorům a netrénovaným jedincům.
Po dostatečném pokochání si můžete projít krásnou trasu, která vede z vyhlídky na Rudolfův kámen a Pohovku, z níž se můžete vydat zpátky do Jetřichovic (celkem 6 kilometrů).
Skála kdysi sloužila jako strážní místo protipožární hlídky. Snad ironií osudu v roce 2005 shořela, kvůli nepřístupnosti místa úplně. Dneska je na skále nový altán a výhled odsud na vlnitou krajinu severu Čech je bez nadsázky skvostný.
Královna Českého středohoří, jak se Milešovce nezřídka říká, byla ještě v 18. století považována za nejvyšší horu našeho území. A i když už se dávno ví, že to tak není, výstupu na ni nebudete litovat. Škoda jen, že rozhledna je do odvolání zavřená.
Milešovka se tyčí do výšky 836,6 metrů, své okolí tak převyšuje o víc než 350 metrů, což z ní dělá ideální místo na rozhled. Je ale taky největrnějším místem u nás a ročně se tu uskuteční nejvíc bouřek!
Dvakrát ročně je den otevřených dveří, během něhož se můžete podívat do útrob zdejší meteorologické stanice. Když je dobrá viditelnost, dohlédnete až na Prahu, Krušné hory, Krkonoše a Šumavu, za ideálních podmínek pak dokonce spatříte i Alpy! Pochopitelně si prohlédnete České středohoří, zahlédnete Ještěd a rozpoznáte i Bezděz.
Na Milešovku se můžete vydat z Milešova po červené, z Černčic nebo z Bílého Újezdu po modré (tahle cesta je mnohem snazší než z Milešova).
O víkendech je tu otevřené bistro a restaurace. Od roku 2020 tu můžete nouzově přespat ve Veberově nouzovně, kam se vejde až 10 lidí.
Dycky Most! Kterak těžba dostala přednost před městem
Hurá do Jeseníků! Hledáte-li krásné výhledy právě tady, rozhodně zamiřte na Praděd. Na nejvyšší hoře Moravy a Slezska (1 492 metrů) vás uvítá televizní vysílač s rozhlednou a restaurací.
Jako rozhledna slouží druhá plošina vysílače (ta vyšší) a snadno k ní vyjedete výtahem. Z výšky 80 metrů pak můžete spatřit Radhošť, Lysou horu i Sněžku. Když je dobrá viditelnost, neuniknou vám ani slovenské Vysoké Tatry a Malá Fatra nebo rakouské Nízké Alpy.
Zajímavostí je, že původní rozhledna, která tu vznikla na počátku 20. století, vypadala trochu jako věž romantického gotického hradu. Po 2. světové válce ale zchátrala a stavba, která na hoře stojí dneska, je v provozu od roku 1983 (162 metrů vysoký vysílač se budoval od roku 1968).
Na rozhlednu se můžete podívat denně, od dubna do října od 8.00 do 18.00 hod. a od listopadu do března od 8.00 do 16.00 hod. Vstupné je 150 Kč pro dospělé, snížené vstupné je 80 Kč (pro děti od 6 do 15 let).
A v Jeseníkách ještě zůstaneme. Za krásnou vyhlídku turisti považují i Čertovy kameny, které se nacházejí asi 3 kilometry od Jeseníku. Zdejší skalní útvar je 100 metrů dlouhý a 40 metrů vysoký a je po něm pojmenovaná i blízká turistická chata.
Na vrchol vás čeká řetězy jištěná cesta. Pak už si užijete nádherný výhled na Jeseník, Rychleby, Zlatohorsko nebo údolí Bělé. Ale pozor, v jeden čas tu smí být maximálně 6 osob!
Oblast je oblíbená i mezi lezci, kteří tu zdolávají skály vysoké i 25 metrů. Jde o nejtěžší lezeckou oblast na Jesenicku plnou výzev i pro zkušené.
Nejkrásnější skalní města v ČR: zavítejte do Narnie, na Kočičí hrad nebo k pokladům Českého ráje
Nádherný pohled na zvlněnou krajinu se vám naskytne i z rozhledny u Hustopečí, ke které se projdete úžasným mandloňovým sadem.
Rozhledna vysoká 17 metrů tu stojí od roku 2012 a cestou se taky něco dozvíte – vede tudy totiž naučná stezka s pěti informačními tabulemi. Odpočinout se tu dá na některém ze čtyř dřevěných sezení. Projít se můžete 5 nebo 9 kilometrů, čeká vás okruh, který můžete začít a ukončit přímo v Hustopečích.
Absolutně skvostný pohled vás čeká v březnu a dubnu, kdy pod sebou budete mít rozkvetlé mandloně, které jsou mimochodem v Česku i celé střední Evropě unikátní. Mandloní je tu asi 1 200, a to na ploše 4 hektarů.
Z rozhledny dohlédnete na Novomlýnské nádrže, Pálavské vrchy nebo Bílé Karpaty a pochopitelně i okolní obce.
Nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm stojí Stezka Valaška, na kterou se dalo poprvé jít teprve před 4 roky. Poměrně nová panoramatická nadzemní stezka vás stoprocentně okouzlí výhledy na Česko, ale na území Slovenska a Polska.
Valaška je dlouhá 660 metrů – část se vine lesem, část tvoří chodník k vyhlídkové věži. Původně měla dosahovat výšky 30 metrů, ale po jednání s CHKO Beskydy a Národním památkovým ústavem má dnešních 22 metrů.
Chloubou stezky je nejdelší jednoramenný skywalk v Evropě, který je dokonce zakončen skleněnou podlahou. Další atrakcí je i nejvýš položený lanový chodník u nás.
Podívat se sem můžete denně, od listopadu do února vždycky od 9.00 do 16.00 hod., v březnu, dubnu a říjnu od 9.00 do 17.00 hod. a od května do září od 9.00 do 18.00 hod. Dospělí za vstup platí 320 Kč, snížené vstupné je 250 Kč a je pro seniory nad 65 let, děti od 4 do 14 let a pro ZTP. Rodinné vstupné je 850 Kč (2 dospělí a max. 2 děti).
Vodní nádrž Šance: Zářivá perla Beskyd vznikla, aby odvrátila budoucí katastrofy
To by bylo, abychom se za výhledy nevydali do Krkonoš. Nejvyšší české pohoří je plné míst, odkud se člověku nechce. Sněžku a rozhlednu na Černé hoře jsme ale vynechali, protože o nich ví každý.
Krásným koutkem je vyhlídka Krakonoš, kterou najdete cestou ke Kozím hřbetům a která se nachází ve výšce 1 422 metrů. Dojdete sem po červené od Luční boudy nebo ze Špindlerova Mlýna (z něj i po žluté a pak po červené). Nádherný pohled na Krkonoše se vám jistojistě vryje do paměti.
Naši tour po nejkrásnějších vyhlídkách v Česku zakončíme v Labských pískovcích, mezi Děčínem a Hřenskem. Tady se nachází vyhlídka Belvedér, ze které se budete moct kochat pohledem na kaňon Labe, nad kterým budete stát asi 130 metrů.
Zatímco dřív zdejší plošina sloužila jako místo pro koncerty pro šlechtu, dneska sem chodí nadšení turisti, kteří tu kromě stupňovité terasy najdou i hotel a letohrádek.
Na vyhlídku Belvedér se dostanete po červené z Děčína (z centra je to 12,5 kilometru) nebo po červené a následně zelené z Hřenska (červená od Ústí Suché Kamenice je aktuálně uzavřená – červenec 2024, pozn. redakce). Tahle trasa měří 5 kilometrů.
Poklady Saského Švýcarska: skalní most i vězení pro nezletilé
Použité zdroje: