Češi jsou národem pivařů. Ročně vypijeme více než 250 půllitrů tohoto zlatavého moku. Není se proto čemu divit, že české pivo považuje řada z nás za to vůbec nejlepší.
Turisté z celého světa to tak ale rozhodně nevidí. Dokazují to i aktuální výsledky prestižní ankety uveřejněné na webu TasteAtlas, která mapovala jednotlivé pivní styly napříč celým světem. Jak vypadají aktuální výsledky?
Belgický tripel opanuje přední příčky už několikátý měsíc po sobě. Není se čemu divit, jde totiž o výborně pitelný pivní styl s vysokým obsahem kysličníku uhličitého a komplexní chutí, který se vyznačuje vysokým obsahem alkoholu a výraznou ovocno-kořenitou vůní. V té můžete cítit podtóny hřebíčku nebo banánové aroma. Zajímavostí tohoto pivního stylu je, že vůbec první tripely byly vyráběny jako silná klášterní piva.
Přečtěte si i náš článek z roku 2018: 10 zemí světa, kde mají nejlepší pivo. Tipnete si, kolikáté je Česko?
Také druhé místo patří belgickému pivnímu stylu, kterému se říká lambik. Lambik se tradičně vaří nejen v Bruselu (pivovar Cantillon), ale taky v západně položeném regionu Pajottenlandv. Na rozdíl od většiny ostatních piv, která jsou kvašena speciálně vyšlechtěnými kvasinkami, je lambik kvašený spontánně. Vzhledem k „divokým“ kvasinkám tak nemusí každému sednout. Cizinci si tenhle pivní styl ale zamilovali, a lambik si proto vysloužil druhou příčku.
I třetí příčku obsadila Belgie. Dubbel je sladší, sladově bohatý, s ovocnými estery po tmavém ovoci. Lehké alkoholy se dominantně podepisují v chuti i vůni, která může nést známky karamelových až čokoládových tónů. Někteří znalci popisují dokonce ovocná a kořenitá aromata. Do původní receptury se ovšem žádné ovoce ani koření nepřidává. Pivo je to tmavé, s typickou mahagonovou barvou.
Čtvrtá příčka patří bavorskému pivnímu stylu weissbier, který se ovšem dnes již vaří i v Belgii, kde ho najdete pod označením witbier. Jde o svrchně kvašené pivo, které se vyznačuje pěnivým a zakaleným vzhledem. Ten je důsledkem velkého podílu pšenice a malého množství ječného sladu použitého při výrobě. Piva typu weissbier jsou kvašena speciálními kmeny kvasinek, které jim dodávají typické hřebíčkové, banánové, kouřové a občas i žvýkačkové aroma.
Korfu se chlubí vlastním pivem. Jak ho správně uvařit učili Řeky čeští sládci
Tento pivní styl, známý také jako Belgian Sour Brown Ale, představuje tmavé, červenohnědé kyselé belgické pivo, které osloví zejména milovníky netradičních „ejlů“. Během ochutnávky vás potěší střední až nižší říz, i méně výrazná plnost těla. Hořkost je v tomto případě upozaděna výraznou kyselostí, která je pro pivní styl Oud Bruin tolik typická. Opět nemusí sednout každému.
Belgická piva prostě táhnou! I další příčka prestižního žebříčku totiž patří belgickému pivnímu stylu. Tentokrát jde o výrazný Flanders Red Ale, který dozrává po dobu 2 let v obrovských dubových sudech. Pivům vařených v tomto stylu opět nechybí výrazný kyselý nádech, který může některým znalcům lehce připomínat sušší víno. Ve vůni převažují ovocné tóny (typicky černé třešně, pomeranče a švestky), chuť je podobná s příměsí vanilky nebo čokolády.
Své želízko v ohni má i zástupce severských států – Finsko. Tenhle pivní styl řadíme mezi regionální verze původního Imperial Stoutu. Baltic Porter je známý svým častým spodním kvašením, což dodává vůni piva estery švestky, rozinky, černého rybízu, melasy, čokolády a kávy. Hořkost tohoto piva je slabší, proto se často objevuje jako specialita mnoha polských pivovarů.
Řezno bylo módní vzor českých měst. Dnes láká na pivo, historii a klobásy s hořčicí
Tenhle výrazný pivní styl poprvé uvařili v Londýně. Stále častěji je ovšem spojován s Ruskem, pobaltskými zeměmi a v poslední době i se Spojenými státy. Moderní imperial stouty se obvykle vyznačují tmavě červenou, případně tmavě hnědou barvou a typickou chutí praženého sladu, tmavého a sušeného ovoce, čokolády a kávy.
„Bílé" belgické pivo „Wit“ pochází z oblasti Leuvenu a Hoegaardnu. Jeho historie sahá více než 400 let zpátky! Pivní styl, který v průběhu let málem zanikl, znovu v 50. letech minulého století oživil pivovar Hoegaarden. Jde o osvěžující, řízné, kalné, kořeněné, ovocné, šumivé a velmi světlé až slámové pivo, u kterého je často patrné výrazné mléčné zakalení.
Ve vůni a chuti můžete zaznamenat špetku koření a bylinek, především koriandru a kůry hořkého pomeranče, hřebíčku či badyánu, které se přidávají při výrobě. Specifikem witbieru je použití nesladované pšenice v množství okolo 50 %.
V tomhle případě jde o třešňový lambik, který jsme si popsali výše. Při dokvášení piv tohoto pivního stylu jsou použity černé třešně (někdy i v macerované variantě). Určitě by vás proto nemělo překvapit, že pivo stylu Kriek Lambik dostanete servírované s koktejlovou nebo čerstvou třešní. Zajímavostí je, že belgický pivovar Boom, který se na tento pivní styl specializuje, pro výrobu používá Žatecký poloraný červeňák a 40 kg třešní na 1 hektolitr!
Každý měsíc jiné pivo: Ve Slovinsku mají první pivní fontánu světa
Velmi tmavé pivo syté barvy, často s praženými až kávovými tóny vás překvapí typickým suchým aroma s náznakem pražené kávy nebo sušených švestek. Tomu tradičnímu irskému zástupci nelze upřít silnou a zemitou hořkost, stejně jako drsný pocit v ústech, který je způsobený praženými slady.
Do první desítky se sice pivní styl Pilsner nedostal, 12. místo (z celkového počtu 72!) ale rozhodně není zklamáním. Vzhledem k místu vzniku piva se dá hovořit o ležáku českého typu. Pivní styl Pils, Bohemian Pilsner nebo zjednodušeně Pilsener totiž vznikl v Plzni v roce 1842 a v současné chvíli je nejsilnějším zástupcem kategorie spodně kvašených piv, které se vyrábí pouze dekokčním rmutováním. Pivu vévodí střední až vyšší plnost a světle jantarová barva, která by neměla být poupravována přílišným dobarvováním.
Použité zdroje: