Silniční okruh „Mountain Course“, ostrov Man

A nemůžeme začít jinak, než okruhem Mountain Course, který vás provede šedesáti kilometry točitých silnic, horských údolí a divoké ostrovní přírody. Svou jízdu započnete na okraji městečka Ramse, odkud se silnice vine nahoru před pohoří Snaefell se stejnojmennou nejvyšší horou ostrova. Po příjemném stoupání, během kterého máte čas kochat se okolní přírodou, cesta zamíří opět dolů – do hlavního města ostrova Douglas. Říká se, že během dvaceti kilometrů horské cesty tady zažijete všechna čtyři roční období. Cesta začíná slavnou vracečkou v Ramsey, pokračuje okolo Waterworks a je stále rychlejší.

Na následujících třinácti kilometrech si můžete vyzkoušet, jakou rychlost z vašeho plechového miláčka vymáčknete. To proto, abyste si na konci mohli oddychnout úlevou, že jste to všechno ve zdraví přežili. Jízda v automobilu je tady nezapomenutelná rovnou z několika důvodů. Tím nejatraktivnějším je nepochybně rychlost. Jet tady totiž můžete doslova „co to dá“. Na ostrově mimo obec neplatí žádné omezení maximální rychlost. A když k tomu připočtete divokou ostrovní přírodu, liduprázdné silnice a tajemný nádech ostrova, nebude nic, co by vás zastavilo.

Okruh Campocatino, Itálie

Letovisko Campocatino je oblíbenou destinací lyžařů a milovníků zimních sportů. Oblíbené je ale také z jednoho dalšího důvodu. Najdete tady totiž stejnojmenný okruh, vedoucí z města Guarcino do lyžařského střediska Campocatino, který vám doslova vyrazí dech. Křivolaké zatáčky, které prověří vaše řidičské dovednosti, ale také rovinky, na kterých můžete pořádně prohnat všechny koně skrývané pod kapotou. Zkrátka místo, kde se vaše nejniternější představy stávají skutečností. Okruh začíná zhruba 80 kilometrů východně od Říma.

Atlantická silnice, Norsko

Nejsevernější závodní dráha světa vám pekelně zamotá hlavu. Rozjet to tady musíte opravdu naplno, v opačném případě hrozí, že vás přemůže strach z okolí, které kromě jedné silnice netvoří nic jiného, než modravé hlubiny ukrývající nejedno tajemství. Silnice není nikterak dlouhá, má pouze 8,3 kilometrů, o to zajímavější je ale jízda po ní. Jde vlastně o část krajské silnice číslo 64, která spojuje souostroví v Eide a Averøy v norském Møre og Romsdal.

Součástí silnice je osm mostů, z nichž nejvýznamnější je most Storseisundet. Málokdo ví, že silnice byla původně navržena jako železniční trať. Prvotní nápad ale brzy vzal za své a trasa se na místo železniční tratě proměnila v silnici. Její stavba započala 1. srpna 1983. Během výstavby silnici zasáhlo 12 evropských vichřic. I přes neuvěřitelné komplikace byla otevřena 7. července 1989. Výstavba silnice stála 122 milionů norských korun.

Silnice MA10, Mallorca

Mallorcu si mnoho z nás spojuje s místem sladkého nicnedělání, lenošení a letních radovánek. Ve skutečnosti se zde kromě překrásného moře a luxusních hotelových resortů nachází i jedna nepříliš známá silnice, velmi zjednodušeně označená jako MA10. Najdete ji vysoko v horách, kam už většina turistů nezavítá. Silnice začíná na okraji města Pollenca, které bylo založeno Římany ve 13. století. Odtud se cesta táhne přes severní okraj Mallorky. Zpočátku dochází k mírnému stoupání, pak ale přichází na řadu zatáčky a strmé padání do údolí. 

Cesta má něco přes 50 kilometrů, a když ji zrovna neokupují cyklisté a turisté, nabízí výborné místo pro neopakovatelný zážitek z jízdy. Cestu lze rozdělit na tři části. První z nich je úzká a točitá, druhá je otevřená a výrazně plynulejší. A nakonec třetí část, která vede dolů do města Soller de Palma a svým vzezřením připomíná opravdovou závodní dráhu. Na MA10 se kromě jiného nachází i ohromující řada tunelů a jezer. A když během cesty zastavíte a podíváte se dostatečně zblízka, objevíte i zbytky původní římské kamenné cesty.

Silnice B500, Německo

Dálnice Černý les, či silnice B500 neboli Schwarzwaldhochstrasse, jak je místními nazývána, není nikterak dlouhá. Začíná na okraji lázeňského města Baden-Baden, na jihozápadě Německa a vine se dál lesem, přičemž překoná asi čtyřicet kilometrů. Jakmile úvodní trasou projedete, octnete se v osadě nazvané Kniebis. Silnice B500 je klenotem rovnou z několika důvodů. V některých úsecích je cesta nesmírně rychlá a plynulá, aby ji mohly vystřídat extrémně úzké a náročné úseky. Dalším důvodem je skutečnost, že se jejím prostřednictvím dostanete až na vrchol v Mummelsee, do takřka tří a půltisícové nadmořské výšky.

Odtud silnice pokračuje dolů k hladině blízkého jezera v Baden-Badenu a je lemována řadou střídajících se zatáček, které otestují odolnost vozu i schopností řidiče. Jako první byl název silnice Schwarzwaldhochstrasse použit v roce 1930 ve spojitosti s dokončením silnice mezi Hundseckem a Untersmattem. Silnice ale nebyla v konečném stavu a bylo proto potřeba provádět další stavební úpravy. Trasa byla dokonce až v roce 1952 a prakticky ihned si mezi místními i turisty vydobyla svou popularitu.

Silnice D526 & D926, Francouzské Alpy

Cesta D526, která se vedle D927 promění D926, je jednou z nejpozoruhodnějších cest v Evropě. Každý automobilový nadšenec a milovník vůně benzinu by si měl alespoň jednou za život trasu projet. Cesta začíná v malé ospalé osadě v Allemontu a plynule se vine přes řeku La Romanche. Odtud zamíříte nahoru k jezeru Lac du Verney a tady se jak silnice, tak přírodní scenerie, která ji obklopuje, začíná razantně měnit. Nejdříve zpozorujete, že z okolí začnou mizet všechny znaky obydlenosti. A po projetí historickou vesnicí Rivier D'Allemont si uvědomíte, že jste vysoko, ale opravdu vysoko nad mořem. Vzduch je tady řidší a hory strmější, krajina je naopak mnohem působivější, než v jiných částech Francie.

A právě zde začne D526 opravdu odhalovat svou skutečnou proslulost. Po dalších zhruba dvaceti kilometrech na D526, zamíříte na severovýchod. Přivítá vás jezero Lac de Grand Maison, které je shodou okolností jednou z největších vodních elektráren na území Francie. Cesta tady se opět proměňuje. A mění i své jméno na D926. Vine se strmě vzhůru a překonává nadmořskou výšku činící něco přes dva tisíce metrů. Možná vám přijde, že jste se dostali do samotného nebe. Ve skutečnosti jste ale stále všemi čtyřmi koly na vozovce. Překonáte průsmyky Col du Glandon a Col de la Croix de Fer a naskytne se vám úžasný pohled na Alpy. Silnice je vzdálená asi hodiny jízdy od Grenoblu a skvěle se sem dostanete i z měst Fontcouverte la Toussuire nebo Saint Jean de Maurienne. Zajímavostí zůstává, že v roce 2015 se tady jel závod Tour de France.

Silnice C462, Španělsko

Silnice C462 míří na sever ven z malého katalánského města Solsona, aby se mohla posléze vydat směrem k vesničce St Llorenc de Morunys. Postavena byla v devadesátých letech, kdy španělská ekonomika zažívala období rozkvětu a jejím hlavním účelem bylo umožnit přístup k přehradě Llosa del Cavall, která se ale nikdy nedostavěla. Ztratila tak na svém významu a je prakticky po celý rok opuštěná. Přesto je však velmi kvalitně udržovaná.

Tvoří ji dvě významné části. První je otevřená, plynulá a rychlá, přirovnat ji můžeme k rychlé horské dráze. Vine se v tempu půvabně přirozeného rytmu klidné krajiny. V druhé části se začne pěkně stáčet, ale stále neztrácí nic na své širokosti a klidu. Těšit se můžete na několik tunelů a plynulé stoupání do hor. Prostřednictvím silnice překonáte vesnice jako Tuixent, Cornellana a El Ges. Silnice C462 končí v jednom z největších měst regionu v La Seu d'Urgell, kde si užijete zasloužený odpočinek.

Trasa Blakey Ridge, Velká Británie

Vřesoviště Severního Yorkshiru jsou tím nejlepším, co vás může na silnici potkat. Nevěříte? Přesvědčte se sami. Blakey Road spojuje cestu A170 s jihem vřesovišť a pobřežní silnici A171 zase se severem, kde se napojuje na města Middlesbrough a Whitby. Cesta začíná ve vesnici Hutton Le-Hole a pokračuje do vesnice zvané Castleton, než se spojí s A171 kousek od Moorsholmu. Tady už se budete nacházet na samém vrcholku severoyorkshirských močálů. 

Cesta se pomalu vine a klikatí, abyste měli čas připravit se na pořádný sešup. Pokud vám to časové možnosti dovolují, vydejte se také na okruh v Croftu, který byl navržen Jimem Clarkem. Ten se nachází nedaleko trasy Blakey Road. Čeká na vás kombinace rychle se vlnících rovinek a dvou až tří strašidelně rychlých zatáček mezi stromy. Zkrátka a dobře, silnice ve Velké Británii nejsou nic pro strašpytly a padavky.

Transfagarašská silnice, Rumunsko

Vše začalo v roce 1968, kdy Sovětský svaz napadl Československo. V obavách, že by jeho zemi mohl potkat stejný osud, nechal rumunský diktátor Nicolae Ceausescu postavit silnici, která by obyvatelům umožnila prchnout do hor. A tak se zrodila Transfagarašská silnice. Ta začíná na okraji města Curtea de Argeş, které leží asi dvě hodiny cesty od Bukurešti. Silnice má necelých sto dvacet kilometrů a po celé její délce se nachází mnoho turistických pozoruhodností, které stojí za zastavení a návštěvu. Navštívit můžete například byzantský klášter ze 14. století, který byl postaven z materiálu, exkluzivně přivezeného z Istanbulu. Když popojedete na cestě dalších dvacet kilometrů, objevíte zbytky slavného hradu hraběte Vlada Draculy.

A za dalších 15 kilometrů se před vámi rozprostře velkolepá přehrada Vidraru. Po dalších deseti kilometrech se dostanete až na samotný vrchol dálnice, a těšit se můžete na velkolepé proměnění celé scenerie. Silnice se najednou začne rozevírat do stran, je proměnlivá a nestabilní, což dodá jízdě na dramatičnosti. Jakmile se dostanete k 890 metrů dlouhému tunelu s názvem Capra, čeká vás velkolepý pohled dolů do údolí, který je jedním slovem dech beroucí. Během toho, co budete dálnicí pokračovat dál, připravte se na nespočet zatáček, s nimiž přichází ta pravá zábava. Zatáčky jsou široké a otevřené do krajiny, což umožňuje pozorovat všechny krásy, které trasa nabízí.