Pokud očekáváte typické úzké italské uličky, taky se dočkáte. Ne ale v takovém měřítku, na jaké jste možná z cest po Itálii zvyklí. Terst je totiž vlivem své polohy a taky někdejší příslušností k Rakousku-Uhersku velmi podobný středoevropským (nebo západoevropským) městům. Rozlehlá náměstí i menší náměstíčka, ohromné budovy s patřičnou úpravou, na Itálii nezvykle široká třída podél zálivu… Nebýt italských vlajek, mohli byste nabýt dojmu, že jste někde u nás nebo na západě. A co konkrétně vás v Terstu čeká?

Italské město s rakouským duchem, které mají v oblibě Slovinci

Terst (italsky Trieste) se nikdy „nezbaví“ toho, že se nachází jen 12 kilometrů od hranic se Slovinskem. Slovinci ho mají rádi a do jisté míry ho berou za své. Po válce si na něj dělala zálusk Jugoslávie, ale oficiálně ho nedostala. Itálii město připadlo až v roce 1954, a to proto, že se po válce nacházelo v zóně, kterou spravovala právě Itálie.

Terst ani rakouského ducha nezapře, navzdory tomu, že od pádu monarchie uplynulo už hodně vody. To, co dělá Terst Terstem, je převážně novorenesanční architektura, která návštěvníkům tolik připomíná oblast střední Evropy. Třeba i tím, že tu většinou schází pověstný italský nepořádek, i když za zapadlé uličky se nikdy ručit nedá.

Jedním ze symbolů města je kanál Grande.

Zdroj:

Bigstockphoto

V Terstu se sice můžete na okamžik cítit jako ve středoevropském městě, na druhou stranu vás z toho ale hned vyvedou třeba dvojjazyčné nápisy (v italštině a slovinštině) nebo nepřehlédnutelná přítomnost jižních Slovanů. Skoro bychom se vsadili, že ať už sem pojedete kdykoli a na jakkoli dlouho, je téměř jisté, že tu zaslechnete srbštinu.

Centrum literární tvorby: psal tu třeba Rilke a Joyce

Terst si během svého života oblíbilo dost spisovatelů. Někteří tu jen rádi pobývali, třeba Max Brod nebo Franz Kafka, jiní tu prokazatelně napsali některá ze svých děl – k těm patří James Joyce a Rainer Maria Rilke. Mezi lety 1900 a 1936 bylo město opravdovým literárním centrem. Ostatně to připomínají hned tři literární muzea, která zde najdeme.

Kam se v Terstu podívat?

Až se vydáte do Terstu, vyzkoušejte osvědčený postup a najděte si ubytování někde za městem. Vesnický klid po dni stráveném v rušném městě nakonec oceníte. Kromě toho stačí jen pár kilometrů a ocitnete se na nefalšovaném venkově s velmi přívětivými lidmi.

A až se vydáte na obhlídku města, začněte třeba na náměstí Piazza Unitá d’Italia. Na něm spatříte budovy z 19. století, z nichž si hned budete moct udělat obrázek, co vás tady čeká. Kromě budovy bývalého místodržitelství a taky současné radnice je tady například největší a nejvýznamnější kavárna. Pokud máte rádi kávu Illy, prozradíme vám, že je jedním z kávových koncernů, které zde mají své sídlo. Podívat se musíte taky ke kanálu Grande, jinak jste v Terstu prostě nebyli.

I okolí Terstu je zajímavé. K těm největším "peckám" patří zámek Miramare. I o něm už jsme psali!

Zdroj:

Bigstockphoto

Jestli se rádi podíváte do církevních staveb, budete si tu moct vybrat. Zmínit můžeme třeba pětilodní katedrálu San Giusto, ortodoxní chrám sv. Mikuláše, kostel sv. Antonína, srbský pravoslavný chrám sv. Spyridona nebo třeba zdejší synagogu.

Kromě toho se tu nachází taky pozůstatky římského divadla a hrad San Giusto, poblíž kterého si můžete odpočinout v parku Parco della Rimembranza. Z některých jeho míst se vám naskytne krásný pohled na město pod vámi.

K dalším zajímavostem patří kamenné molo z 18. století Molo Audace nebo muzea. Milovníci muzeí si tu přijdou na své a na některá je radost pohledět i jen zvenčí. Nahlédnout můžete asi do 30 muzeí a galerií, v nichž se seznámíte například s námořní historií, přírodní historií, židovstvím nebo s historií města. Mimochodem, Museo del Mare, tedy Muzeum námořní historie, připomíná i Josefa Ressela, který zde sestavil lodní šroub.

A kam v okolí?

Budete-li se chtít rozhlédnout i po okolí, zajeďte se podívat na zámek Miramare, ke kterému to není z města ani 10 kilometrů, a určitě jste ho už někdy viděli, nebo o něm dokonce četli tady u nás. Dalším zámkem, který je přístupný veřejnosti, je Duino. Ten mimochodem dnes patří české větvi rodu Thurn-Taxisů.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2