Déšť, bahno, zima, temná ponurá atmosféra, dunění děl, křik raněných, ztráta všech mladických ideálů. Přesně tak můžeme ve zkratce shrnout nejnovější adaptaci Remarqueova románu Na západní frontě klid.
Román se dočkal už dvou zfilmování, nejnovější adaptaci v německém jazyce připravil Edward Berger. Zajímavostí je, že podstatná část filmu se natáčela v Česku. Kromě barrandovských interiérů se válečný snímek točil asi na dvou desítkách dalších míst v České republice. Kam všude filmaři zavítali?
Jedním z míst, kde se snímek na přelomu zimy a jara roku 2021 natáčel, byly Postoloprty. Zdejší bývalý knížecí schwarzenberský statek se například proměnil v polní nemocnici z první světové války. Příprava statku trvala zhruba půl roku. Na proměně a výrobě kulis pracovalo zhruba padesát osob. Samotné natáčení pak trvalo pouhé dva dny.
Dalším filmovým místem, kam se štáb v Česku vypravil, byly i Buškovice na Podbořansku. Tam komparzisté ztvárnili stovky vojáků v plné polní, kteří pochodovali borovým lesem. Zajímavostí této scény bylo, že při nácviku scén ještě před ostrým filmováním museli mít všichni pochodující nasazené roušky. V době natáčení totiž panovala přísná protiepidemická opatření.
Kromě výše uvedeného se snímek natáčel i v bývalých vojenských prostorech v Milovicích, které se proměnily zákopy a válečné pole. Mezi další natáčecí místa patřil i Králův Dvůr, hrad Točník, Libušín, Vinařice, Benátky nad Jizerou, Lišany, Chotýšany, Luštěnice a zámky Liběchov a Hořín, Ústí nad Labem, Žatec, Roudnice nad Labem, Buškovice, Černochov, zámek Brody, zámek Sychrov u Liberce a opatství Chotěšov na Plzeňsku.
Se snímkem Na západní frontě klid se ale pojí také jedna další zajímavost. Během natáčení totiž padl jeden místní rekord. Scéna s hořícími vojáky byla největší v české historii. Během ní totiž naráz hořelo rekordních devět kaskadérů! Natáčení tak předcházely několikatýdenní zkoušky zahrnující kaskadérské scény v koordinaci se speciálními efekty.