Až bude národu nejhůř

Pověst o Blaníku, respektive o blanických rytířích, je poměrně známá a podobá se mnoha pověstem z různých evropských zemí. Vypráví o vojsku svatého Václava, které se ukrývá uvnitř hory i s koňmi a vyčkává, až bude českému národu nejhůř.

Stromy v Blanickém lese seschnou, uschlý dub na temeni hory se naopak zazelená a pramen u skály se rozvodní v úplnou potopu. Pak teprv začne v Podblanicku bitva tak ukrutná, až přilehlý rybník Pustý zrudne prolitou krví.

V rozhodujícím okamžiku se Blaník otevře, vypustí ozbrojené rytíře vedené svatým Václavem a ti Čechy zachrání.

Mystické plynutí času?

Kromě toho je hora spojovaná také s různými viděními a tajuplnými zmizeními různých lidí, kteří se vypařili třeba na několik let a po návratu tvrdili, že byli pouze pár dní v Blaníku.

Nejznámější je asi případ Václava Podbrdského z Louňovic, který tu v roce 1868 pomáhal s kamenickými pracemi, nedopatřením se zřítil z výšky 60 metrů, ale jeho tělo se nikdy nenašlo. Objevil se až po 18 letech s historkou, že v hoře strávil 18 dní, během kterých telepaticky rozmlouval s významnými osobnostmi českého národa.

Při výšlapu si proto raději dávejte pozor a nikam nepadejte!

Velký a Malý Blaník

Blaníky jsou vlastně dva – Velký (638 m n. m.) a Malý (580 m n. m.). Pověst sice vypráví o Velkém Blaníku, ale to neznamená, že Malý je méně zajímavý.

Oba vrcholy jsou chráněnou krajinnou oblastí. Na Malém Blaníku se můžete vydat po naučné stezce za vzácnou faunou a na vršku se pokochat zříceninou barokní kaple svaté Máří Magdalény, uvnitř které roste památný strom Velký Mnich starý 237 let!

Velký Blaník byl za hvězdu během národního obrození, kdy zaujal právě zmíněnou legendou. Obrozenci sem podnikli dvě poutě a následně tu vykopali kámen, který se stal jedním ze základních kamenů Národního divadla.

Na počátku 20. století byla na vrcholku hory postavena dřevěná rozhledna, kterou o pár desetiletí později nahradila aktuální třicetimetrová rozhledna. Z proskleného vršku nabízí pohled nejen na blízké okolí Středočeské pahorkatiny a Českomoravské vrchoviny, ale za pěkného počasí odsud dohlédnete až na Šumavu! Rozhlednu můžete navštívit celoročně mezi 10. a 16. hodinou.

Z výletu s novými geovědomostmi

Blaník určitě zaujme i svým geoparkem Kraj blanických rytířů, jehož naučná stezka má celkem 31 zastávek. Podívat se můžete například do Domu přírody Blaníku, kde najdete stálou expozici hornin, na sluj, ve které se těžil mramor, na Veřejovou skálu, ze které podle pověsti rytíři vyrazí, na skalní hrnce, tzv. „Čertí mísy“ a další. Zábavnou aktivitou je také hledání českých granátů ve starém lomu, za kterými se můžete vydat s půjčenými kladívky.

Vyrážíme na Blaník

Blaník leží na jihovýchodě Středočeského kraje, asi 10 km od Vlašimi. Nejlíp se sem dostanete z přilehlé obce Louňovice pod Blaníkem – kilometr odsud směrem na Načeradec je parkoviště, odkud je to k blanické rozhledně necelých 2,5 km.

Druhou možností je vyrazit z cesty mezi obcemi Kondrac a Křížov, kde leží Dům přírody Blaníku a odkud je to na vrchol stejně jako v předchozím případě 2,5 km. Tahle trasa je ale na rozdíl od předchozí vhodná výhradně pro pěší turistiku, s kočárkem nebo kolem zvolte spíš Louňovice.

Obě cesty na Blaník jsou dobře značené, takže se stačí držet turistické značky. Výletu zdar!

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5