O unikátním termálním pramenu Grand Prismatic Spring v Yellowstonském národním parku, jste už pravděpodobně slyšeli. Víte ale, že na světě existují další duhová místa? Ta na první pohled působí jako dílo zkušeného grafika. Ve skutečnosti jde ale o netradiční hříčky přírody. Našli jsme pro vás 10 duhových míst planety, jejichž návštěva je nezapomenutelným zážitkem.
Za netradiční přírodní úkaz, který najdete na trase na Old Faithful v Upper Geyser Basin nemůže ani tak příroda, jako pověrčiví návštěvníci. Dříve se Morning Glory Pool od ostatních jezírek příliš nelišilo. Bylo tmavě modré a turisté mu nevěnovali zvláštní pozornost. Časem se tady usídlily teplomilné bakterie, které zbarvily jezírko při okrajích oranžově, červeně a žlutě.
Bohužel v průběhu let do něj turisté začali házet mince, odpadky i kameny, což způsobilo změnu vnitřního prostředí. V jezírku přestala dostatečně cirkulovat voda, čímž se snížila jeho teplota a následně se změnila i barva. Jezírko bledne a pestré barvy se pomalu ztrácejí. To vše kvůli touze splněných přání a nevychovanosti ostatních…
Filipínské Mindanao se může kromě jiného pochlubit jednou zvláštní raritou. Jde o jediný ostrov na severní polokouli, kde ve svém přirozeném prostředí roste unikátní druh blahovičníku. Konkrétně jde o Eucalyptus deglupta, který je výjimečný hned z několika důvodů. Nejen, že jde o jeden z nejrychleji rostoucích stromů světa (za rok vyroste zhruba o deset metrů), také jeho kůra je hned na první pohled originální. Ze stromů se totiž průběžně olupuje a odhaluje tak barevné vrstvy lýka. Ze stromu se sice nedají získat vonné silice, ale dost dobře slouží k výrobě nábytku a zpevnění erodované půdy.
Duhové nejsou jenom stromy nebo jezírka. Příroda se vyřádila taky na některých horách. Pěkným příkladem je třeba hora Vinicunca v Peru. Tady se střídá rovnou sedm barev. Nechybí třeba zelená, levandulová nebo žlutá. Duhová hora byla několik tisícovek let skrytá pod nánosem ledu a sněhu. Na povrch „vykoukla“ poměrně nedávno (rok 2013), o to větší úspěch však u turistů sklidila.
Dostat se na tuhle duhovou krásku ale není nic jednoduchého. Trek sem je složitý a bez kvalitního obutí a vybavení vám ho rozhodně nedoporučujeme absolvovat. Za netradičním vzhledem hory nehledejte nic jiného, než přírodu. Konkrétně jde o pozůstatky sopečné činnosti a vyvřelé minerály.
Když svět obletěly snímky duhové bažiny z parku First Landing State, vyvolalo to pořádnou vlnu nadšení i skepticismu. Jde snad o upravenou fotografii a touhu po slávě? Nebo takové místo opravdu existuje? Správně byla druhá možnost. Za netradiční duhový úkaz může podle vědců rozklad vegetace a uvolňováním přírodních olejů.
V bažině tak najdete kyselinu taninovou či duběnkovou, která se přirozeně nachází třeba v ořeších, dubové kůře, čajových lístcích nebo dalších rostlinách. Na hladině bažiny vytváří tenký film, který láme světlo a dotváří tak vzhled unikátní duhové podívané. Duhová bažina se údajně objevuje každé tři nebo čtyři roky vždy v období kolem února. Takže pokud nemáte na nadcházející měsíc nic plánu, vydejte se do Virginie!
Když se řekne Mauricius, řada z nás si jistě vybaví netradiční úkaz v podobě „podvodního vodopádu“, který najdete na každé druhé mauricijské pohlednici a stránce průvodce. Málokdo ale tuší, že je to právě Mauricius, který se může pochlubit dalším duhovým skvostem. V tomhle případě jde o Chamarel – kousek země hrající sedmi barvami.
Chamarel se nachází v oblasti tropických hor za pralesem a kávovníkovými plantážemi. Spolehlivý původ barevné půdy je dodnes velkým tajemstvím. Spekuluje se ale o tom, že barvy má na svědomí rozdílná teplota jednotlivých prvků při tuhnutí (lokalita je sopečného původu). Na rozdíl od dřívějška se dnes už Chamarelu neprojdete. Turisté tady totiž v minulosti půdu rozkrádali a tak si tenhle netradiční duhový úkaz můžete prohlédnout pouze z uctivé vzdálenosti.
Další nevadský skvost vznikl vlastně čirou náhodou. V roce 1916 v těchto místech navrtali první studnu. Roku 1964 ovšem při geotermálním testu systém tlak neudržel a voda se začala dostávat na povrch. Ze studny se tak rázem stal úžasný přírodní objekt, který jakoby ani nepocházel z naší planety. Gejzír hraje několika barvami – od zelené přes žlutou po všechny odstíny červené.
Možná byste to nečekali, ale i tady existuje život. V bezprostřední blízkosti gejzíru žijí ty nejodolnější organismy, které připomínají, jak mohl vypadat vznik života na Zemi. Kromě netradičního zbarvení je zajímavé i to, že gejzír je každým rokem vyšší.
Kamčatce je ne nadarmo přezdíváno „země ohně a ledu“. I v téhle pusté a Bohem i lidmi zapomenuté zemi ale existují duhové unikáty, které sem lákají turisty a cestovatele z celého světa. Jedním z nich je třeba duhová jeskyně. Tu najdete nedaleko sopky Mutnovskij, zhruba 72 kilometrů od Petropavlovska-Kamčatského, hlavního města kamčatského regionu.
Jeskyně hraje pestrými barvami – od žluté, přes červenou, až po magickou modrou. Unikátní je také její tvar, za který jeskyně vděčí silným sněhovým vánicím, při kterých je sníh stlačen a mění se na led. Led navíc není v různých částech jeskyně totožný. Jeho rozdílná tloušťka má za následek různě zbarvené odstíny jeskyně. Čím je led tenčí, tím více slunečních paprsků do jeskyně pronikne a dodá ji okouzlující smaragdovou barvu.
I Čína se může pochlubit netradičním duhovým úkazem. Jsou jím duhové hory, přesněji řečeno geologický park Zhangye Danxia Landform v provincii Gansu, který je od roku 2010 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Celý park se rozléhá zhruba na 40 km čtverečních. Za okouzlující barevnost tohoto místa může čas (asi 24 milionů let) a slunečný svit, který v různé intenzitě dopadá na pískovcové útvary, kde vytváří dokonalou podívanou. Ačkoli je geologický park umístěn v neobydlené oblasti, turisty sem sváží autobusy z větších měst.
V tomhle případě není duhové samotné jezero, ale spíše jeho kombinace s okolím. Jezero Hillier vypadá, jako by do něj nasypali několik náklaďáků jahodových žvýkaček. Někteří jeho barvu a podobu připisují bájným bytostem. Ve skutečnosti ale za unikátní růžovou barvu může řasa Dunaliella salina, která do jezera vypouští červené barvivo karotenoid. Kromě australského jezera Hillier se zabydlela také třeba ve španělské laguně Salada de Torrevieja. Jezero se nachází v bezprostřední blízkosti pláže a zasazeno je do bujné zeleně. Když se nad jezerem vytvoří duha, jen stěží byste hledali kouzelnější místo.
Náš výčet nejbarevnějších míst na planetě samozřejmě nemůžeme ochudit o výše zmíněný The Grand Prismatic Spring. Jezero je 90 metrů dlouhé a místy až 50 m hluboké. Každou minutu se z jeho středu dere na povrch neuvěřitelných 2100 litrů vody. Z vody se poté stane pára, která unikne do vzduchu. Netradiční vzhled a barvy jezírka mají opět na svědomí teplomilné bakterie (podobně jako u Morning Glory Pool ve Wyomingu). Pokud jim ale budou turisté ztěžovat práci, do budoucna po těchto místech nezůstanou ani památky.