Začněme pěkně od začátku. V polovině 11. století došlo na území dnešního Myanmaru (bývalá Barma) ke změně většinové víry. Díky králi Anawrahtovi zde převládl buddhismus a bylo třeba to dát okázale najevo. V Baganu se to povedlo nejlépe. Na tamních pláních vyrostlo na 4400 pagod, stúp a mnoho dalších zdobených architektonických skvostů viditelných z velké dálky. Nádhera.

V dobrém stavu se dochovaly stovky menších věžiček, ale i velké chrámy. Tak jako chrám Ananda na obrázku.

Zdroj: bigstock.com

Jenomže po dvou staletích se stalo něco, co donutilo lid tuto krásu opustit. Úplně přesně nevíme, co se stalo. Pravděpodobně za to mohou nájezdníci z Mongolska nebo z Číny, historici se kloní spíše ke druhé variantě. A tady začala změna baganské krajiny. Obránci totiž pravděpodobně spoustu staveb rozebrali, aby z nich udělali opevnění.

Další posvátné chrámy a stúpy padly nebo byly zásadně poničeny roku 1975 při zemětřesení, ovšem dvě tisícovky zůstaly a vypadají dnes mezi bující vegetací opravdu skvěle. Ještě krásněji vše vypadá, když za řeku Iravádí, v jejíž zátočině se celé starobylé město rozkládá, večer zapadá slunce. Takovou fotku by si neměl nechat ujít nikdo, kdo tudy projíždí.

Hranice s Čínou jako obvod České republiky

Bagan najdeme v Myanmaru, v zemi, kterou jsme dříve znali pod názvem Barma. Nejvíce sousedů na světě, 14, má Čína a právě Myanmar patří mezi ně. Po Mongolsku, Rusku a Indii má s tímto velestátem čtvrtou nejdelší hranici (měří celkem 2185 km). Pro zajímavost, délka hranic České republiky se všemi čtyřmi sousedy dohromady je jen o něco delší – 2326 km.

Mniši v Baganu mají turisty rádi.

Zdroj: bigstock.com

Mimochodem, když se podíváte na stránku Myanmaru na webu českého ministerstva zahraničí, vykoukne na vás jako titulní fotka obrázek Baganu při západu slunce. Tohle místo je pro Barmu zkrátka typické. Uvidíte ho leckde, ale žádná fotka nedokáže ukázat skutečnou krásu tohoto místa.