Zagrebačka a její 60 metrů dlouhá trať

Lanovka naprosto strategicky spojuje Dolní a Horní Město. Ačkoli jezdí na trati dlouhé jen 60 metrů, což z ní činí nejkratší pozemní lanovku na světě, ušetří místním (i turistům) ani ne tak čas, jako spíš propocené oblečení. Když se totiž vydáte na té samé trase pěšky, čeká vás něco přes dvě minuty na schodech. Lanovkou překonáte vzdálenost zhruba za minutu a pár sekund, nicméně dámy ocení nerozteklou řasenku a pánové suchou košili.

Na počátku byla nevole

Podobně jako Pařížané neměli nejdřív příliš v lásce Eiffelovku, ani místní obyvatelé nebyli z lanovky nadšení. Pravidelný provoz tu začal v dubnu 1893 a lanovku poháněla pára. Jakmile ale došlo k přílišnému poklesu tlaku, lidé museli vystoupit a lanovku do cíle dotlačit. Kdo by radši nešel sám pěšky… Jakmile ale parní stroj ve 30. letech vystřídaly elektrické motory, bylo to už „jiné kafe“.  

Pro turisty není lanovka ani tak úspora času jako spíš zážitek.

Zdroj: Bigstockphoto

Dnešní podoba je ze „sedmdesátek“

Lanovka má dva vozy, v každém je 16 míst k sezení a 12 ke stání. Překonáte s ní převýšení 30,5 metru, sklon je 52 %. Trať tvoří viadukt s osmi půlkruhovými oblouky a i přes každodenní námahu zatím nedochází k deformaci. Pod lanovkou jsou dokonce obchody se suvenýry a umělecká galerie. Spodní stanici lanovky najdeme na Tomicevově ulici, horní stanice se nachází na Strossmayerově promenádě. Lanovka jezdí každých 10 minut. Pro turisty je to příjemný zážitek. Jedna jízda stojí v přepočtu asi 15 korun.

Autenticita i bezpečnost na prvním místě

Protože každý stroj má svou životnost, lanovka byla na konci 60. let zastavena, aby se na ní mohla uskutečnit rekonstrukce. V novém pak znovu vyjela v roce 1974 a od té doby prochází každoroční pečlivou údržbou. Dnešní stanice už jsou taky „jen“ repliky těch původních, vznikly díky nadšeným architektům a památkářům.

Za dobu, kdy lanovka v 19. století svůj provoz odstartovala, se na ní nestala ani jedna nehoda. Dohromady překonala na 4 000 kilometrů.

Zdroj