Asi každý z nás už měl to štěstí a během horkých letních nocí zahlédl blikající světlušku. Věděli jste ale, že bioluminiscenci ovládají taky další živočichové?
Máme pro vás obsáhlou galerii těch, kteří jsou vybavení světelnou signalizací a nebojí se ji použít. Zalíbí se vám nejvíc světélkující moře na Maledivách, nebo novozélandské jeskyně, jejichž stropy vypadají jako půlnoční nebe?
První zmínky o „věcech, které nejsou viditelné za denního světla, ale jen ve tmě,“ jsou staré skoro 2 400 let. Ve svých spisech je zmínil řecký filosof Aristoteles. U nás mezi zástupce světélkujících živočichů patří jenom světlušky. Ve světě žije ale dalších zhruba 620 druhů, kteří bioluminiscenci ovládají.
Svítit dokážou nejen brouci, ale taky řasy, houby, medúzy, štíři nebo červíci. Pojďte společně s námi na fascinující virtuální podívanou, kde vám odhalíme ty nejkouzelnější snímky s příklady bioluminiscence z celého světa.
U nás se světluškám často přezdívá svatojánské mušky nebo broučci. Američani jim ale neřeknou jinak, než „modrý duch“. Jejich jedinečná schopnost, která má za cíl přilákat potenciálního partnera, je ale fotografy zvěčňována prakticky na celém světě. Kromě Česka a Ameriky najdete světlušky taky v Zemi vycházejícího slunce – v Japonsku.
Bioluminiscenci ovládají taky některé medúzy. Konkrétně jedna – medúza pohárkovka ale dokázala víc, než jen fascinovat svou jedinečnou vlastností. Britští vědci totiž v minulosti použili svítící látky této medúzy k tomu, aby vyvinuli novou metodu zobrazování rakoviny v lidském těle. Díky svítící látce, speciálně upravené pro lidské tělo, je totiž možné odhalit rakovinové bujení mnohem efektivněji.
Tuhle vlastnost dokáže ovládat i řada ryb. Příkladem jsou třeba samci ostnouploutvých ryb, kteří dokážou ve vodě blikat. Umožňuje jim to zvláštní tkáň na spodní straně břicha, která láká potencionální partnerky.
Svítit ale dokážou taky ryby z čeledi světloočkovitých. Ty mají zase pro změnu v orgánu pod očima nashromážděné bioluminiscenční bakterie, které jim umožňují snadnější lov, seznamování, ale i únik před predátory.
Asi nejznámějším zástupcem světélkujících hlubinných ryb je ďas mořský, který láká své oběti na světélkující „baterku“, která se vyvinula z hřbetní ploutve. Málokdo ale tuší, že ačkoli moře a oceány jsou světélkujícími živočichy doslova prošpikované, ve sladké vodě nežije ani jeden.
Pokud bychom hledali místo, kde je šance na spatření různorodých světélkujících živočichů opravdu vysoká, rozhodně musíme zmínit Nový Zéland. Tady totiž světélkuje kde co - od stropů jeskyní, přes lesy, až po stromy nebo rostliny.
Místo si totiž oblíbili vzdálení příbuzní našich komárů, kterým místní neřeknou jinak než glowworms. Dravé larvy z rodu Arachnocampa Luminosa na své třpytivé světlo lákají potravu a to vcelku zajímavým způsobem. Každá larva ze svého hnízda totiž spouští až sedmdesát vláken, která jsou obalená světélkujícím slizem. A čím hladovější larva je, tím více svítí.
Světélkující moře na Maledivách jste pravděpodobně v minulosti už viděli. V tomhle případě za něj nemohly ryby, ale plankton vydávající zářivě modré studené světlo, které změnilo maledivské pláže v místa z bájných fantasy příběhů a dávno zapomenutých dětských pohádek.
Bioluminiscenci ovládají taky některé druhy štírů, chobotnic, a dokonce i hub. Jedním příkladem za všechny je houba pařezník, která parazituje na rozkládajících se pařezech. Proč přesně vydává světlo a jakou evoluční výhodu jí to přináší? Na to zatím věda nezná odpověď…