Metropolis, jak se mělo superměsto jmenovat, ale nakonec nevzniklo.

Zdá se to jako utopie, ale od člověka, jehož jméno v mnoha jazycích inspirovalo pojmenování žiletek, a který založil dodnes fungující firmu patřící k úspěšným nadnárodním koncernům, to nezní tak nereálně. Projekt ovšem ztroskotal na tehdy ne dost dobře představitelné velikosti města a na přílišném megalomanství autora. Byl však na svou dobu obdivuhodně vizionářský.

Další článek o nerealizovaných nebo neobydlených městech:

• Chátrající Čína: Města duchů v miliardové zemi

Moderní architekti skřípou zuby při procházkách po úzkých chodnících center velkých měst. Automobilová doprava vzala městu spoustu míst, kde se lidé mohli setkávat a klábosit o počasí či o čemkoliv jiném. Dnes „letí“ široké cesty pro pěší a rozsáhlé odpočinkové zóny zasazené do přirozených center měst. Podobnou vizi měl i Gillette už před sto dvaceti lety.

Pán žiletek snil o městě se symetricky uspořádanými domy ve tvaru šestiúhelníku, takže kolem každé stavby v Metropolis by vedlo šest různých ulic. Na většině střech by se zelenaly zahrady, což také koresponduje s trendy současnosti. Mnoho míst strategických poloh by sloužilo jako půjčovna městských kol, to se například New York City povedlo po dlouhých přípravách zrealizovat až v létě 2013.

Metropolis pan Gillette nakonec nepostavil, přesto za sebou zanechal výraznou stopu. Jmenuje se po něm, vlastně po jeho společnosti, například tenhle stadion hráčů amerického fotbalu New England Patriots.

Zdroj: Jack newton (Wikimedia Commons), licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic

Ulice, které se nikdy nevyprázdní

Budovy, kde lidé žijí, pracují, stravují se a relaxují, měly být přesně strategicky rozmístěny tak, aby všechny části města žily po celý den a nestávalo se, že některé čtvrti zely prázdnotou v dopoledních hodinách a jiné zase odpoledne.

To všechno mělo být poháněno energií vyráběnou elektrárnami u Niagarských vodopádů. K tomuto dílu si proto chtěl autor přizvat i průkopníka střídavého proudu Nikolu Teslu. Díky jeho nápadům mělo být celé gigantické město energeticky soběstačné.

Plocha gigantické metropole měla pohltit velkou část území jižně od jezera Ontario, zasahovala by i do města Rochester nedaleko Niagarských vodopádů.

Zdroj: Evillary (Wikimedia Commons)

Neposedný obchodník vybudoval žiletkové impérium

Ale kdo vlastně byl King C. Gillette? Velmi neposedný pán často cestující napříč Spojenými státy. Pro někoho, kdo chtěl zbohatnout obchodem a neustále vymýšlel nové projekty, to ale byla nutnost. O světoběžnictví, tedy spíše amerikoběžnictví, svědčí pár údajů z jeho života: narodil se ve Wisconsinu, vyrostl v Illinois, hodně obchodních aktivit měl na západním pobřeží, dožíval ale na druhém konci států v Kalifornii.

Nutno podotknou, že neposednost se mu zúročila, a tak se z jeho holicího strojku, jenž sice nebyl úplně revoluční, jen si z výtvorů konkurence vzal to nejlepší, stal hit. Pomohl jim také dosud nevídaný obchodní model prodávat samotné strojky velmi lacině a vydělávat spíše na prodeji lehkých tenkých ocelových břitů. Zrealizovat myšlenku superměsta se mu ovšem nepodařilo.

• A hodně podobnou vizi měl jeho krajan, magnát Henry Ford uprostřed zelené brazilské džungle. Skončilo to stejně neslavně.

Nenechte si ujít upozornění na nejnovější články prostřednictvím naší facebookové stránky Chci procestovat celý svět.