Formální název pro Xieng Khuan je Buddha Park. Jinak název Xieng Khuan znamená ve volném překladu do češtiny spirituální město. Zajímavostí je že, tento duchovně laděný areál leží hned u hranic s Thajskem, které odděluje mocná řeka Mekong a tzv. most přátelství.

Lidé blíže neseznámení s kulturním dědictvím téhle části planety mohou klidně to, co vidí v parku, po vstupu ihned označit za surrealistické a bizarní sochařské výjevy. Na lidi zde totiž číhá mnoho démonských tříhlavých hadů (známe je jako nágy), přítomný je také mírumilovný sloní bůh Ganéša nebo hlavní hinduistický bůh a stvořitel všehomíra – Brahma. Ten má čtyři tváře a osm rukou. 

Kolik očí máš, tolikrát jsi bohem.

Zdroj:

Shutterstock

Hlavní atrakcí parku je strašidelné bludiště symbolizující peklo a nebe

Ležící Buddha, podpírající si rukou svou moudrou hlavu, je zkrátka nepřehlédnutelnou a monumentální dominantou celého areálu. Na délku má asi 43 metrů a výšku asi 20 metrů. Socha má znázorňovat poslední okamžik Buddhy před dosáhnutím parinirvány, tedy momentu smrti fyzického těla a plného dosažení stavu nirvány.   

Jedním ze symbolů parku je právě tahle socha.

Zdroj:

Shutterstock

Druhým hlavním bodem, který přitahuje spouště turistických fotoaparátů, je socha připomínající obří dýni či meloun. V tomto případě má jít o symboliku naší planety. Vchod do této vskutku velmi bizarní stavby vede ústy rozzuřeně šklebícího se démona. Vnitřek dýně je navržen tak, aby návštěvník měl dojem, že kráčí z pekla až do nebe (nejlepší venkovní vyhlídka na celý park). 

Račte vstoupit...

Zdroj:

Shutterstock

Strašidelné? Možná. Fascinující? Určitě!

Zdroj:

Lisa-s / Shutterstock

Buddha Park byl vybudován vizionářským jogínem

Excentrický mystik Sulilat zmíněný v mezititulku se narodil v Thajsku a také v něm i zemřel. Ale největší ohlas mezi lidmi získal v sousedním Laosu, kde v roce 1958 postavil za pomoci svých oddaných studentů a následníků neuvěřitelný Buddha Park.

Ve svém životě si také mimo jiné synkreticky sloučil hinduismus, buddhismus, taoismus, konfucianismus a primitivní animismus do vlastního náboženského směru, který se dále snažil šířit světem.

Jsou v tomhle parku jsou opravdu velkolepé.

Zdroj:

Shutterstock

Pro politické nepokoje v zemi se Sulilat rozhodl odejít do své vlasti – do Thajska. Stačilo jen přebrodit řeku Mekong a byl doma. Ale ani tady dlouho nezahálel a pustil se do budování Buddha Parku s druhým pořadovým číslem. V roce 1978 začal s výstavbou parku Sala Keoku. Ten je asi 30 min jízdy autem vzdálený od jeho prvního navrženého parku v Laosu. Takže případně můžete zabít dvě mouchy jednou ranou a podívat se na oba parky během jednoho dne.  

Skončíme ne úplně pozitivně. Na smrti Bunleua Sulilata se totiž podílela jedna jeho obří socha. Sulilat nešikovně spadl z obří skulptury v parku Sala Keoku, což podlomilo jeho fyzické zdraví. Ve věku 64 let v roce 1996 následně umírá. Jeho mumifikované tělo si můžete prohlédnout v betonovém pavilonu jeho druhého architektonického dítěte – parku Sala Keoku.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3