A proč jsme si vybrali pro interview paní Kateřinu Petříčkovou, výkonnou ředitelku Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA)? Důvod byl jednoduchý - chtěli jsme ji o něco blíže poznat, kdo že je ta sympatická a energická žena, která hrdě nastavuje za asociaci tvář všem českým i zahraničním médiím. A poznat jak její osobní názory, tak i profesní.  

Jak jste se vůbec dostala do cestovního ruchu?

S cestovním ruchem jsem začala hned po střední škole. Moje maminka založila v roce 1996 cestovní kancelář Skalla (od roku 2001 SKALLA CZ s.r.o., pozn. redakce) se specializací na pobytové zájezdy s autobusovou dopravou do Itálie a Chorvatka. Při studiu na Vysoké škole ekonomické mě pozvolna začleňovala do našeho rodinného podnikání a mě to začalo bavit (usmívá se). Po čtyři sezóny jsem pracovala převážně v kanceláři – prodej, tvorba nabídek a marketing. Práci delegátky jsem si sice vyzkoušela, ale nebylo to nic pro mě (směje se).

Jaký je váš největší cestovatelský zážitek v životě, na který často vzpomínáte?

Po absolvování bakaláře jsem odjela na pracovní pobyt do USA, do Národního parku Glacier National Park ve státě Montana u kanadských hranic. Pracovala jsem celé léto v horském hotelovém resortu. Říkali jsme tomu (na chvíli se zasní) „letní tábor snů pro dospělé“, protože o zaměstnance bylo znamenitě postaráno, měli jsme se tam jako v bavlnce … zajímavá práce v hotelu, skoro žádné starosti, fajnová parta lidí z celého světa. Nejbližší město bylo od nás vzdáleno 2 hodiny jízdy autem. Jen si to představte, všude okolo kouzelná příroda, lesy, zasněžené hory a ledovcová jezera, prostě nádhera, to nelze ani slovy popsat! Zážitků jsme měli opravdu nespočetně a jeden obzvlášť zajímavý – při jedné túře, asi tak 150 metrů od nás, nám přes cestu přeběhla medvědice grizzly s mláďaty. Nebyli jsme schopni slova, ani reakce …

Many Glacier a rok 2010.

Zdroj: Kateřina Petříčková

Co si při cestování nejvíce užíváte?

Nejvíce mě na cestování baví samotná příprava cesty a těšení se na dovolenou. Pokud jedu do exotiky, mám ráda klasickou kombinaci poznávačky s pobytem. To víte, já jsem Býk (směje se), a to znamená, že mám ráda smyslové požitky – hezká místa s příjemnou atmosférou, dobré jídlo a víno nebo kvalitní hudbu. Vloni jsem byla dva týdny v Mexiku, kde jsme projeli mikrobusem 7 států křížem krážem a vnímali to úžasné prostředí, historii a milé lidi. Zažili jsme v Mexico City oslavy svátku Día de Muertos, našich dušiček, kdy se místní oblékají do kostýmů kostlivců, tančí a slaví, a všude jsou květinové dekorace z afrikánů. Jsem také ten typ člověka, který dokáže ocenit na dovolené i moment „improvizace“. Na dovče v turecké Alanyi, která je pro většinu turistů typickou pobytovou destinací, jsme si půjčili motorku a zajeli trochu „na slepo“ do vnitrozemí a najednou ani nevíte jak, a pijete čaj s místními, trháte si u cesty plody opuncie a koupete se v řece – prima zážitek, tak trochu „off-topic“ klasického zájezdového programu.

Takže jste spíše aktivní cestovatel. A co třeba taková četba na pláži? Jste i ten typ člověka, co si rád na dovolené čte?

Dovolenou si bez dobré knížky neumím představit (usmívá se). „Ujíždím“ na ruském realismu. Dostojevskij, Čechov a Tolstoj – to je moje krevní skupina. Jinak se musím přiznat, že si také velmi ráda v letadle čtu klasické tištěné průvodce (směje se).   

Existují na světě místa, která byste označila za vaše tzv. srdcovky?

Tak srdcovou destinací pro mě je rozhodně Itálie, která má všechno, co zbožňuju – krásné sjezdovky, výbornou gastronomii, světové památky a přátelské lidi. Z Itálie Řím, kvůli své jedinečné historii, nebo Sorrento u Neapole. Jinak mým velkým snem je podívat se do Kanady a do národních parků v Keni a Tanzánii s koupáním na Zanzibaru.

Z cesty po Mexiku 2014

Zdroj: Kateřina Petříčková

Přejděme nyní k vaší práci. Co vás na ní baví?

Určitě pestrost mé práce (zamyslí se). Mám na starosti primárně komunikaci se členy a s médii, včetně rádií, televize, novin a odborných magazínů, pak organizaci akcí a informační servis pro členy, rozhodně nemám čas se nudit (směje se). Na naší asociaci se mi líbí, že nejsme žádnou zkostnatělou institucí, ale umíme rychle reagovat na požadavky našich členů. Řešíme u nás všechny záležitosti smysluplně a lidsky, ne podle nějakých vzorců chování z minulé doby. Díky naší rodinné cestovce dokážu plně porozumět problémům, které dennodenně cestovkáře trápí a které řeší. Jako velkou výhodu své práce vnímám i to, že máme přístup k těm nejnovějším informacím z evropské legislativy (AČCKA je od roku 2005 členem prestižní evropské asociace ECTAA sdružující národní asociace cestovních kanceláří a agentur členských zemí EU, pozn. redakce). Vážím si, že pracuji se skutečnými odborníky v cestovním ruchu, se vzdělanými a především slušnými lidmi.  

Jak vy osobně vnímáte cestovní ruch teď vs. před 15 lety?

Domnívám se, že podnikání v cestovním ruchu bylo dříve daleko jednodušší než teď. Nemám na mysli pouze legislativu vstřícnější k podnikatelům, ale tehdy stačilo polepit autobusy, několik reklam v místním rádiu, vytisknout katalog a bylo to. Lidé o vás věděli a nakupovali zájezdy tak nějak sami od sebe. Dnes je daleko větší konkurence ve smyslu poskytování kvalitních služeb. Navíc každá sezóna je pro cestovku úplně jiná a je potřeba na změny včas reagovat.

A troufla byste si předpovědět, kam se vývoj v cestovním ruchu bude dále ubírat?

Rozhodně netroufla (směje se). Ale pokud bych měla odpovědět, tak podle mě mají budoucnost pouze ty cestovní kanceláře, které se specializují na určitou destinaci nebo segment zákazníků. Cestovatelé budou chtít dobrodružné, autentické zážitky a unikátní destinace, nic ve stylu „tam jsem byl taky“, rodiny s dětmi budou vyžadovat absolutní kvalitu služeb, chyby se nebudou odpouštět.

S mamkou v Miláně 2014.

Zdroj: Kateřina Petříčková

Máte nějaké motto či recept na úspěch a štěstí, podle kterého se v životě řídíte?

(chvilku se zamyslí) Já žádný recept nemám. Ale ke všemu, co v životě dělám, přistupuju se slušností, pokorou a pílí. Myslím si, že právě ta slušnost a pokora chybí nastupující generaci mladých lidí. Jeden můj přítel o této generaci říká (tváří se pobaveně), že je to generace tzv. 2 K = Všichni chtějí Kilo a Káru :-)

Stíháte se kromě své hlavní práce věnovat ještě něčemu dalšímu?

Snažím se (směje se). Mimo práci v asociaci a v rámci svého doktorského studia vedu seminář o cestovním ruchu na Vysoké škole ekonomické, pracuji na vědeckých článcích a občas vypomáhám s naší cestovkou. Pak se také účastním jednoho zajímavého projektu z Katedry cestovního ruchu o bariérách, které brání rozvoji cestovního ruchu v ČR, jehož výstupy brzy publikujeme. Ve zbývajícím volném čase cestuji, věnuji se partnerovi a rodině a tančím salsu.

A s jakými lidmi z cestovního ruchu byste si ráda přečetla další rozhovory na našem portálu?

Každé setkání prezidia asociace se těším na názory pana Tomáše Cikána (generální ředitel a spolumajitel cestovní kanceláře ESO travel), takže určitě s ním, a také bych si ráda přečetla rozhovor s Jiřím Kolbabou (cestovatel, fotograf a spisovatel, viceprezident Českého klubu cestovatelů). No napadá mě spousta dalších šikovných lidí (usmívá se), např. pan Jaroslav Michal (ředitel cestovní kanceláře Pangeo tours), zapálený cestovatel, stejně jako Petr Burian (majitel cestovní kanceláře Periscope Skandinávie), jenž zná severské země jako své boty, nebo taky paní Jitka Popelková (jednatelka cestovní kanceláře LIVINGSTONE), specialistka na exotiku.