I v krutých mrazech z kopce stoupá horká pára. Přezdívá se mu „česká sopka“ a je součástí Českého středohoří, asi čtyři kilometry západně od Lovosic. Jedno z nejzajímavějších zákoutí Čech nese jméno Boreč a rok co rok přitahuje zástupy turistů z celého Česka i zahraničí. Nejatraktivnější je vrch v zimě, kdy se v okolí puklin neudrží sníh. Teplotní rozdíl mezi unikajícím vzduchem a okolím bývá až 16 stupňů, což vyhovuje teplomilným rostlinám, které teploty pod bodem mrazu nesnášejí.
Číst si o Boreči a prohlížet nespočet fotografií není to samé jako navštívit vrch osobně. I přes kruté mrazy se u něj v zimě srocují zástupy turistů. Mnozí o vrchu hovoří jako o mytickém nebo ezoterickém místě, jiní se nemohou na tuhle přírodní raritku vynadívat. Pokud se sem ale chcete vydat v létě, rádi vám to rozmluvíme. Během letních měsíců totiž vrch spí a chystá se na své zimní představení.
Efekt kouřící hory je patrný až při minus deseti stupních, proto se na tuhle túru důkladně vybavte. Naučná stezka začíná ve vesničce Režný Újezd. Ačkoli je snadno přehlédnutelná, přesto jí denně projdou desítky lidí toužících po netradičním přírodním divadle. V zimě tudíž počítejte s větším návalem, který vás ale od výstupu nesmí odradit.
Stezka vede nejprve po úpatí kopce k západnímu svahu, kde se nachází lokalita klíčová k pochopení celého borečského přírodního unikátu. Ve skalním defilé tu vystupuje rozpukaná šedohnědá hornina trachyt, k jejímuž obnažení přispěl v minulosti malý lom. Právě v tomhle místě ústí na povrch pukliny, kterými teplé nitro kopce nasává chladný vzduch.
S přibývající výškou se ale struktura stezky mění. Sněhová pokrývka je stále tenčí a turisté začínají odhazovat šály i čepice. Na některých místech se dokonce objevuje holá půda. Nad těmito místy se začíná pomalu ale jistě objevovat viditelná pára, která společně s nadmořskou výškou houstne. Na vrcholu kopce se vznáší pára prakticky všude a nelze jí přehlédnout. Z největších puklin horká pára fičí skoro jako ze zapnutého fénu.
Na vrcholu kopce už rukavice ani čepice nepotřebujete. Ti nejodvážnější se zbavili i svršků a pobíhají zde nazí do půli těla. Hřejí se totiž v proudu vnitřní energie Země, který může některým připomínat pravé a nefalšované peklo. V okolí puklin se dokonce vyskytují specifické živočišné i rostlinné druhy, díky nimž je místo od roku 1951 chráněno jako národní přírodní památka.