Kontrolujete večer před spaním bubáky pod postelí? Pak byste se na nejvyšší horu světa asi nevydali. Na jejím vrcholku prý totiž straší.
Jinde na vás kromě extrémních mrazů čekají i strmé trasy, které pro jejich bezpečnost nikdo kromě jediného Čecha nezvládl vylézt vícekrát. A víte, co má společného Brad Pitt s nejvyšší horou Oceánie? Že ne? Tohle všechno a ještě mnohem více se dočtete v dnešním článku!
Nejvyšší hora světa (pokud nebereme v potaz havajskou sopku Mauna Kea, která sice měří celých 10 205 metrů, ale je z velké části pod mořskou hladinou) byla pojmenována po britském zeměměřiči Georgi Everestovi. Střecha světa přitahuje nejen profesionální horolezce, ale i fyzicky zdatné dobrodruhy. I když výstup jihovýchodní cestou od Nepálu není technicky příliš náročný, vyžádala si hora už několik obětí, po kterých zbyly jen potrhané batohy nebo cepíny. Místní věří, že duchové těchto nepohřbených nebožtíků řádí na vrcholcích a vydávají podivné zvuky.
Hoře K2 neřeknou mnozí jinak, než „zabiják“. Důvodem je nepochybně skutečnost, že se tady událo nejvíce nevydařených pokusů o výstup na vrchol. Svahy jsou totiž podstatně strmější a náročnější než třeba v případě Mount Everestu. Zajímavostí taky je, že na vrchol hory vede v současné době asi desítka tras a jediným člověkem na světě, který na vrchol vystoupil vícekrát, je český horolezec Josef Rakoncaj (roky 1983 a 1986).
Nejvyšší hora Indie a třetí nejvyšší hora světa znamená v překladu z tibetštiny „Pět pokladnic velkého sněhu“. Název hory je pravděpodobně odvozen od pěti vrcholů masívu, z nichž čtyři přesahují výšku 8 400 metrů. První pokus o zdolání hory proběhl v roce 1905. Mezinárodní expedice se snažila horu pokořit směrem od jihozápadní stěny. Pokus však skončil tragicky. Ve výšce 6 400 metrů totiž expedici překvapila lavina. Prvními kdo se následně prošli po vrcholu hory Kančendženga, byli členové britské expedice George Band a Joe Brown v roce 1955.
Pokud se vydáte na Everest nebo čtvrtou nejvyšší horu Lhoce od jižního sedla, část trasy půjdete společně. Cesty se rozcházejí až ve výšce 7 800 metrů. Lhoce se může pochlubit 3,2 kilometrů vysokou stěnou, která je vůbec tou nejstrmější svého druhu na světě. Prvovýstup zde uskutečnili dva horolezci Reiss a Luchsigner 18. května 1956.
Makalu je kvůli strmým stěnám a ostrým hřebenům považován za jednu z nejobtížněji dosažitelných osmitisícovek na světě. Dokonalá pyramidová struktura se čtyřmi ostrými hřebeny překazila prvovýstup jedenácti expedic, které se sem vydaly. Pouze pět ze zmíněných šestnácti nakonec vrchol pokořilo. V současné době existují pouze dvě stovky lezců, kteří na horu vylezli. Na jejích svazích pak zůstalo více než dvacet nešťastníků, kterým hora vzala naději i život.