Samozřejmost pro jedny, výzva pro druhé

Ulevit si na úpatí nejvyšší hory světa, když v blízkém ani vzdáleném okolí není jediná toaleta, má pouze jedno řešení. Bohužel lidí, kteří touží pokořit nejvyšší horu světa, rok od roku přibývá. Každý rok se o výstup na horu pokouší tisícovky horolezců. Podle některých odhadů jich bývá v jedné sezoně až 1 200 a spolu se svými podpůrnými týmy vytvoří na úpatí hory každý rok malé městečko. A v něm najdete všelicos – od moderních kávovarů po generátory i televize, na kterých horolezci sledují oblíbené filmy. Jakmile místo opustí, zůstává po nich obrovské množství odpadků – od kyslíkových lahví přes obaly od potravin až po zmíněné výkaly. A to je výzva pro jiné horolezce, kteří touží udržet Mount Everest čistý a nedotčený jako kdysi.

Každou sezónu se snaží horu pokořit více než 1 200 horolezců.

Zdroj: bigstock.com

Dobrovolníci nestačili

Už několik let sbírají Šerpové a dobrovolníci odpadky do plastových pytlů. Bohužel jejich pomoc nestačí. Hora se i přes jejich snahu v odpadcích topí. Největším problémem současnosti ale nejsou ani tak plastové obaly, jako lidské výkaly. Jen pro představu – odhaduje se, že za dva měsíce, kdy se tu průměrný horolezec zdrží, vyprodukuje až přes 20 kilogramů exkrementů. I kdyby se tu zdržovala pouze tisícovka lidí, máte tu za sezonu 20 tun odpadu. Jediným pozitivem na tom všem je skutečnost, že lidské fekálie poměrně brzy zmrznou. Jen díky tomu se podařilo dobrovolníkům v letošní sezóně nashromáždit přes 14 tun výkalů. Ty se následně zakopávají v Gorak shep, zamrzlém dně vyschlého jezera ve výšce přes pět tisíc metrů.

Bioplynka je zatím v plenkách. Aby mohl být projekt realizován, musí se na něj vybrat dostatek finančních prostředků.

Zdroj: bigstock.com

Dobrota v hrníčku

Šerpové a dobrovolníci, kteří se v okolí Mount Everestu pohybují, říkají, že pokud jdete ze stanu do stanu v táborech II. až IV., prakticky každý váš krok je od jedné hromádky ke druhé. Když si navíc chcete roztopit sníh a ohřát se teplou vodou, asi nemusíme dvakrát zmiňovat, co v hrníčku najdete. Tento nepříjemný problém by měl v budoucnu vyřešit nápad jistého Garryho Portera, horolezce a inženýra, který se o výstup na Everest neúspěšně pokusil v roce 2003 a k Himálaji si vytvořil vřelý citový vztah. Chce zde vybudovat bioplynovou stanici, s jejíž pomocí by se dal lidský odpad přeměnit na hnojivo a methan, který by mohli využívat místní obyvatelé pro svou potřebu. Vzhledem k nízkým teplotám navrhuje Porter zakopat bioplynku do země a obložit ji izolací. Teplo by pak dodávaly solární panely a baterie, aby stanice mohla fungovat i v nočních hodinách. V současnosti je projekt ve fázi přípravy. Porter společně s přáteli založil skupinu Mount Everest Biogas Project a snaží se na celý projekt vybrat dostatek peněz.