Patříte mezi hrdé majitele kočky, nebo se u vás dokonce prohání více kočičích parťáků? Pak budete čas od času nepochybně řešit, jak kočku (případně kočky) přepravit z jednoho místa na druhé. Aby všechno klaplo na jedničku, měli byste si osvojit alespoň několik základních triků.

Na cestování zvykejte už od koťátka

Kočky jsou nesmírně teritoriální zvířata. Navíc milují svůj komfort a domácí pohodičku. Když je tedy z jejich bezpečného prostředí bez přípravy vytrhnete a posadíte do auta, vlaku nebo letadla, zaděláváte si na pár pořádných škrábanců a kousanců (v tom lepším případě) i riziko, že kočku stres z cestování nepěkně poznamená.

Co tedy dělat? Rozhodně zvykat kočku na cestování už od malička. Přece jen chlupatou kuličku přemístíte snáz než čtyřkilového tygra, který udělá všechno proto, aby z auta co nejdřív zmizel.

Vyrážejte proto s kočkou na pravidelné očkování a prohlídky k veterinárnímu lékaři a nezapomeňte ji po každé vydařené návštěvě odměnit oblíbeným pamlskem. A kdo ví, třeba se cestování kočce tak zalíbí, že pořídíte postroj a budete vyrážet na společné výlety stále častěji.

Kočku před cestou nepřekrmujte a zmírněte stres oblíbenou hračkou nebo menším pamlskem.

Zdroj:

Bigstockphoto

Pořiďte vhodnou výbavu

Ať vás ani nenapadne cestovat s kočkou na sedadle pro spolujezdce, nedej bože na palubní desce! Chlupatý rarach bude během cesty vše, jen ne klidný. A lovit vyděšenou kočku pod sedačkou či plynovým pedálem – to je „určitě“ sen každého zodpovědného řidiče.

Pořiďte proto pro kočku plastovou přepravku s kvalitním zavíráním, případně speciální tašku na přepravu menších zvířat. Hodit se může i speciální postroj nebo kšírky. Protože je kočka neskutečně chytré a inteligentní zvíře, poměrně brzo zjistí, že přepravka slouží nejčastěji k tomu, abyste ji převezli k veterináři nebo na jiné místo, kde se jí ani trochu nebude líbit.

Počítejte tedy s tím, že dobrovolně vám do přepravky (příp. tašky) vleze asi jen stěží. Proto jí cestu do boxu zpříjemněte třeba oblíbenou hračkou nebo dobrým pamlskem. Pokud nic z výše uvedeného nezabere, bude potřeba přepravku otočit otvorem vzhůru, kočku uchopit za kožní řasu za krkem a do přepravky ji opatrně spustit.

Pokud se kočce cestování zalíbí, můžete s ní podnikat i delší výlety.

Zdroj:

Bigstockphoto

Nepřekrmujte a minimalizujte stres

Před návštěvou veterináře nebo dlouhou cestou není vhodné kočku překrmovat. Jednak by se mohla vlivem stresu v přepravce pozvracet (a v tom horším případě dokonce vlastními zvratky udusit) nebo se v čekárně rozhodnout, že plná střeva potřebují vyprázdnit. A hledat na takovém místě kočičí záchod s vhodným stelivem je taky tak trochu „psina“.

Protože je cestování pro naprostou většinu koček obrovským stresem, zkuste ho zmírnit nejen zvýšenou péčí o kočičího parťáka, ale taky nejrůznějšími spreji, případně speciálními bylinkovými kapkami. Pokud je kočka opravdu neklidná a vystresovaná, můžete si u veterináře během další návštěvy vyzvednout speciální přípravky na zklidnění (často sedativa). Ty kočce aplikujte dle příbalového letáku s dostatečným časovým předstihem.

Většina koček cestování nesnáší. I mezi nimi se ale najdou výjimky.

Zdroj:

Bigstockphoto

Jak vyřešit delší cesty?

Pokud necestujete jen k veterináři a zpátky, ale plánujete s kočkou delší výlet nebo dokonce dovolenou, nezapomeňte jí s sebou nabalit veškerou výbavu (ideálně v cestovní velikosti). Chybět by vám tak rozhodně neměla kočičí toaleta se stelivem (kočkolitem), na které je kočka doma běžně zvyklá, lopatka na kočkolit, igelitové sáčky, konzervy, suché krmivo, pamlsky, miska na krmivo a vodu, kartáč (furminátor), pelíšek a oblíbené hračky.

V případě, že cestování s kočkou zahrnuje leteckou přepravu, o jejích podmínkách se informujte s dostatečným časovým předstihem. Některé letecké společnosti umožňují cestování s kočkou přímo v kabině letadla, jiné jsou nekompromisní a zvíře přepravují pouze v zavazadlovém prostoru. Vždy je také potřeba ověřit, zda vybraná země přepravu živých zvířat povoluje a za jakých podmínek. Aktuální a detailní informace najdete třeba na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR.

Použité zdroje: zdroj 1 a zdroj 2