Akropolis

Výčet nejkouzelnějších míst Athén samozřejmě nemůžeme začít jinak. K akropoli, na které stojí nejdokonalejší starověký chrám Parthenón, se obracely prosby a modlitby místních a obdivné pohledy všech návštěvníků. Tenhle skvost ukrývá třeba také Dionýsovo divadlo, chrám Erechteion, zbytky Starého chrámu, Propyleje (vstupní brány) nebo chrám bohyně Athény Niké. Prohlídka areálu, který má asi 500 x 500 metrů, vám zabere minimálně hodinu a půl.

Chrám Dia Olympského

Chrám Dia Olympského, chcete-li Olympieion, byl dokončen za vlády římského císaře Hadriána ve 2. století našeho letopočtu. Největší a nejhonosnější stavba antiky má 96 metrů na délku, 40 metrů na šířku a pochlubit se mohl 104 korintskými sloupy o výšce 17 metrů. Zříceninu najdete v centru athénské metropole a obdivovat tady dnes můžete ještě 15 sloupů, z nichž každý váží kolem 364 tun, a zbytky toho šestnáctého, který se zřítil při zemětřesení v roce 1852.

Chrám Dia Olympského patří k významným turistickým atrakcím v Athénách.

Zdroj:

Bigstockphoto

Kerameikos

Oblast Kerameikos najdete nedaleko stanice metra Thissio. Původně toto místo sloužilo jako hrnčířská čtvrť, později se z něj stalo pohřebiště – nekropole. Pohřebiště bylo v Athénách největší a soustavně bylo využíváno až do 6. století našeho letopočtu. Součástí areálu je archeologické muzeum a obdivovat tady můžete též zachovalé Themistoklovy hradby.

Kerameikos byla původně athénská čtvrť zasvěcená bohu Keramovi, patronu výroby keramiky.

Zdroj:

Bigstockphoto

Odeon Heroda Attika

První antická stavba, která původně sloužila pro vystoupení, umělecké přednesy i pěvecké a hudební soutěže, spatřila v Athénách světlo světa okolo roku 447 př. n. l. Tehdy byl první odeon vystavěný na jihovýchodním úbočí Akropole. Původní stavba byla nicméně zbourána a posléze znovu zbudována. Odeon Heroda Attika, umístěný na jihozápadním svahu hradu, byl potom třetím, kterého se Akropole dočkala.

Kamenná římská divadelní stavba umístěná na jihozápadním svahu Akropole je velkolepou připomínkou kulturní minulosti Athén.

Zdroj:

Bigstockphoto

Čtvrť Monastiraki

Chcete si po výletu za památkami odpočinout a ochutnat něco z tradic, kultury a řecké kuchyně? Zamiřte do čtvrti Monastiraki, která patří mezi jedny z nejtradičnějších athénských čtvrtí. Díky tomu, že je zde zakázán silniční provoz, je čtvrť jednou z největších pěších zón v centru Athén. Kromě místních taveren se můžete zastavit též v Hadriánově knihovně nebo muzeu keramiky. Nechybí ani tradiční bleší trh nebo okouzlující výhledy na majestátní Akropoli.

Asi nejznámější athénská čtvrť láká na vyhlášené řecké speciality i okouzlující výhledy.

Zdroj:

Bigstockphoto

Hora Lykavittos

Pokud bychom hledali nejznámější athénský vrcholek, pak se asi shodneme na tom, že půjde o milovaný i zatracovaný Akropolis. Nejvyšší horou Athén ovšem není on, nýbrž vrch Lykavittos, který se tyčí nad městem v nadmořské výšce 277 metrů. Pahorek je porostlý zelení a na jeho úplném vrcholku stojí kostelíček svatého Jiří ze 19. století, restaurace a obrovské divadlo pod širým nebem, na kterém koncertují nejen řecké hvězdy, ale i ty zahraničí. Pro zajímavost můžeme zmínit, že nezapomenutelný koncert tady odehrála například Vanessa Mae, Deep Purple, Moby či Skorpions.

Nejvyšší vrcholek Athén – hora Lycabettus.

Zdroj:

Bigstockphoto

Hefaistův chrám

Jeden z nejlépe dochovaných starověkých řeckých chrámů byl postaven v letech 460 až 420 př. n. l. Hefaistův chrám se nachází na severozápadní straně Athénské agory na vrcholu kopce Agoraios Kolonos. Málokdo tuší, že stavba se stala předlohou pro celou řadu architektonických skvostů napříč celým světem. Zmínit můžeme třeba Arlingtonův dům v Arlingtonu ve Virginii nebo Nový parlamentní dům v britském Edinburghu.

Hefaistův chrám v Athénách je jedním z nejlépe dochovaných starověkých řeckých chrámů.

Zdroj:

Bigstockphoto

Přístav Pireus

Asi neexistuje známější řecký přístav než Pireus. Ačkoli ho dnes řada turistů vnímá jako neodmyslitelnou součást Athén, místní zdůrazňují, že přístav nespadá pod Athény, ale pod Pireus – řecké město nacházející se asi 10 kilometrů jižně od Athén v Sarónském zálivu. Pokud jste si ale výlet do Athén udělali, byla by škoda si přístav neprohlédnout. Kromě přístavu zde můžete navštívit Námořní muzeum a Archeologické muzeum, kde je k vidění nejen mnoho exemplářů z místních ztroskotaných lodí, ale i nálezů ze starověkého města.

Přístav oficiálně nespadá pod Athény, ale pod stejnojmenné město Pireus.

Zdroj:

Bigstockphoto

Římská Agora

Římská agora byla postavena mezi lety 19 a 11 př. n. l. za finančního přispění císařů Julia Césara a Augusta. Nejznámější stavbou je nepochybně tzv. Věž větrů – osmiboký skvost z mramoru o výšce 12 metrů. Na každé její straně je znázorněna personifikace jednoho z osmi základních druhů větru. Dříve stavba sloužila jako hydraulické hodiny. Jakým způsobem ovšem odpočítávala čas, je dodnes nejasné. Jisté však je, že budova je považována za nejstarší meteorologickou stanici na světě.

Římská Agora dříve představovala významné společenské a kulturní centrum Athén.

Zdroj:

Bigstockphoto

Hadriánova knihovna

Hadriánovu knihovnu najdeme ve výše zmíněné starověké římské Agoře, nedaleko proslulé čtvrti Monastiráki. Budova byla postavena v roce 132 n. l. a uchovávala snad všechny tehdy dochované spisy svědčící o vyspělé řecké kultuře. V centru knihovny se nacházel dvůr s kolonádami, které čítaly celých 100 sloupů z frýžského mramoru. V provozu však knihovna byla jen něco málo přes 100 let, protože ji v roce 267 zničili Herulové. Ačkoli byla průběžně opravována, dnes už z ní nemůžete vidět víc než pár sloupů a část základů.

Hadriánova knihovna se nachází ve starověké římské Agoře, nedaleko proslulé čtvrti Monastiráki.

Zdroj:

Bigstockphoto

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3