Když už se našinec vypraví do Izraele, pak je to hlavně do Jeruzaléma, k Mrtvému moři nebo do Ejlatu. To je fajn. Zároveň by ale byla škoda vynechat Tel Aviv a Jaffu.
Pokud chcete zažít kouzlo jednoho z nejstarších měst na světě, pak se v Izraeli vydejte právě do Jaffy. V její nové části zažijete úchvatný trh a můžete ochutnat nějakou tu místní dobrotu, ve staré části si budete připadat jako v jiném světě.
Výlet do Jaffy se dá jednoduše spojit s cestou do Tel Avivu. Z centra do centra je to necelých 7 kilometrů, a pokud rádi zažíváte kontrasty, bude se vám tohle spojení líbit. Neustále životem překypující město totiž vyrostlo teprve v roce 1909 jako předměstí Jaffy, jejíž historie patří k těm nejdelším na světě.
O názvu městečka se traduje víc pověstí, nicméně jedna říká, že Jaffa nese své jméno po Jáfetovi, jednom z Noemových synů, který tu město založil 40 let po velké potopě. Hebrejská mytologie zase tvrdí, že jde o původní název Iopeia, tedy Kassiopea, což byla matka Andromedy. A aby toho nebylo málo, do věci se vmísily ještě latinské a řecké názvy, které jsou ovšem výrazně mnohem mladší než samo město.
Jaffa se už ve starověku pyšnila svou vážností. Nacházela se na pahorku v nadmořské výšce 40 metrů, což z ní dělalo místo s dobrým rozhledem po pobřeží. Proto šlo i o strategickou lokalitu.
Zdejší přístav, kterým se můžete i dneska projít a vychutnat si v něm třeba kávu, lidi používali už v době bronzové a „užil“ si i egyptskou nadvládu, a to až do období 800 let př. n. l. Tehdy se město jmenovalo Ja-Fo. Později sloužilo Seleukovcům (dynastie makendonského původu), a to až do povstání Makabejských, které se odehrávalo v letech 167–161 př. n. l. jako odpor proti helenizaci oblasti Judska. Dlouho na sebe nenechala čekat římská odveta v podobě vypálení, při němž přišlo o život na 800 osob.
A svou důležitost má Jaffa i v Novém zákoně – svatý Petr tu údajně měl vidění, v němž ho Bůh pověřil, aby nenazíral na lidi jako na židy a „nežidy“ a na věci jako na košer a „nekošer“. Právě sem se dá „umístit“ jeden z hlavních myšlenkových odklonů křesťanství od judaismu.
Příliš klidu si Jaffa neužila ani ve středověku a v období Osmanské říše. Než potom v její blízkosti v roce 1909 vznikl Tel Aviv, disponovala nejvyspělejším rybářským, zemědělským, bankovním a finančním průmyslem v celé Palestině.
Na počátku 20. letech 20. století se Jaffa nevyhnula vlně arabských pogromů, které zdejší židy houfně vyháněly do mladého Tel Avivu. Ti židé, kteří zůstali v Jaffě, se drželi na předměstí, zatímco stará část Jaffy byla plně pod kontrolou Arabů. Dneska tu žijí muslimové, židé i křesťané pospolu a Jaffa tvoří (od roku 1950) s Tel Avivem jeden celek.
Když se v Jaffě ocitnete, měli byste se podívat k fontáně se znameními zvěrokruhu, do kostela svatého Petra, do starého přístavu, do parku na vyvýšenině, odkud je bezva pohled na Tel Aviv, a na Most přání – tam se dotkněte vyobrazení svého znamení zvěrokruhu a něco si při tom přejte…
A samozřejmě vstupte do dechberoucího Starého Města, do nějž vás zavede nenápadná brána. Vsadíme se, že jeho atmosféra vás bude jednoduše fascinovat. Procházet se tu budete úzkými uličkami mezi domy, které jsou označeny tabulkami s jednotlivými znameními zvěrokruhu.
Spletí těchhle uliček, které dohromady více či méně připomínají krásné bludiště a staré doby, se dostanete ke kousku moderního umění – ke skulptuře s pomerančovníkem. Tahle část Jaffy je skutečně okouzlující.
Poté můžete zamířit do novější části města, kde najdete tradiční a pořádně omamný bleší trh plný těch nejroztodivnějších cetek a zboží všeho druhu. Nedaleko něj pak můžete stanout před hodinovou věží, která tu vznikla v roce 1903 na počest jednoho z posledních sultánů Osmanské říše.
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, autorčiny poznatky