Dnes vám ukážeme jeden z největších afrických architektonických divů. Mešita Hassana II. v Casablance je největší a zároveň jedinou mešitou v Maroku, do níž může volně vstoupit i člověk jiného náboženského vyznání.
Na počátku této pohádkově nádherně ručně zdobené sakrální stavby byl veřejný proslov a citát z Koránu. Proslov zazněl ve společenském ovzduší Maroka (v roce 1980) – šest let před prvním zabořením pracovní lopaty do země na skalnatém pobřeží Atlantiku.
„Chci tuto mešitu postavit na vodě, protože i Boží trůn byl na vodě,“ řekl tehdy pevným hlasem marocký král Hassan II. dojatému lidu. Tímto slovem dal také oficiální pokyn svému dvornímu architektovi (Francouz Michel Pinseau) ke spuštění celého velkolepého projektu, který dle odhadů nakonec stál až 750 milionů dolarů. Poměrně velká část financí šla i z veřejných sbírek (té se prý účastnilo dle odhadů až 12 milionů lidí, což je skoro polovina současné marocké populace!).
Slavnostní otevření mešity se mělo původně konat v roce 1989 (v roce oslav šedesátých narozenin krále Hassana II.), ale práce se protáhla. Král si tak musel trpělivě na svůj dar další 4 roky počkat.
Během zhruba 50 miliard hodin strávených dnem i nocí prací na mešitě se po dobu 7 let podílelo cca 3 500 řemeslníků! A výsledek všech těch tváří orosených potem a rukách plných mozolů? Parádních 25 tisíc věřících muslimů, kteří se denně mohou dovnitř mešity vměstnat na modlitbu, k tomu ještě dalších 80 tisíc, kteří se vejdou na přilehlé prostranství. Při modlitebním čase mají muži vyhrazených 20 tisíc míst dole a na ženy „zbylo“ 5 tisíc míst v galeriích.
Zkušený francouzský architekt Pinseau se vůbec nebál spojit v rámci projektu výstavby mešity tradiční maurský sloh společně s výdobytky moderní elektroniky do jednoho unikátního vzezření. Kromě již zmiňované vyhřívané podlahy a otevírací střechy – ve slunečných a krásných dnech se střecha otevře během tří minut a modlící muslimové mohou tak vidět Alláhovy přímo „do oken“ – jsou v celém komplexu přítomny také moderní elektrické dveře nebo laserový paprsek. Ten ve slavnostních dnech krášlí marocké nebe.
Stavební materiál použitý na výstavbu samotné mešity jako mramor, cedr, titan, bronz a žula pochází kromě skla (italský křišťál byl speciálně dovezen až z dalekých Benátek) jen z marockého kraje a lesů a dolů v pohoří Atlas. Celých devět desetin mešity Hassana II. je tedy ryze made in Maroko. To představuje další důvod, proč jsou Maročané na stavbu tak hrdí.
Celý vnitřek mešity působí jako z nějakého orientálního pohádkového snu. Z těch mozaikových krás a tvarů až oči přecházejí! Pod ručně malovanými stropy, kde jemně ve vzduchu balancuje celkem až 57 lustrů, tak budete v interiéru mešity hltat každý milimetr ve svém okolí. A ono se není vůbec čemu divit.
V celém komplexu se nachází také 41 fontán, islámská škola, národní muzeum, obří teologická knihovna a nádherně zdobené turecké lázně (hammam), které, jak vám průvodce suše oznámí, ještě nikdy nebyly za 22 let chodu mešity použity. Jednou prý na ně také dojde!