Eurovíkendy jsou stále populární formou odpočinku od všedních starostí. Kam se letos vydat a neutratit za to moc peněz?
Londýn, Paříž nebo Stockholm… Jasně, to jsou krásná města. Působivá jsou často i místa v dojezdové vzdálenosti. Jenže nejsou úplně z nejlevnějších. Pokud tedy letos nechcete za pár dní na cestách utratit moc peněz a zároveň se nebojíte zažít něco úplně nového, inspirujte se našimi tipy.
Ruku na srdce, kdo z vás někdy byl v Sofii? A kdo po její návštěvě vyloženě toužil? Moc nás nebude. A to je škoda. Můžete tu strávit krásné chvíle. Ke zdejším atrakcím, které byste neměli vynechat, patří především následující.
Dominanta bulharské metropole, naprosto impozantní chrám z 19. století, který zároveň vyčnívá i v oblasti celého Balkánu. Tuhle katedrálu opravdu musíte navštívit. Stavba vznikla na památku ruských obětí války a na oslavu osvobození Bulharska od turecké nadvlády.
Za jejím vzhledem stojí architekt Alexander Pomerancev, za financováním pak čistě veřejné sbírky. Katedrála vyvedená v neobyzantském stylu okouzluje i ryze byzantskými prvky, nepřehlédnutelné jsou kupole zdobené plátkovým zlatem. Uvnitř jsou k vidění fresky s výjevy ze života Ježíše Krista.
Jediná mešita v Sofii zaujme na první pohled svým štíhlounkým cihlovým minaretem s bílým ochozem. Lázeňská mešita, jak se jí taky přezdívá, patří k hrstce památek, které dokazují přítomnost Osmanů v oblasti. Patří k nejstarším mešitám na Balkáně a původně náležela k lázeňskému komplexu.
Současná mešita vznikla v roce 1576 na místě, kde už dřív stávala jiná mešita (tu navrhl slavný architekt Mimar Sinan). Zatímco zvenčí nepůsobí kdovíjak přitažlivě, jakmile vkročíte dovnitř, budova si vás podmaní. Kupole o průměru 15 metrů nad vaší hlavou strhne vaši pozornost svým jemným zdobením, které vás takřka vtáhne do Orientu.
Po náboženských stavbách se zase vraťme do přízemního života. Nevynechte ani prohlídku okolí Prezidentského paláce, u nějž se pravidelně konává výměna stráží. Součástí komplexu je rotunda sv. Jiřího ze 4. století, která během osmanské nadvlády sloužila jako mešita.
Náš tip: Nedaleko Sofie najdete v horách podivuhodný Rilský klášter. Výletu sem nebudete litovat!
Hlavní (a největší) město Severní Makedonie je taky pěkně neokoukané. Určitě vás tu zaujmou třeba tahle místa.
Pevnost z 6. století je nejvyšším bodem Skopje, takže asi tušíte, že je odsud nádherný výhled na město. Projděte se po zdejších hradbách, pokochejte se, odpočiňte si od hluku města. Vstupné se tu neplatí a vydat se sem můžete denně od 8.00 do 19. hod.
Minout nesmíte hlavní náměstí, na břehu řeky Vardar. Zajímavé na něm je to, že vlastně nejde o historické náměstí, nýbrž o uměle vytvořené, a to u „příležitosti“ bourání zdejších orientálních staveb v meziválečném období.
Dominantou náměstí je socha Alexandra Makedonského na koni, soch tu ale najdete mnohem víc. Nechybí tu nejrůznější možnosti občerstvení a téměř bez výjimky to tu žije.
Hledáte-li místo, kde se dají pořídit pěkné a autentické suvenýry, pak zajděte na Starý bazar, který je jakýmsi pozůstatkem bývalé muslimské obchodní čtvrti. Ta mimochodem patří k těm nejstarším na Balkáně. Zároveň je to místo, kde můžete ochutnat tradiční makedonskou kuchyni a užít si procházku úzkými uličkami mezi typickými domky.
Náš tip: Chcete se vzdálit z města? Vypravte se zhruba 20 kilometrů na západ ke kaňonu Matka, kde se svezete na loďce nebo se podíváte na některý ze zdejších klášterů.
Albánie je poslední roky na vzestupu, co se turismu týče. Nemusíte ale rozhodně vyrazit jen na zdejší pláže. Prodloužený víkend v Tiraně bude nezapomenutelný. Co tady vidět?
Uprostřed Tirany pyšně trůní největší náměstí celé Albánie, s rozlohou jen o málo menší než Václavské náměstí. Nepřehlédnete tu jezdeckou sochu národního hrdiny Skanderbega. Náměstí je ovšem známější spíš jako místo konání nejrůznějších akcí od kultury přes oslavy výročí až po demonstrace.
Na náměstí spatříte kolosální budovu Národní opery a baletu ze 70. let, Národní historické muzeum, katedrálu, magistrát města i moderní obchodní centrum.
Albánie je in! Nabízí nádherné hory i krásné pláže
Neobvyklé muzeum se dvěma pobočkami si v Tiraně nenechte ujít. Nečeká vás tu žádná nuda. Už jen to, že se ocitnete v komplexu protiatomového krytu ze 70. let s pěti podzemními patry, bude zážitek.
Seznámíte se tu se stálými expozicemi albánské historie 20. století, některé prostory slouží jako galerie moderního umění, ale hlavně projdete obrovské podzemní sály, soukromé rezidence pro „nejvyšší“ i místnosti s technickým zázemím.
Vypravit se sem můžete denně od 9.00 do 16.00 hod., od pátku do neděle až do 17.00 hod. Vstupné se pohybuje kolem 125 Kč za osobu a platí jen pro Bunk'Art 1 (komplex pod lanovkou na horu Dajt).
Bunk'Art 2 najdete na jihovýchodní straně Skanderbegova náměstí. Tahle pobočka je menší, ale i tak stojí za návštěvu. Seznámíte se tu hlavně s realitou života v komunistické diktatuře. Otevíračka a vstupné je stejné jako u Bunk'Art 1.
Když hlavní třída, tak Dëshmorët e Kombit. Tolik albánských vlajek nikde jinde vlát neuvidíte. Proč? Na bulváru stojí ministerstva, prezidentský palác, vládní budovy, sídlí tu premiér a je tu i několik fakult. Třída spojuje moderní fotbalový stadion se Skanderbegovým náměstím.
Náš tip: Na východním kraji Tirany začíná NP Dajt, do kterého se jednoduše dostanete lanovkou a odkud si Tiranu prohlédnete z výšky. Strávit se tu dá klidně celý den.
Město s historií sahající do 15. století mělo v meziválečném období úchvatnou přezdívku – říkalo se mu Paříž Východu. Byl to tu totiž jeden noblesní bulvár vedle druhého, spousta zeleně a všechno působilo luxusním dojmem. Dneska už rumunská metropole na návštěvníky působí docela jinak, i tak ale stojí za to, abyste v ní nějaký čas strávili.
Tahle monumentální budova je druhou největší budovou na světě hned po americkém Pentagonu. Dosahuje výšky 84 metrů a pod zemí má ještě dalších 8 pater. Sídlí v něm nejen parlament, ale i Národní muzeum moderního umění. Stavba má na 5 000 místností.
Palác parlamentu (nebo taky Palác lidu) měl být reprezentativním místem, aspoň tak to zamýšlel Nicolae Ceausescu. Stavba byla dokončena v roce 1989 a počátků jejího užívání se sám diktátor nedožil – byl totiž popraven za své zločiny.
Strůjce druhé největší budovy světa popravili těsně před jejím otevřením
Rozhodně se tu projděte po čtvrti Lipscani, kde se na vás dýchnou doby dávno minulé – ještě ty předkomunistické. Spatříte tu nejen kostely a ruiny středověkého soudu, ale taky tu najdete spoustu hospůdek, v nichž se můžete seznámit s rumunskou gastronomií (ochutnejte třeba sarmale!), nebo obchodů a obchůdků nejrůznějšího ražení.
Nejspíš tím nejpopulárnějším místem v Bukurešti je náměstí s 10 kříži, které tu byly vztyčeny na památku lidí, kteří tu byli zabiti během revoluce v roce 1989. Kromě nich tu stojí Národní divadlo, kostel a palác Sutu, univerzita a budova nemocnice Coltea.
Bělehrad je dneska hlavním městem Srbska, dřív býval dokonce hlavním městem celé Jugoslávie (před tím Království Srbů, Chorvatů a Slovinců). Osídlení se ale datuje mnohem hlouběji do historie – i několik tisícovek let zpátky.
Chcete-li se vydat až k počátkům osídlení Bělehradu, vykročte k parku Kalemegdan na soutoku Dunaje a Sávy. Jeho součástí je Bělehradská pevnost, zoo a muzeum tanků.
Historie Bělehradské pevnosti sahá až do 2. století, její budování se ale táhlo až do 18. století. Vznikla zásluhou Římanů, později ji využívali Maďaři, Osmani a Rakušani. Pevnost tvoří historické brány, budovy, bašty a věže nebo turecké lázně.
Většina objektů je otevřena denně od 11.00 do 19.00 hod., vstupné do jednoho objektu začíná zhruba na 20 Kč.
Pokud hledáte třídu, kde to žije ve dne v noci, v zimě i v létě, pak si udělejte procházku po třídě Knez Mihailova. Narazíte tu na spoustu obchodů, restaurací, kaváren a barů. Během adventu se konávají nádherné vánoční trhy s dechberoucí výzdobou. I po zbytek roku je to tu ale fajn.
Třída je dlouhá 800 metrů a nachází se na místě, kde bývalo historické centrum města už za Římanů. Svou současnou podobu získala v 60. letech 19. století.
Pokud vás láká návštěva pravoslavného kostela, v Bělehradě se můžete pokochat rovnou jedním z těch největších na světě. Nachází se ve čtvrti Vračar na místě, kde byly v 16. století spáleny ostatky sv. Sávy, prvního srbského arcibiskupa – jeho ikony totiž nosili rebelové s sebou při povstáních během turecké okupace, a tak bylo žádoucí se ho dokonale zbavit...
Na chrámu je zajímavé to, že jeho výstavba začala v roce 1935, ale dodneška není hotovo. Správně vám to připomíná vznešenou budovu Sagrada Familia v Barceloně. Vstup do chrámu je zdarma a můžete se sem podívat denně od 7.00 do 20.00 hod.
Polsko jsme si, my Češi, turisticky oblíbili. Už dobré dva tři roky ho svou návštěvností nešetříme – a to je dobře! Ať už jde o příjemné pobřeží Baltského moře, nebo města, vždycky je tu o co stát. A co konkrétně nabízí polské hlavní město? Je toho nepřeberné množství, vybrat TOP 3 místa proto bylo těžké.
V historickém centru se dají strávit hodiny a hodiny! Je sice poměrně malé, ale procházky starými uličkami neomrzí, stejně jako široká náměstí, která jako by se vás snažila obejmout.
Staré Město vám nabídne třeba nápadný Královský hrad z roku 1916 (a pak, kvůli totálnímu zničení, z roku 1984), katedrálu sv. Jana Křtitele vyvedenou ve stylu cihlové gotiky nebo obrannou hradbu.
Tohle musíte při návštěvě Varšavy vidět, jinak jste v ní nebyli
Snad každé velké město má stavbu, která se jedné skupině lidí líbí a druhou naopak pobuřuje a uráží. Ve Varšavě je takovou stavbou Palác kultury a vědy. Ten je naprosto dokonalou ukázkou socialistického realismu. Jde o nejvyšší budovu v Polsku, a dokonce o 8. nejvyšší budovu v zemích Evropské unie. Měří 237 metrů.
Ve 30. patře, tedy ve výšce 114 metrů, se nachází veřejnosti přístupná vyhlídková plošina, ze které je úchvatný výhled na město. Otevřeno je denně od 10.00 do 20.00 hod. a za vstup dáte 15–20 zlotých (zhruba 90–120 Kč).
Pokud hledáte aspoň dočasný únik z města, vydejte se na jeho jižní okraj, kde se rozprostírá majestátní letní sídlo polských panovníků – Wilanovský palác. Barokní zámek z počátku 19. století patří k nejnavštěvovanějším místům ve Varšavě, protože je jednoduše nádherný. Ne nadarmo se mu (i díky obklopení krásnými francouzskými zahradami) říká polské Versailles.
Do parku se podíváte za 5 zlotých (asi 30 Kč), pak se vstupné zvyšuje podle toho, kam se chcete v paláci podívat (nejdražší je okruh za 30 zlotých, zhruba 180 Kč).
Náš tip: Pokud vás zajímá osud židů, nebojte se vkročit na varšavský židovský hřbitov nebo do Muzea dějin polských židů.
A nakonec tu máme Sarajevo, metropoli Bosny a Hercegoviny. Stejně jako výš zmíněná města, i ono nabízí vyváženou směsici památek a zajímavostí se zábavou, nočním životem a cenově dostupným ubytováním. Už v roce 2009 ho průvodce Lonely Planet doporučil jako jedno z měst, kam se vyplatí vyjet. Co tady především vidět?
V Sarajevu se rázem můžete propadnout v čase, a to až do dob osmanské říše. Stačí se vydat do čtvrti Baščaršija, která je dodnes takřka starým osmanským bazarem uprostřed historického centra města.
Historie místa začíná v 15. století, kupodivu si stále drží svůj orientální ráz a vy si tu můžete nejen sehnat autentický suvenýr z cest, ale taky si užít nezapomenutelnou atmosféru. Součástí čtvrti je mimo jiné Hodinová věž, dřevěná fontána, největší mešita v zemi (Gazi Husrev-begova mešita) nebo nejstarší hostinec ve městě (z pol. 16. století).
K Sarajevu, potažmo k celé oblasti Bosny a Hercegoviny, bohužel neodmyslitelně patří válečná 90. léta. Vy se dneska můžete projít Tunelem spásy pod sarajevským letištěm.
Ručně vykopaný tunel vysoký průměrně 1,6 metru a široký 1 metr měřil 800 metrů a dalo se jím dojít od vesnice Butmir (která měla spojení se světem) do čtvrti Dobrinja na území okupovaném Srby. Tímhle tunelem se do města dostávalo jídlo, humanitární pomoc i zbraně.
Na konci tunelu u vesnice Butmir je vybudované malé muzeum, kde nasajete tehdejší atmosféru dosyta. Kvůli zborcení tunelu se dá podívat jen asi na 20 metrů jeho délky.
Podívat se sem můžete denně od 9.00 do 17.00, od listopadu do března od 9.00 do 16.00 hod. Vstupné činí asi 130 Kč.
Krásnou a úchvatnou budovou je neogotická katedrála Srdce Ježíšova z roku 1889, která je největší katedrálou a taky nejvýznamnější církevní stavbou v zemi. Velikost nejspíš nebude zrovna tím, co by vás ohromilo, zato zdobení interiéru, které je nádherně decentní a jednoduché, vás jistojistě zaujme.
Sarajevská katedrála, jak se stavbě taky říká, měla původně vypadat úplně jinak a stát úplně jinde (na břehu řeky Miljacky). Plány ale byly tak velkolepé, že na ně město nemělo finance, a tak muselo vzniknout něco skromnějšího. A to právě tady, v centru města.
Pohádkový most: tady dospívají mladí Bosňané
Použité zdroje: