Chybu při řízení auta v nejtěžších pasážích Karákóramské dálnice můžete udělat jenom jednou. Vede totiž drsnou krajinou druhého nejvyššího pohoří světa a z průšvihu tady jen tak nevybruslíte. Ani nevykličkujete.
Na pákistánské straně se legendární silnice jmenuje N-35. Nedaleko trojmezí, kde se stýkají státní hranice Pákistánu, Afghánistánu a Číny přechází na území nejlidnatější země světa a stává se z ní G314. Vede mimo jiné pod 8126 metrů vysokou horou Nanga Parbat, ale nádherných hor, průsmyků a pastvin s jaky, velbloudy nebo ovcemi na ní najdeme bezpočet.
Kdo nemá zkušenosti s cestováním ve vysokých výškách, měl by se raději této destinaci zatím vyhnout a nechat si ji na dobu, kdy se bude ve velehorách cítit trochu víc doma. Začátečníky tady mohou stihnou nepříjemné zdravotní problémy.
Ale stojí to za to! Celkem měří Karakoram Highway víc než 1 000 kilometrů. Po cestě je vidět několik sedmi- i osmitisícovek. Přechod mezi Pákistánem a Čínou – sedlo Khunjerab – leží v nadmořské výšce 4693 metrů a to je panečku pocit.
Tato cesta vznikala v letech 1959–78 ušetřila mnoha dopravcům stovky kilometrů a baví turisty a dobrodruhy z celého světa. Koho ale netěší, to jsou pozůstalí dělníků, kteří při její stavbě zahynuli. Budovat silnici ve velehorách není nic jednoduchého, a tak se jejího otevření nedočkaly stovky čínských pracovníků.
Ani jet po Karákóramské „dálnici“ není žádný med – jak by taky mohlo, když se pohybujete na kraji srázu nad stometrovou roklí. A v některých místech překonáváte vodu. Jet na jaře skrz divokou bystřinu může být pěkně nebezpečné, nejedno auto to nezvládlo. Když se podíváte pod sebe, občas na dně rokle nebo v říčce vidíte zbytky autovraků, což umocňuje dojem z už tak strašidelné cesty. Je to tu pro silné žaludky.
Největší problém tady měli v roce 2010, kdy po zemětřesení část cesty zaplavila voda a pákistánská polovina byla z větší části uzavřena. Karakoram Highway je prostě unikát, který nechybí v žádném žebříčku nejnebezpečnějších silnic.