Zelená střecha Evropy – i tak se přezdívá národnímu parku Šumava, který s ohledem na svou velikost a rozlohu obsadil první příčku v Česku. Čím je park výjimečný a proč stojí za návštěvu?
Národní park Šumava je největším národním parkem v České republice a byl vyhlášen 20. března 1991. Jeho rozloha činí 680,64 kilometrů čtverečních a společně se stejnojmennou chráněnou krajinnou oblastí a sousedním německým národním parkem Bavorský les představuje největší souvislý lesní komplex ve střední Evropě. Zajímavostí je, že celé území NP Šumava je také součástí Evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Šumava v rámci soustavy Natura 2000.
Jak už jsme zmínili výše, Národní park Šumava byl založen v roce 1991. A protože každý park nebo významnou oblast reprezentuje nějaké to logo, ani u NP Šumava tomu není nijak. Správa parku pro svoji prezentaci i na úředních dokumentech používá logo se suchým stromem, které už od roku 1963 používala sama Chráněná krajinná oblast Šumava. Logo navrhl grafik František Peterka, jenž se nechal během své práce inspirovat kostlivčími stromy v Mrtvém luhu, které v minulosti odumřely podzemním požárem a jsou na zmíněném místě do dneška.
Asi nikoho nepřekvapí, že je NP Šumava útočištěm celé řady zajímavých, ohrožených i chráněných zvířat a rostlinných druhů. Druhová pestrost a rozmanitost je ovlivněna širokou škálou nejrůznějších stanovišť. Najdeme tady jak údolní nivy a ledovcová jezera, tak horské smrčiny. A na jaké živočichy a rostlinné druhy můžete během procházky narazit?
Jmenovat můžeme třeba severskou myšivku horskou, rysa ostrovida, tetřeva hlušce, tetřívka obecného a jeřábka lesního, výjimečně i orla mořského. Zmínit musíme i perlorodku říční, která má v Národním parku Šumava největší výskyt v celé České republice. Nechybí ani řada endemických rostlinných druhů (např. hořeček mnohotvarý český, hořec šumavský, rosnatka anglická, tučnice obecná nebo kyhanka sivolistá).
NP Šumava nenabízí jen možnost procházky v malebné přírodě, ale i kilometry cyklostezek a řadu relaxačních míst, ve kterých můžete pozorovat lesní zvěř. Jedním ze zmíněných je třeba Centrum Kvilda, které návštěvníky seznamuje s jelenem evropským. Součástí centra je obří výběh o rozloze devíti hektarů a naučná stezka a s řadou vyvýšených míst, která slouží k pozorování jelenů. Nechybí ani informační tabule, které vás seznámí s příběhem „krále lesa“ i ostatních zástupců zdejší flóry a fauny.
Na území parku se nachází tři ledovcová jezera (Plešné, Laka a Prášilské), která vás překvapí průzračně čistou vodou a okolní panensky čarokrásnou přírodou. Vytvořena byla silou svahových ledovců, které způsobily zahloubení, vyklizení a zahrazení nynějších jezerních pánví. Stěny některých jezer dosahují až do výšky 300 metrů a představují tak úchvatnou podívanou. K jezerům vedou oblíbené stezky dlouhé několik kilometrů.