Sopka Waialeale na ostrově Kauai

Jeden z posledních rájů naší planety, ostrov Kauai, je součástí Havajského souostroví. Jde o panenský ostrov, který prestižní časopisy pravidelně řadí mezi nejkrásnější ostrovy světa soupeřící třeba se slavným Bora Bora. Není se čemu divit, že se tady natáčely takové trháky jako Avatar nebo Jurský park. Za krásu a jedinečnost tohoto místa můžou nejen četné srážky, ale možná taky pár vyhlášek, které tady například zakazují stavět domy vyšší než kokosové palmy.

Důvod je prostý, přesto by vás však asi nenapadl. Místní zákonodárci se touto vyhláškou totiž chtějí vyhnout zohyzdění pláží, které má na svědomí výstavba obrovitánských hotelů. Ale zpátky k množství srážek, které tady ostrov pravidelně svlažují. Podle dostupných statistik a meteorologických měření tady prší průměrně 348 dnů v roce. Jen pro představu – za jeden rok tady naprší tolik, co v Praze za víc než čtvrtstoletí.

S ostrovem je spjato rovnou několik zajímavostí. Natáčel se tady Avatar, Jurský park a domy tady nesmí být vyšší než kokosové palmy,

Zdroj:

Bigstockphoto

Na metru čtverečním v „příbytku mraků“ spadlo rekordních 26 000 litrů vody

Ještě vyšší roční úhrn srážek evidují u obce Cherrapunji ve státě Meghalaya v Indii, jejíž překlad v sanskrtu znamená „příbytek mraků“. Tady činí průměrný roční úhrn srážek cca 12 000 mm. Pokud bychom tohle číslo chtěli srovnat s Českou republikou, pak zjistíme, že „náš“ průměr je pouhých 680 mm! Ve státě Meghalaya tak prší zhruba 18x víc než u nás. Když k téhle skutečnosti připočítáte ještě rekordní léta 1860–1861, kdy v místě napadlo neuvěřitelných 26 470 mm (tedy víc než 26 000 litrů vody na každý metr čtvereční), asi už si na letní bouřky a přeháňky v Česku stěžovat nebudete.

V obci Cherrapunji evidují průměrný roční úhrn srážek cca 12 000 mm. Protože jde ale o monzunovou oblast, je většina úhrnu soustředěna do období dešťů a počet deštivých dnů tedy není tak vysoký.

Zdroj:

Bigstockphoto

Česko v počtu deštivých dnů zaostává

A kdo je deštivým rekordmanem u nás? Jde samozřejmě o horské oblasti, kde spadne asi 1 100–1 400 mm srážek ročně. Z dlouhodobého hlediska mají v Česku největší průměrný úhrn spadlých srážek Jizerské hory. Třeba v oblasti Bílého Potoka spadne za rok průměrně 1 705 mm srážek. Absolutní rekord drží Kořenov v Jizerských horách, kde v roce 1926 spadlo 2 220 mm srážek! Další rekordní úhrny nad 2 000 mm byly zaznamenány taky na šumavské Horské Kvildě v roce 1922 (2 132 mm) a na Lysé hoře v roce 1997 (2 067 mm).

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3