Gruzie se může díky přístupu nulové tolerance pochlubit jednou z nejnižších úrovní kriminality v Evropě. Zároveň se z tamních vězení dostane jen málokdo, jelikož počet osvobozujících rozsudků nepřesahuje 0,1 %. Není se tedy čemu divit, že nejčastější problémy ve věznici nacházející se v gruzínském Tbilisi zahrnovaly přeplněnost, nehygienické podmínky a nedostatečný přístup k lékařské péči. Objevily se dokonce i zprávy o epidemii tuberkulózy. 

Znásilňování a bití

Zdaleka největším problémem bylo ale až nelidské týrání vězňů. To vyšlo najevo v září roku 2012, kdy se na veřejnost dostalo několik videí zachycující násilí dozorců na vězních, které vyvolaly mezinárodní skandál. Natočil je bývalý vězeňský bachař, ze kterého se stal informátor.

Je na nich vidět jednak hrubé bití, ale taky znásilňování vězňů pendreky a násadami od košťat. Dozorci na vězně taky plivali, zesměšňovali je a ponižovali. Na jednom z videí byl zachycen arménský vězeň připoutaný k tyči cely, který na videu proklínal gruzínské vězeňské důstojníky. 

Videa se objevila v televizi i na internetu

Videozáznamy jenom potvrdily dlouhodobá obvinění ze špatného zacházení s vězni. Záběry se údajně objevovaly i na gruzínských převážně provládních televizních kanálech. Bývalý vězeňský důstojník Vladimir Bedukadze, který je natočil, ihned po zveřejnění uprchl do Belgie. Některé fotografie dokonce na svém webu publikovalo gruzínské ministerstvo vnitra, většinu ale nešlo zveřejnit. 

Bývalí vězni kromě znásilňování popisovali i různé techniky mučení. „Bili mě a uráželi. Během mučení mě topili v kbelíku plném vody a vyhrožovali mi znásilněním,“ uvedl například jeden bývalý vězeň v anonymním svědectví. „Utrhli mi nehty, poškodili lebku, zlomili mi kosti na nohou, žebra, nos a zuby,“ řekl další. Další oběti, které svědčily o mučení v letech 2004 až 2012 uvedly, že je dozorci bili pažbami zbraní do hlavy, šlapali jim po rukách a byli nuceni vypovídat pod vlivem prášků na spaní.

Protesty a reforma

Videa vyvolala velké pobouření a následně i masové protesty po celé zemi. Protestující požadovali lepší vězeňský systém a upozorňovali taky na absenci svobodných, nestranných mediálních zdrojů a svobody projevu.

Demonstranti v několika městech požadovali hlavně spravedlnost. Shromáždění měla za následek mírné zlepšení zacházení s vězni v gruzínských věznicích. V návaznosti na protesty byl taky propuštěn předseda vězeňského oddělení David Chakua. Nově zvolená vláda udělila rozsáhlou amnestii, díky níž se počet vězňů v Gruzii snížil z 24 tisíc na polovinu. Říká se, že po tomhle kroku mnoho z nejdrsnějších vězeňských praktik z věznice zmizelo.

Věznice ale ani po reformě v zacházení s vězni není zcela bez poskvrnky. Později se totiž opět dostala do centra pozornosti poté, co v ní byl uvězněn bývalý prezident země Michail Saakašvili. Ať už protestující požadovali jeho propuštění, nebo ne, pobouření jen ukazuje na to, že si věznice stále zachovává svou nechvalnou pověst založenou na znásilňování a bití vězňů. 

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5