Aby toho nebylo málo, Salar de Uyuni se nachází ve výšce 3 650 m n. m. Leží totiž uprostřed And v Bolívii. Výlet na Salar de Uyuni je tak trochu dobrodružstvím, na které jsou ale místní cestovní kanceláře velmi dobře zařízené. V patnáctitisícovém městě Uyuni, které je branou pláně, je na 60 cestovních kanceláří a všechny jsou připravené připravit vám originální zážitky.

Sůl, všude samá sůl. V největší solné pláni světa občas uvízne i auto

Když bohyně truchlí, vznikne div světa

Pláň vznikla už před 40 tisíci lety – tedy její základy. Na jejím místě se totiž rozlévalo obrovské jezero. Dnes už tu najdeme jenom jeho zbytky a také dvě solné pláně – Salar de Copaisa a Salar de Uyuni. Obě více než cokoli jiného připomínají obrovské zasněžené jezero.

Místní obyvatelé, členové velkého indiánského kmene Aymara, však mají vlastní teorii o tom, jak pláň vznikla. Podle legendy byly přilehlé hory Tunupa, Kusku a Kusina původně obří lidé. Tunupa si vzala Kusku, ten však od ní utekl ke Kusině. Slzy truchlící Tunupy se smíchaly s mateřským mlékem, kterým kojila svého novorozeného syna, a tak vznikla pláň. Mnoho místních věří, že by se měla jmenovat Salar de Tunupa právě po této bohyni, které je v oblasti velmi důležitá.

Salar de Uyuni pokrývá několik metrů soli. Její množství se odhaduje na 10 miliard tun. Není divu, že je Uyuni považováno za solnou zásobárnu, ze které se nepřetržitě těží. To však pláni neprospívá. Každoročně se odtěží 25 tisíc tun soli – jedinou společností – a Salar de Uyuni se tak postupně zmenšuje.

Brutální rituál Tinku: Kamenování, které často končí smrtí, prý zajistí plodnost a dobrou úrodu

Kde je těžší být dělníkem

Vysoká nadmořská výška Salar de Uyuni způsobuje komplikace s UV zářením a člověk se zde opravdu velmi snadno spálí. Mnohem větší komplikace než pro turisty je to pro těžaře. Ti zde pracují ještě tradičním způsobem, kdy si motykami nahrnou sůl do hromad, které se pak odvážejí.

Problémy místním dělníkům způsobuje také slaný vzduch, který způsobuje ekzémy, a dokonce i loupání kůže, a to přesto, že jsou lidé, kteří tu pracují, od hlavy až k patě zahaleni v ochranném oblečení. Celodenní dřinu jen s minimálním odpočinkem zvládají dělníci pouze díky neustálému žvýkání lístků koky.

Každoročně v listopadu hnízdí v oblasti tři druhy plameňáků – čilský, andský a Jamesův.

Zdroj:

Shutterstock

Těžba má ještě jeden efekt: vytváření menších slaných jezírek, ve kterých je obsaženo lithium. Kovu, který se používá na výrobu baterií do telefonů či fotoaparátů, je tu podle odhadů až 9 miliónů tun, což jsou až tři čtvrtiny veškerých světových zásob.

Dnešní soutěžní otázka zní: Na obrázku je a) kůže lochneské příšery, b) Salar de Uyuni. Odpovědi volejte na... Vlastně nikam. Nebudeme vás napínat, je to b).

Zdroj:

Shutterstock

Nejlepší výhled na plameňáky je z domku ze soli 

Jednou za rok dochází v oblasti k záplavám a vzniká tak největší přírodní zrcadlo na světě. Na davy turistů jsou místní připraveni, a to velmi stylově. Ztvrdlou sůl používají jako stavební materiál, a tak tu můžete přespat v domku ze soli.

Samotné jezero lemují kaktusy rodu echinopsis, které dorůstají až 12 metrů. Každý listopad sem přiletí hejna plameňáků tří druhů, kteří hnízdí na jednom z ostrovů uprostřed pláně. Jinak je však krajina spíše pustá, což odpovídá její nadmořské výšce. A právě proto je život u Salar de Uyuni malý zázrak.

La Paz – město, které se turistům odměňuje nevolností

Použité zdroje:

• denik.cz/cestujeme-do-sveta/pod-obrim-solnym-zrcadlem-salar-de-uyuni-se-skryva-poklad-21221201.html
• salardeuyuni.com/
• dotyk.cz/magazin/solna-plan-salar-de-uyuni-30000831.html