Starověké město poblíž dnešní Neapole vzniklo už v 6. stol. př. n. l. na hřbetu staré vulkanické lávy v ústí řeky Sarno. To v té době hojně využívali řečtí a féničtí mořeplavci jako přístav. Název města vychází z oského slova pope, tedy pět, což pravděpodobně odkazuje k existenci pěti etnik, která tu spolu žila. 

Dvojí zkáza města

Než se dostaneme ke katastrofě, kterou tu způsobila sopka Vesuv, zmiňme ještě zemětřesení, které Pompeje zasáhlo v roce 62 n. l. To zničilo asi 60 % města, které bylo ovšem poměrně záhy znovu vystavěno, a to ještě zdobněji a bohatěji. Některé stavby se zase dočkaly jen částečné rekonstrukce a některé vůbec žádné.

Pompeje byli lidem skryty až do 18. století.

Zdroj:

Shutterstock

V roce 79 n. l. došlo ke známé erupci Vesuvu, o němž si obyvatelé Pompejí a okolí mysleli, že už je dávno vyhaslý a neaktivní. Signálům, které objektivně napovídaly, že je něco v nepořádku, nevěnovali pozornost (třeba tomu, že na počátku roku 79 hromadně vyschly studny). Lidi tu byli zvyklí na mírné otřesy, které se v oblasti čas od času udály, stejně jako na výrony plynů z Vesuvu.

Dlouho jsme samozřejmě nevěděli, jak to celé probíhalo. Jisté bylo jen to, že láva a prach pohřbily asi 10 tisíc lidí a vrstva, která se vytvořila na zemi, sahala do výšky 6 metrů. Díky tomu došlo k zakonzervování pozůstatků tehdejšího města. A díky tomu se na ně dneska můžeme podívat. Podle jediného očitého svědka údajně došlo i k opakovanému vylití moře na břehy – v současnosti takovému jevu říkáme tsunami.

Procházka areálem je místy opravdu silná.

Zdroj:

Shutterstock

V Bari celou událost nasimulovali na počítači

Poměrně nová studie, která vznikla na univerzitě v italském Bari a jejíž součástí je i počítačová simulace celé katastrofy, říká a ukazuje, jak z kráteru sopky postupovalo do údolí žhavé mračno popela, s ním šly i sopečné plyny a částice magmatu. Na Pompeje tohle kombo udeřilo už několik minut poté, co se začalo sunout po stěnách Vesuvu. S sebou vzalo absolutně všechno.

Za archeologickým areálem stojí spousta práce. Samotné běsnění Vesuvu přitom trvalo "jen" tři dny.

Zdroj:

Shutterstock

Lidi, kteří nedbali na varování přírody a z oblasti neodešli, podle všeho zemřeli na tepelný šok, případně na otravu. Žhavá mračna dosahovala teploty 100 °C a celé město spolkla v rozmezí 10–20 minut. Skládala se z oxidu uhličitého a chloridů, částic popela a vulkanického skla. Před touhle smrtí nebylo úniku. 

A nesmíme zapomenout na to, že asi 38 % celkového počtu úmrtí zabily bortící se střechy domů.

Odhalení proběhlo v 18. století

O Pompejích se dlouho nic nevědělo. Prachem zůstaly zakonzervovány až do 18. století, kdy došlo k prvním objevům. Systematické pátrání po historii oblasti se rozběhlo až v 19. století, kdy archeologický průzkum odhalil trosky budov, nástěnných maleb, a dokonce i lidské pozůstatky. Vytvořené sádrové odlitky tak značně autenticky vypovídají o posledních chvílích, kdy „to v Pompejích ještě žilo“.

Nahlédněte do historie i současnosti

O Pompejích se můžete ledacos dozvědět v archeologickém areálu, jenž se rozkládá na několika desítkách hektarů. Čekají vás tu původní ulice, zachovalé zbytky lázní i římského fóra.

Prohlídka vám zabere asi 2 hodiny. Děti a dospívající do 18 let mají vstup zdarma, mladí mezi 18 a 25 lety platí 2 eura, zbylí zaplatí 18 eur za vstup do celého areálu. Otevřeno je od 9.00 do 17.00 hod. a poslední vstup je možný v 15.30 hod. (od listopadu do konce března), případně do 19.00 hod. s posledním vstupem v 17.30 hod. (od dubna do konce října).

U slavných ruin se dneska nachází moderní město Pompeje se zhruba 25 000 obyvatel. To bylo založeno v roce 1891. Kromě archeologického naleziště je tu významný a ceněný chrám Panny Marie Růžencové.

Vedle ruin se dneska nachází moderní Pompeje. Jejich dominantou je chrám Panny Marie Růžencové.

Zdroj:

Shutterstock

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6