Cestování po Česku je in a nejoblíbenějším místem turistů je překrásná Praha. A to nejen díky Pražskému hradu.
Přesně naproti němu, na místě bývalé káznice a pily, stojí světový architektonický skvost a domov České filharmonie – místo, kde si žádný z turistů se „sváčou“ neopomene sednout na schody.
K novorenesanční stavbě významných architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze se pojí mnoho nevšedních zajímavostí, o kterých možná ani nevíte. Vybrali jsme pro vás ty tedy nejpikantnější.
U příležitosti 50. výročí svého založení dostala Česká spořitelna (tehdy známá jako Böhmische Sparkasse) nápad postavit pompézní a multikulturní stavbu, která by v Praze neměla obdoby. Následníka rakousko-uherského trůnu, arcivévodu Rudolfa, požádala, aby stavba mohla nést jeho jméno. Ten si nádherně vyzdobeného interiéru užil jen 4 roky, protože pak spáchal se svou milenkou baronkou Marií Vetserovou sebevraždu na zámku Mayerling (jihozápadně od Vídně).
TOP 26 Prahy: nejznámější památky, které by měl vidět každý
Píše se 7. únor 1885 a na slavnostním otevření víceúčelové stavby Rudolfina je okolo 90 % Němců a zhruba jen 10 % Čechů, kteří slaví jak otevření, tak i korunního prince Rudolfa. K výzdobě Rudolfina bylo angažováno málo Čechů a navíc se jaksi opomenuly do návrhu výzdoby přidat plastiky soch našich významných umělců. A ti Češi, kteří už se angažovali, se zase rozhodli, že po slavnostním otevření odmítnou dokončit práce na stavbě.
Po vzniku Československa se Rudolfinum neoficiálně přejmenovalo na Dům umělců a s hudbou byl pomalu šmitec, protože jeho prostory začaly působit spíše jako politické kulisy. V letech 1919–1941 zde zasedalo Národní shromáždění, během něhož byl Tomáš Garrique Masaryk třikrát zvolen prezidentem.
A pak vznikl Protektorát Čechy a Morava. Němci budovu s chutí využili pro různé říšské oslavy nebo třeba pro oslavu narozenin Adolfa Hitlera. Česká filharmonie se do prostor Rudolfina vrátila až v roce 1946 a působí zde dodnes.
Použité zdroje: