Říkalo se mu „srdce Egypta“, aspoň tedy mezi lety 1550 a 1069 př. n. l. Sloužil jako administrativní centrum, pokladnice nebo rezidence faraonů. Chrámový komplex na okraji města Luxoru je dnes jedním z pokladů Egypta, který by si žádný návštěvník země neměl nechat ujít.
Už na první pohled je patrné, že jedna z nejzajímavějších památek starého Egypta nemohla být dílem jedince a nemohla být stvořena během měsíce. Kdepak. Na vybudování se podílela celá řada dynastií. Komplex tak vznikal a byl rozšiřován neuvěřitelných 1 500 let!
Ne nadarmo ho nazýváme komplexem. Jde o tři navzájem propojené chrámy, a to jak stavebně, tak kultovně. Karnak je mimochodem hlavním kultovním sídlem boha Amona, kterého moderní mytologie ztotožňuje s bohem slunce (Re).
Jeden z chrámů se přímo jmenuje Amonův. Jde o hlavní chrám, do něhož se vstupuje plochou branou. Za ním je pak nádvoří a sloupová síň o rozloze 5 000 metrů čtverečních, se 134 obrovskými sloupy v 16 řadách. Pak následuje samotný chrám, velká místnost obklopená chodbou a menšími místnostmi. Kromě části věnované Amonovi je zde taky část věnovaná jeho manželce Mut. Poslední, třetí část je posvátnou zónou thébského místního boha Montua. Toho poznáte na vyobrazeních jednoduše – má totiž hlavu sokola.
Kromě tří hlavních chrámů tady najdeme ještě další vedlejší, vnitřní i vnější. Celková rozloha komplexu činí 2 000 metrů čtverečních. To už je něco.
Za pozornost stojí taky tyto součásti:
Chrám Ramesse III. a sloup uprostřed náměstí, které je jeho součástí.
Socha faraona Ramesse II. s manželkou Nefertari. Možná se vám bude zdát divné, proč stojí faraonovi mezi nohama a sahá mu jen ke kolenům. Na druhou stranu je ale nutno dodat, že v tehdejších dobách se ženám sochy nedělaly. Tohle je tedy jistě jakýsi pokrok.
Obelisk královny Hatšepsut vznikl z jednoho kusu žuly, který sem po vodě dopravili až z lomu u Asuánu. Hatšepsut byla mezi těmi, kteří se zasadili o rozvoj komplexu, například tím, že nechala vystavět červenou svatyni z neobvykle zbarvené žuly.
Svaté jezero. To je 12 metrů dlouhé a kněžím prý sloužil k vykonáváním nočních obřadů.
Metrový skarabeus na mohutném podstavci zase slibuje, že když ho sedmkrát obejdete, splní se vám každé přání. Však uvidíte, kolik lidí tomu podlehne – poznáte to podle vyšlapané cestičky.
Alej sfing nebo taky Obětní cestu tvoří 40 sfing rozmístěných podél této cesty. Původně jich tady bylo 124, ale po dokončení prvního pylonu došlo k přesunutí 84 sfing a k jejich rozmístění podél zdí Prvního nádvoří.
Karnak stojí na okraji města Luxor, což je něco přes 300 kilometrů z Hurghady, 360 kilometrů z letoviska Marsa Alam nebo 660 kilometrů z Káhiry. Dospělý platí za vstup 65 EGP, studenti 35 EGP.